V současné době probíhají na půdě Evropského parlamentu jednání ohledně už 11. balíčku protiruských sankcí. Ten předchozí schválila Evropská unie v únoru 2023 a týkal se především bankovního sektoru, exportu technologií využitelných pro vojenské účely a vývozu ruských surovin.
Tématem se ve svém článku zabývala zpravodajská televize CNN Prima NEWS, která v souvislosti s ním oslovila tři české europoslance a ptala se jich na jejich názory a postoje.
Podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) by se měli zaměřit mimo jiné na některé čínské a íránské firmy, které napomáhají obcházení stávajících sankcí. Reagoval tak na situaci, kdy evropské státy ve valné většině dodržují sankce, které jsou na Ruskou federaci uvaleny, ale samotné Rusko si našlo jiné obchodní kanály, přes které dováží potřebné zboží a suroviny.
Jde především o čínské obchodní aktivity, ale také indické, iránské a další. Sankce tak pozbývají svého smyslu, neboť Rusku neškodí tak, jak bylo zamýšleno a naopak jsou škodné evropské firmy, jejichž místa na ruském trhu zabrali asijští konkurenti a z obchodu s Ruskem nebývale profitují.
„Vedle Číny a Íránu jsou v této souvislosti zmiňovány i postsovětské země, jako je Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán či Uzbekistán. Pokud se nám na jedenáctém sankčním balíčku podaří najít shodu, měla by být ucpána řada děr, kterými do Ruska stále proudí západní výrobky,“ dodal ještě Pospíšil a zmínil další problém, kterým je dovoz evropských výrobků do Ruska prostřednictvím zemí, které působí na trhu jako prostředníci a vydělávají na tom, že přeprodávají evropské zboží do Ruska.
Piráti dokonce, ve své snaze kontrolovat a monitorovat kdo stojí za jednotlivými firmami, jdou ještě dále a navrhují založit jakýsi celoevropský rejstříku konečných majitelů firem a společností. Naráží tak na další oblast, která je tzv. dírou v protiruských sankcích a tou jsou skrytí ruští majitelé firem, na které se sankce nevztahují právě proto, že o jejich ruských majitelích není nic známo.
„Jednoduše nesmíme firmám financujícím ruskou válku dál posílat peníze. Je ostuda, že to Evropská unie dovoluje a nechá zjevně proudit eura k Putinovi. Kdyby se posílila pravomoc Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), měli bychom paletu účinných nástrojů, jak zmíněným únikům zabránit,“ řekl CNN Prima NEWS pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
O tom, že protiruské sankce jsou správnou cestou, je přesvědčený i další europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Ten ale dodává, že EU v ekonomickém boji proti Rusku nesmí být za hlupáka.
„Sankce fungují, dopad na ruskou ekonomiku je naprosto nezpochybnitelný. Zároveň je ale také pravda, že se stále nedaří plně využít potenciál některých sankcí. Ne všechny sankce jsou dostatečně účinné. Některé země napomáhají obcházení,“ je si Zdechovský jistý a v této souvislosti zmiňuje stejně jako jeho kolega třeba Čínu.
„Na místě je zavést přísnější pravidla a ukázat, že to se sankcemi myslíme opravdu vážně. A právě tomuto obcházení má zamezit 11. sankční balíček. Ruská ekonomika opravdu není tak silná, jak se může zdát. V delším horizontu to může přivodit i její kolaps,“ dodal.
Tomáš Zdechovský
K účinnějšímu dopadu sankcí na ruskou ekonomiku pomáhá i americká univerzita YALE, která zveřejňuje na svých stránkách seznam firem, které v Rusku stále zůstávají a obchodují tam, nebo jinak působí.
„Více než 1000 společností veřejně oznámilo, že dobrovolně omezují operace v Rusku, které zákonně vyžadují mezinárodní sankce – ale některé společnosti v Rusku nadále nerušeně působí,“ uvádí se na těchto stránkách, kde zároveň najdeme popis toho, jakým způsobem seznam firem vznikl a je aktualizován.
„Máme tým odborníků se zkušenostmi v oblasti finanční analýzy, ekonomie, účetnictví, strategie, správy, geopolitiky a euroasijských záležitostí se znalostmi deseti jazyků včetně ruštiny, ukrajinštiny, němčiny, francouzštiny, italštiny, španělštiny, čínštiny, hindštiny, polštiny a angličtiny.
Naše seznamy vznikají za použití veřejných zdrojů, jako jsou vládní regulační dokumenty, daňové dokumenty, prohlášení společností, zprávy finančních analytiků, Bloomberg, FactSet, MSCI, S&P Capital IQ, Thomson Reuters a obchodní média ze 166 zemí; stejně jako neveřejné zdroje,“ píše se na webu.
Mezi společnostmi, které server uvádí jako ty, které nijak neomezily svoje obchodní aktivity v Rusku patří i v Česku známé firmy, jako např. Alibaba, Babolat, Benetton, Kawasaki, Lacoste, Valeo, Yamaha, Zepter a spousta leteckých společností od čínských, přes srbské až třeba k tureckým.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaA
ruský medvěd
