Cítíte se ohroženi aktivitami vedení Ruské federace?Anketa
Podle ekonomky sice inflace klesla, ale pořád je dvouciferná a ceny rostou podle těchto dat akorát méně než předtím. To, jak do poklesu inflace vstoupily státní intervence, pak okomentovala s tím, že tento výdaj na energie nyní občané „nedávají přímo ze své kapsy, ale ze své kapsy prostřednictvím státní pokladny“. „Jinými slovy je to klam, nežli reálný pokles zrychlování inflace,“ řekla k „poklesu“ inflace.
Propuknutí recese je dle Lipovské již dlouhé roky odsouváno, a pokud nyní od ministra financí Zbyňka Stanjury zaznívá, že neočekává prudký nárůst míry nezaměstnanosti, tak zřejmě dojde k tomu, že se bude recese „skrývat a odkládat“ i nadále. „Pokud se nechají současné ekonomické problémy propuknout naplno, bude to nejzávažnější recese v novodobé historii České republiky,“ upozornila.
K míře provázanosti státní správy na chod ekonomiky a toho, jak veřejný sektor zasahuje do toho soukromého, říká, že se dnešní ekonomický systém blíží nejvíce „korporátnímu fašismu“ – a to prý kvůli sepjetí části ekonomiky a firem se státní mocí „na základě lobbingu a vzájemné potřeby“, přičemž mají do ekonomiky zasahovat také mezinárodní organizace a zejména Evropská unie.
„Podle zákona o České národní bance bychom měli být tržní ekonomikou, podle lisabonské smlouvy jsme sociálně tržní ekonomikou. Víme tedy, že nejsme ani ryze tržní, ani ryze socialistickou centrálně plánovanou ekonomikou. Zatím,“ poznačila ekonomka.
„Obrovský, diametrální rozdíl“ je podle Lipovské viditelný v rámci platů ve státní sféře oproti soukromému sektoru nejen u úředníků, ale i nejhůře placených pozic. I například uklízečky si tak prý ve státním sektoru vydělají o čtyři, pět, ale klidně i osm tisíc měsíčně více nežli kdyby pracovali v soukromém sektoru. Rozdíl mezi příjmy úředníků ve státním a soukromém sektoru tak prý není „tak zásadní a bolavý“ jako u zaměstnanců na nejhůře placených pozicích. Zároveň je však prý třeba zmínit, že zejména pomocné pozice bývají u soukromého sektoru tlačeny do šedé části ekonomiky a nelze tak pracovat se zcela přesnými čísly.
Ve státní sféře se zaměstnanci mají lépe i z pohledu průměrné mzdy. Ekonomka poukázala, že v soukromém sektoru na ni nedosáhne 67 % zaměstnanců, kdežto ve státním sektoru jde o 58 %.
Největší plat od státu prý dostávají specialisté, armádní důstojníci či šéfové státních firem – ti jsou však jedni z mála, kteří mají ale zároveň oproti soukromému sektoru smůlu a více peněž by dostali, kdyby přešli pracovat mimo veřejnou správu.
To, že se masivní část ekonomiky udává státem, není podle ekonomky problém, za nějž lze vinit jen vládu. „Není to věc jenom vlády, je to věc mentality nás. Občanů. Je to věc toho, co skutečně chceme, nechceme a co očekáváme od státu. Jediné řešení je výrazně snížit státní sektor,“ podotkla Lipovská, že by byly třeba masivní škrty, které by odřízly „měkkou, zahnívající část ekonomiky“. Školství či zdravotnictví by se dle ní tyto škrty dotknout neměly.
Celý pořad můžete zhlédnout zde:
autor: rak