Udělat ze západních zemí něco úplně jiného, než byly doposud... Kuras o Obamovi, Bidenovi i bohaté mládeži, co chce vše zničit

14.05.2022 15:20 | On-line

„V mírách zla nebo dobra, zlo na ruské straně převažuje nad jakýmkoli zlem na straně Ukrajiny, a navíc Ukrajina neútočí na Rusko, ale Rusko útočí na Ukrajinu,“ řekl v rozhovoru pro Rádio Universum spisovatel a novinář Benjamin Kuras. Upozorňuje přitom, že základ kontroverzních činů, jichž se v minulosti Ukrajina dopustila vůči Rusům nebo ruským menšinám, vychází z Putinovy rétoriky o nastolení mocného Ruska. Na pozadí války na Ukrajině však podle spisovatele v USA i v Evropě doutnají jiné silné hrozby. „Západní Evropa je ochotna přijmout vyslovené nepřátele,“ varuje.

Udělat ze západních zemí něco úplně jiného, než byly doposud... Kuras o Obamovi, Bidenovi i bohaté mládeži, co chce vše zničit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Spisovatel a publicista Benjamin Kuras

Anketa

Souhlasíte s trvalým umístěním vojsk jiných členských států NATO na území ČR?

4%
95%
hlasovalo: 42682 lidí
K dění ve Spojených státech Kuras podotýká, že dnes příklon k socialismu není pouze jakýmsi příklonem tamní vlády k levici, ale táhne se s radikálními skupinami jako Antifa nebo Black Lives Matter (BLM). K BLM podotýká, že tato skupina se v dnešní podobě stala „marxisticky laděná, v podstatě trošku bojůvka, která ráda řádí v ulicích“. I přes svůj název ale nejde o hnutí Afroameričanů hlásících se o svá práva, nýbrž o levicové radikály, z nichž mnoho jich je bílé pleti.

„Je to mládež z bohatých rodin, často z univerzitních kruhů, která předstírá, nebo možná dokonce upřímně věří, že musí západní civilizaci, jak tomu já říkám ve své knížce ‚civilizaci bílého muže‘, buď podrazit, nebo zničit,“ popisuje Kuras.

Změny se snaží tlačit i samotná Bidenova administrativa, jež podle spisovatele „dělá, co může, aby zrušila všechno, co pozitivního udělal za čtyři roky pro Ameriku Trump“. Za hlavní Trumpův úspěch označuje, že Trump jako jediný z prezidentů po dlouhých desetiletích zemi odmítl zapojit do jakékoli války.

Dle Kurase je přitom možné tlak na změny pozorovat již od prezidenta Baracka Obamy, který chtěl provést „fundamentální transformaci Spojených států, a nikdo přesně nevěděl, co by to bylo“.

„On to bral pomalu. Jednou z prvních věcí v zahraničí politice bylo, že se odklonil od tradiční podpory Izraele, a rozjel velké přátelství s islámskými státy. A potom najel na několik stabilních, ale autoritářských arabských států, kde pomohl svrhnout vládu, a do tohoto vakua pak nastoupili islámští džihádisté, Islámský stát v Sýrii a v Iráku. De facto skončil přítomnost amerických vojáků v Iráku, čímž předal moc chaosu, a v chaosu vždycky vznikne nějaké zlo. A Trump tam pak musel posílat zpátky nějaké počty, nebo i sám Obama tam musel potom poslat několik desítek tisíc vojáků, aby aspoň zachraňovali, co mohli,“ vyjádřil se v pořadu Kupředu do minulosti pro Rádio Universum Benjamin Kuras k Obamově politice.

Vzpomíná, že za Obamovy vlády „začínal mít podezření, že se s Amerikou děje něco mnohem radikálnějšího než v Evropě“. Odkazuje přitom na plán nastavování marxistického systému nikoli revolucí, ale prostřednictvím pronikání a postupného ovládaní státních institucí, který ve 30. letech vymyslel Antonio Gramsci. Ten ovlivnil nejen známé silně levicově laděné politiky jako je Bernie Sanders, ale i Hillary Clintonovou, jež se zabývala rozborem práce Saula Alinského. „Ten vypracoval příručku pro radikalisty, kde v různých bodech vysvětlil postup, jak se mají revolucionáři chovat – ne revolučně, ale umírněně, aby vypadali, jako že jsou normální demokraté, a postupně aby se dostávali do pozic, z nichž mohou něco ovládnout. A to se v Americe stalo ve větší míře než v Evropě,“ podotýká Kuras s tím, že „neomarxistický systém se vzdal proletariátu, protože proletariát v západním světě prakticky neexistoval“, jelikož se na Západě lidé „měli moc dobře“.

Poukázal i na vnímání světa a odkázal přitom na francouzského filozofa Jacquese Derridu, považovaného za zakladatele tzv. „dekonstrukce“, a na jeho myšlenku, že „každý má svůj pohled na svět, který nejenže není černobílý, ale neexistuje dobro a zlo“.

Podle Kurase „se i na zlu najde něco dobrého“, což je viditelné v aktuálním konfliktu na Ukrajině. „Existuje spousta lidí, kteří, i když znají, že Rusko se chová agresivně, tak na druhé straně se i Ukrajinci dopustili takových a takových zlých činů, a teď se to váží, kdo je větší zlo, kdo se brání větší agresivitě. Já to v tuto chvíli beru spíš tak, podívat se na to, jak se Rusko vyvíjelo. Pro mě je nakonec argument, že ač se na ukrajinském chování vůči Rusům nebo ruským menšinám může sem tam najít takové a takové zlé zacházení, tak základ toho všeho vychází z toho, že už deset let Putin říká, že největší tragédií 20. století byl zánik, rozpad Sovětského svazu, a jeho ideologií je opět nastolit mocné Rusko,“ ukazuje spisovatel s tím, že některé „zlé“ kontroverze, jichž se v minulosti dopustila Ukrajina, vlastně vycházejí z Putinovy rétoriky.

„To je jako kdyby v roce 1975 německý kancléř říkal, že největší tragédii byla porážka Třetí říše, a 80 procent Němců by mu za to tleskalo. Takže v mírách zla nebo dobra, zlo na ruské straně převažuje nad jakýmkoli zlem na straně Ukrajiny, a navíc Ukrajina neútočí na Rusko, ale Rusko útočí na Ukrajinu,“ jasně shrnul Kuras.

Na pozadí války na Ukrajině však probíhá v Evropě podle Kurase i střet, o kterém se příliš nemluví. „Dorostlo to do takových rozměrů, že západní Evropa je ochotna přijmout vyslovené nepřátele, a tento příjem pokračuje, čímž myslím africko-islámskou imigraci, která stále pokračuje. A my se nyní všichni zabýváme Ukrajinou, což je velikánská opora, na které se promítá to nejakutnější,“ upozorňuje.

Během toho, co hledíme především na bránící se Ukrajinu, podle Kurase africko-islámská migrace probíhá bez zastavení. „Itálie teď měla 5000 příchozích ilegálních imigrantů během dvou měsíců. Eric Zemmour ve Francii uvádí číslo 300.000 ročně, a nejnovější čísla z Británie udávají, že za měsíc březen z Francie ilegálně připlulo na gumových člunech 3500 mužů,“ shrnuje. A poukazuje, že „je zajímavé, že 90 % z nich jsou muži, a z toho je 75 % uváděno jako muži ve vojenském věku, tedy od 18 do 39 let“. „Ale v britských novinách se ukázala fotografie jedné bosé dívenky, jak vychází ze člunu,“ zmiňuje Kuras.

Na problém si dle něj totiž již nikdo netroufne upozornit, protože by byl trestán. „Politici se tím už vůbec nezabývají. A když na to někdo upozorní, tak teď byl zrovna souzen jeden člověk, který byl univerzitním učitelem a který řekl, že islám omezuje svobodu slova. Byl odsouzen k pokutě 500 liber, ale odvolal se, a teď zrovna vyšší soud tento rozsudek zrušil. Ale to, že někdo může být souzen za to, že říká fakta, že je někdo poháněn k soudu za to, že říká, že islám omezuje svobodu slova, je potvrzením toho, že islám omezuje svobodu slova. To se ale člověk v hlavních médiích nedočte,“ upozorňuje Benjamin Kuras.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rak

Nemyslíte, že to váš kolega Kalousek vystihl přesně? Nebo v čem nemá pravdu?

,,Nezoufejme. Od 1. června benzin zlevní až o 1,50 Kč/l, protože “sněmovna myslí na lidi” a na čtyři měsíce snížila spotřební daň. Od 1. října benzin tedy benzin opět o 1,50 Kč/l zdraží, ale to už bude po volbách. Marně pátrám po nějakém ještě hloupějším zásahu do spotřební daně, než se povedl nám, ...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Ceny benzínu: To by měli lidé vědět. Pravda o Ukrajincích.“ U Xavera zle

7:50 „Ceny benzínu: To by měli lidé vědět. Pravda o Ukrajincích.“ U Xavera zle

V Podtrženo, sečteno s událostmi účtoval tentokrát politolog Petr Macinka. Řešila se především Ukraj…