Scénáře oslav 17. listopadu v mnohém připomínají dnes již částečně zapomenuté oslavy „Vítězného února“. Komunisté rádi připomínali nezaměstnanost, bídu a další hrůzy první republiky, které stavěli do kontrastu s vymoženostmi jimi řízené socialistické společnosti. Úspěchy socialismu byly v dobovém kontextu přičítány revolučnímu odkazu Ĺenina, Marxe a Engelse, pokrokové roli proletariátu, pevnému ukotvení naší socialistické vlasti v RVHP a nerozbornému přátelství se Sovětským svazem.
Co se stalo 17. listopadu 1989?
Koncem 80. let došlo ke změně světového geopolitického uspořádání. Sovětský svaz vzdal bez boje veškeré pozice, které si vydobyl vítězstvím v druhé světové válce. Po nástupu Michaila Gorbačova došlo k dohodě mezi sovětskou a americkou oligarchií. Za faktickou demontáž ideologicky odlišného Sovětského svazu byl sovětským nomenklaturním špičkám a představitelům stínové ekonomiky slíben podíl na nevyčíslitelném přírodním bohatství Ruska a Ukrajiny. Beneficiáři této transformace, se později objevili v seznamu nových miliardářů v časopise Forbes a většina z nich je tam publikována dodnes.
Pobočným efektem této gigantické machinace byla unikátní dějinná šance, která se naskytla naší zemi. Československo vyšlo ze zóny Sovětského svazu, aniž by se na našem území nacházely vojenské kontingenty západních zemí. KSČ zůstala bez podpory jak Sovětského svazu, tak i místních elit, které se povětšinou nacházely buď v oblasti stínové ekonomiky a ekonomické kriminality nebo v řadách samotné KSČ. Převrat a nastavení takových podmínek, které by těmto elitám umožnily využít nastalé situace, byl jen otázkou času. Udál se na konci roku 1989 pod názvem „sametová revoluce“. Průběh „sametové revoluce“ byl proveden podle metodiky amerického politologa profesora Massachusettské university Gina Sharpa a Institutu Alberta Einsteina. Finanční a politická podpora byly poskytnuty západními zeměmi – USA, Francií a SRN, které si tím zároveň začaly zajišťovat, aby se Česká republika dostala do jejich sféry vlivu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
autor: Barbora Richterová
Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz
Opravdu potřebujeme migranty?
Řada politiků včetně vás tvrdí, že ano, protože Evropa stárne a chybí pracovní síla. Ale není to chyba vás politiků, že jste neudělali více pro vyšší porodnost? A s tou prací není spíš problém v tom, že firmy hledají levnou pracovní sílu, že kdyby platili v ČR určitě více, že by nebyl nedostatek záj...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Jinde na netu:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
21:17 Jak se množí liberálové?
KOMENTÁŘ KARLA ŠEBESTY Nebude se množit, to je jenom dobře. Podobné reakce se nacházejí u mnoha vide…
- 21:12 EU páchá sebevraždu. Otočíme kormidlo, slibuje Vondráček
- 19:25 Citlivé info o synovi Danuše Nerudové. Smí se to? Rozhořel se boj
- 18:52 Okradení občanů. Vydělají spekulanti a stát. Pikora vysvětlil emisní povolenky
- 18:38 Zbrojaři na prvním místě. Rodiny až na druhé koleji, kritizuje Konečná
- 17:46 Senioři v energetické bídě. Stydí se říct si o pomoc. Hrůzný stav v Česku
