Jak uvádí server Asia Times, přítomnost čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě na oslavách u příležitosti 70. výročí od konce 2. sv. války je dalším důkazem sbližování Ruska a Číny. Server v souvislosti s tím cituje jednotlivé pasáže čínské tiskové agentury Xinhua vztahující se k této události. V jednom z nich agentura konstatuje, že „přítomnost čínského prezidenta v Moskvě demonstruje odhodlání Číny zaručit světový pořádek po 2. sv. válce“. Podle agentury je přítomnost a bezprecedentní účast čínských vojáků v průvodu jasným poselstvím, že Čína a Rusko budou společně usilovat o zachování poválečného světového řádu a světového míru. Přehlídka podle agentury Xinhua není jen vojenskou přehlídkou, ale diplomatickou událostí.
Podle serveru Asia Times sbližování mezi oběma velmocemi dokládá i páteční setkání ruského prezidenta Putina a jeho protějšku Si Ťin-pchinga v Kremlu. Oba politici se shodli na nutnosti spolupracovat na vyřešení konfliktů v Sýrii, na Ukrajině, v Afghánistánu, Íránu i Severní Koreji. Peking prezentoval značné pochopení zejména, když došlo na obavy Moskvy ze situace na Ukrajině. Důležitým bodem setkání byla mimo zahraniční politiku také ekonomika, zvláště budoucnost Eurasijské hospodářské unie (EAEU) založené Ruskem a Hedvábné stezky, na kterou chce Čína navázat své největší ekonomické projekty. Čína poprvé formálně stvrdila svoji podporu Eurasijské hospodářské unie a obě země oficiálně potvrdily započetí dialogu, jehož cílem je nastavit mechanismy spolupráce mezi oběma projekty.
celý text v angličtině z Asia Times je ZDE
Agentura Xinhua rovněž zdůraznila, že podepsání několika dohod je fakticky politickým manifestem dvou světových velmocí, které chtějí spolupracovat na rozvoji euroasijského regionu a a přinést jeho obyvatelům mír a ekonomický přínos. Zkrátka a dobře, dvě supervelmoci se zavázaly koordinovat svoji politiku. Taková míra strategického partnerství nemá mezi oběma zeměmi v historii obdoby. Schválením Putinova projektu Eurasijské hospodářské unie se tak Čína fakticky otevřeně postavila Spojeným státům, které otevřeně vystupují proti. Západní propaganda proti EAEU na Čínu tedy neučinila žádný zvláštní dojem. Čínský prezident navíc v rámci návštěvy Moskvy zavítal i do Běloruska a Kazachstánu, které jsou rovněž členy EAEU.
Tím, jak se Čína přibližuje k EAEU, také vzrůstá pravděpodobnost spolupráce EAEU s Evropskou unií, která nebude moci nadále tento projekt odmítat. Bude nutné zkoumat, v jakém bodě se zájmy obou hospodářských uskupení protínají, a začít přemýšlet o započetí efektivní spolupráce. Jak konstatuje Asia Times, je nepochybné, že takovému scénáři vývoje se bude snažit Washington za každou cenu zabránit. Je tedy jisté, že tento proces bude pomalý a bude trvat mnoho let.
Tématem sbližování Ruska a Číny se vedle serveru Asia Times zabývá také internetový server The Atlantic. Matt Schiavenza zde píše, že vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy jsou stále horší, ale v případě Ruska a Číny je tomu právě naopak. „Minulý týden po setkání ruského prezidenta Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga bylo oznámeno, že bylo podepsáno 32 dvoustranných dohod. Tyto dohody tak navazují na mamutí zakázku ve výši 400 miliard dolarů, ve které se Rusko zavázalo k dodávkám plynu do Číny pro třicetileté období mezi roky 2018 a 2048. Prezident Si Ťin-pching pro čínskou agenturu Xinhua uvedl, že si jsou obě země blízké i v historickém kontextu, kdy musely za druhé světové války přinést obrovské oběti na životech,“ cituje Schiavenza.
celý text v angličtině ze serveru The Atlantic máte k dispozici ZDE
V následujících dekádách však vztahy mezi oběma zeměmi nebyly nijak zvlášť vřelé. V jednu chvíli se dokonce schylovalo k válečnému konfliktu, ze kterého nakonec zbylo jen několik výstřelů při společné hranici. „Čínu a Rusko však spojuje minimálně jeden klíčový strategický zájem, kterým je narušení hegemonie Spojených států. Již v minulých letech bok po boku úspěšně blokovaly některé americké zahraničně-politické iniciativy. Když se Washington odhodlal k sankcím proti Rusku, tak zůstal Peking neutrální,“ připomíná Schiavenza. Rusko se pokusilo konkurovat Spojeným státům založením Eurasijské hospodářské unie a Peking zase zformováním Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB).
Rusku se zatím podařilo zlákat do obdoby Evropské unie Arménii, Kazachstán a Bělorusko. Čína byla v případě AIIB ještě úspěšnější a mezi zakládajícími členy je hned 57 států, včetně Velké Británie, kterou přitom od tohoto kroku vehementně Spojené státy odrazovaly. K tomu je nutné přičíst také ekonomický projekt odkazující na Hedvábnou stezku, v rámci kterého by se Čína měla hospodářsky více propojit se zbytkem Asie, s Afrikou a Evropou. Projekt zahrnuje investice v 65 zemích, kde žije 4, 4 miliard lidí. Ve Spojených státech se mezitím americký prezident Barack Obama snaží přesvědčit Kongres, aby schválil mnohem méně ambiciózní Transpacifické partnerství.
„Geopolitičtí analytici se snažili argumentovat tím, že čínsko-ruské partnerství není rovnocenné. Moskva totiž Peking v současné nelehké situaci potřebuje více než Peking potřebuje Moskvu. Čína navíc usiluje i o užší hospodářské vazby se státy bývalého Sovětského svazu, kde vždy hrálo prim Rusko. Obě strany se dále ještě nedohodly na ceně za nový plynovod spojující západní Sibiř s Čínou. Přes výše zmíněné skutečnosti se nezdá pravděpodobné, že by to mělo současný proces oteplování vztahů nějakým způsobem narušit,“ konstatuje Schiavenza na serveru The Atlantic.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
