Netradiční akci na půdu Pedagogické fakulty UK v Praze svolala minulý víkend iniciativa Pedagogická komora. Kromě odborníků se čekala účast politiků. V roli jednoho z panelistů se představil například dlouholetý ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera a dnešní senátor Jiří Růžička.
Možnou kontroverzi slibovala očekávaná účast „enfant terrible“ české politické scény Václava Klause mladšího proslulého tím, že si z politické korektnosti nedělá hlavu, a naopak se často vyjadřuje politicky velmi nekorektně, což stálo v nedávné době I za jeho vyhozením z řad domovské ODS.
I tak ale debata „optimisticky“ pojmenovaná České školství nad propastí stála za to. V úvodu vystoupil režisér na volné noze Marek Tichý, který se svěřil s tím, že na základě osobních zkušeností (v roli otce, jedná se spíše o zkušenosti Tichého školou povinné dcery) začal točit dokument o tom, jak inkluze po Česku vypadá na tuzemských základkách v praxi (více prozradil Tichý v rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz již dříve zde).
Fotogalerie: - Školství nad propastí
Jak ovšem Tichý uvedl, není si prý jistý, jestli jeho dokument veřejnoprávní Česká televize, které jej chce nabídnout jako první, odvysílá. „Česká televize má na inkluzi jiný, trochu více optimistický pohled,“ uvedl Tichý.
Posléze se rozběhla slibovaná panelová diskuse. Nesla se v duchu – české školství je stále ještě dobré, ale je těžce podfinancované a tažené převážně mizerně placenými zaměstnanci škol.
„Táhnou to učitelé ve volném čase, za vlastní peníze“
„Učitelé české školství táhnou ve svém volném čase, a to často I finančně. Nakupují pomůcky pro žáky ze svého,“ uvedl k tématu předseda spolku Pedagogická komora, který diskusi pořádal, Radek Sárközi.
Česko podle Sárköziho dává do školství velice málo peněz a vzniká tak vůči vzdělávání české populace stále se prohlubující vnitřní dluh.
Podle senátora Jiřího Růžičky, dlouholetého ředitele Gymnázia Jana Keplera, není školství pro nikoho z politiků ve skutečnosti prioritou. Tou se stává až krátce před volbami. „To je ta největší vada,“ uvedl Růžička. Podle Růžičky je v současnosti největším pozitivem českého školství ještě to, že má za současných podmínek vůbec nějaké výsledky. „A má často vynikající výsledky,” doplnil Růžička. „Vzdělání začíná být prioritou i pro todiče, kteří vytvářejí výrazný tlak, aby se věci měnily,“ upřesnil.
„Máme špičkové předškolní vzdělávání, mateřské školy. Měli jsme špičkové základní školy, nevím, jak to dopadne po inkluzi,” uvedl k pozitivům českého školství Radek Sárközi. „Divím se, že se to ještě pořád drží vstříc těm podmínkám, které tu jsou. To, že se ta loď ještě nepotopila, je díky zaměstnancům škol, dávajícím tomu svůj volný čas, díky obrovské energii, kterou do toho dávají,“ uvedl. „Já se ale obávám toho, že ta energie jednou dojde a až se tak stane, tak se ta loď může potopit hrozně rychle,“ dodal.
Málo peněz, učitelé nejsou a bonmot, který ťal hluboko...
Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy zase na to konto pobavil bonmotem nejmenovaného politika. „Je pravda, že jsme byli nedávno nad propastí, ale od té doby jsme udělali velký krok kupředu,“ uvedl s narážkou na pesimistický název besedy České školství nad propastí.
I on se podivoval nad tím, že podfinancované české školství ještě stále funguje. Vyzvedl přitom jeho kvalitu. „Za ty peníze, za které školství funguje, má vlastně vynikající výsledky, když se podíváme do mezinárodních srovnání,“ uvedl Rathouský. Mezi negativy zmínil „nepřipravenou inkluzi, odklon od znalostí ke žvanění“ a „byznys se vzděláváním“.
Vít Šimral, pirátský radní z pražského magistrátu, zmínil podfinancovanost školství, akutní nedostatek pedagogů a nízkou „konverzi absolventů pedagogických fakult do pracovníků ve školství“. „Zejména v technických oborech odcházejí absolventi do privátní sféry takřka okamžitě,“ uvedl Šimral.
Akutní nedostatek učitelů, a to zejména v odborných profesích, zmínil I ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík, který na škole pomáhal vybudovat studijní obor zaměřující se na výpočetní techniku.
„Problémem českého školství je, že se k problémům přistupuje izolovaně, bez kontextu, hekticky a bez analýz. Do praxe se posílají koncepty, které nejsou vyzkoušené,“ uvedla na otázku, co je největším problémem českého školství, speciální pedagožka Libuše Ludíková z Asociace děkanů pedagogických fakult.
Podle Radka Sárköziho, prezidenta spolku Pedagogická komora, který besedu pořádal, je problémem českého školství to, že ministerstvo a organizace jako Česká školní inspekce nenaslouchají samotným učitelům. Připravovat něco bez učitelů a bez jejcih zpětné vazby ale podle Sárköziho znamená, že to nebude fungovat.
A jakým hrozbám aktuálně a do budoucna české školství čelí? Senátor Růžička varoval před tlaky směřujícími k tomu, aby školy připravovaly žáky pro výkon konkrétních pracovních pozic, jak se často objevuje v požadavcích ze strany zaměstnavatelů.
„Vzdělání nemá být přípravou na vykonávání práce, která je pro zaměstnavatele důležitá v současnosti. Vzdělání musí být všeobecné, musí to být informatika, matematika, jazyky. My ty děti připravujeme na to, co třeba budou potřebovat v roce 2050,“ uvedl Růžička. Podle Radko Sáblíka by pak školy neměly připravovat studenty pouze na výkon určitého povolání v roli zaměstnanců, ale měly by produkovat I budoucí podnikatele.
Radek Sárközi pak vidí hrozbu v lobbistech; hovořil o organizacích, které jsou na školství přisáté. „Ty lidi nikdo nevolil, je jich jen pár, ale mají čas a chuť mluvit do školství. Jsou to parazitické organizace, které učitelům nepomáhají,“ uvedl Sarkozi s tím, že tyto organizace mají poměrně velký vliv a možnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
