Veřejnoprávní média musí přežít. Zvlášť v době, kdy je veřejnost svědkem bulvarizace komerčních médií. Jejich další fungování ale rozhodně nezaručí současná podoba financování a fungování ve formě tří na sobě defacto nezávislých veřejnoprávních institucí. Myslí si to členové sdružení eStat v čele s europoslancem Edvardem Kožušníkem.

Model hned tří institucí je dlouhodobě neudržitelný. Tento názor získali zástupci eStatu s manažery jak veřejnoprávních, tak i komerčních médií. "Pokud by se tato tři média sloučila, hovoříme o úspoře až třetiny nákladů," uvedl bývalý místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek. Tyto prostředky by se mohly ušetřit především v oblasti spojeného zpravodajství a servisních nákladů. Cestou naopak podle Štěpánka není zamýšlená privatizace ČTK.

Poplatky jako degresivní daň

Mnohem podstatnější je ale podle eStatu zrušení koncesionářských poplatků. Ty se podle Štěpánka i europoslance Kožušníka změnily na jakousi daň. Poplatky jsou údajně neefektivní, iracionální a asociální. "Neefektivní proto, že nemalá část se cestou poztrácí někde jinde a do televize, respektive rozhlasu vůbec nedoputuje," uvedl Štěpánek. Iracionalita pak způsobuje fakt, že poplatky byly zavedeny v minulém století, kdy vznikal rozhlas a každý kupec rozhlasového přijímače si musel koupit koncesi. "Dnes, kdy má rozhlas nebo televizi skoro každý, se poplatek změnil v daň, kterou platí všichni, kteří mají doma elektřinu," dodal Štěpánek. Prostředky, kterými se dá přijímat vysílání, se navíc mění a například ve Francii se uvažuje o zavedení poplatku i u inteligentních mobilních telefonů, na kterých je možné televizi sledovat," varoval Kožušník.