Skupina Romů, kteří dorazili do Brna jako uprchlíci před ukrajinskou válkou, vyvolala rozruch nejprve svým kempováním před Hlavním nádražím. Jejich požadavku na společné ubytování totiž nebylo město schopno dostát.
Je sněmovní opozice (ANO a SPD) dostatečně důrazná v boji s vládou?Anketa
Poté se město rozhodlo skupinu přesunout do objektu kasáren v Židenicích. Tam se skupina přesunula ve středu. Ukázalo se však, že ubytování pojímají skutečně pouze jako nocleh. „Mám informace, že se některé děti z této komunity pohybovaly kolem tramvajové točny na Staré osadě a žebraly,“ uvedl starosta městské části Aleš Mrázek.
Ten zároveň poznamenává, že by si dovedl pro jejich ubytování představit lepší místo, ale magistrát jej prý ujistil, že pro dlouhodobý pobyt se hledá vhodnější alternativa.
Primátorka Markéta Vaňková ale upozorňuje, že město nemá moc možností jak lidi nutit k přesunu. Pokud lidé žijí na ulici, musí se sami rozhodnout, že se přestěhují jinam. „Stejně tak ve chvíli, kdy jim poskytneme střechu nad hlavou, je nemůžeme nutit, aby tam zůstali,“ dodává primátorka.
Situace zneklidnila řadu obyvatel. Nejprve v centru, poté v Židenicích, kde to místní vnímají tak, že magistrát problém pouze odsunul do jejich čtvrti.
„Chodí po městě, zastavují lidi a žebrají,“ zaznívá svědectví na sociálních sítích. Jiní se podle zjištění redakce brněnského Deníku zajímají o výplatu humanitárních dávek a jsou nemile překvapeni, že na ně nemají nárok, pokud mají maďarské občanství. To je případ řady obyvatel zejména ze Zakarpatí (někdejší Podkarpatská Rus), které z Maďarskem sousedí a žije tam početná komunita hlásící se k maďarské národnosti. Těmto lidem Maďarsko nabízí občanství. V tomto případě je ale maďarské občanství překážkou pro výplatu humanitárních dávek, což se některým nelíbí.
Primátorka Vaňková řeší situaci před Hlavním nádražím
„Podle našich informací je to jasně daný počet lidí, kteří migrují po celé republice, mění jednotlivá města. Často vyjíždějí i mimo Českou republiku a pak se zase vrací pro dávky,“ dodala primátorka Martina Vaňková.
Opoziční hnutí Brno Plus se podivilo slovům primátorky, že nelze lidem na ulici nařizovat, kam se mají přesunout. Podle představitelů hnutí za těchto okolností město nemělo ukrajinským Romům poskytovat žádné ubytování.
„Dnes je už naprosto jasné, že tzv. ukrajinští Romové přijeli pouze kvůli žebrání a dávce 5000 Kč a o válečné uprchlíky nejde,“ myslí si hnutí reprezentované předsedou Robertem Kotzianem a místopředsedou Richardem Duřpektem.
Obávají se, že jediným efektem ubytování v Židenicích bude, že skupina získá „základnu“. Ukazuje se přitom, že žebrání a jiné činnosti provozují na řadě míst ve městě. Brno Plus očekává, že policie bude důsledně vymáhat dodržování veřejného pořádku.
Jenže vedení města místo vymáhání veřejného pořádku založilo komisi.
„Do čela této komise postavilo Daniela Topinku, kterého prezentuje jako docenta z Olomouce. Na okraj dodáme, že jde také o majitele s.r.o. SocioFactor z Ostravy, která od dob Žít Brno získává za různé analýzy v sociální oblasti bez výběrových řízení statisícové zakázky,“ doplňuje pikanterie z brněnského komunálu.
Zato neziskové organizace včetně těch, které jsou placeny z rozpočtu města Brna, se zatím spíše schovávají a „krčí rameny, že tady pomoci nemohou“.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jav
