Považujete Tomáše Halíka za morální autoritu?Anketa
Vnitřní trh Evropské unie by se Ukrajinou rozšířil o 31 milionů lidí. „Lze předpokládat, že Ukrajina jako lidnatá, méně prosperující a zemědělsky zaměřená země bude mít nárok na rozsáhlé finanční prostředky z rozpočtu EU,“ stojí v úvodu studie IW, která se i z tohoto důvodu rozhodla dodat podklady pro kvantitativní odhad nákladů vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
Kromě zemí západního Balkánu a Turecka chtějí do Evropské unie vstoupit také Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Evropskou unii by tak jednoho dne mohlo tvořit až 37 členských států namísto současných 27. Takto velké rozšíření by mělo vážné finanční dopady na rozpočet Evropské unie. Na základě tiskových zpráv dospěla studie Generálního sekretariátu Rady EU k závěru, že takovéto rozšíření by vedlo k dodatečným výdajům ve výši téměř 260 miliard eur. „Z toho jen na Ukrajinu připadá 186 miliard eur. Vzhledem k tomu, že víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021-2027 má celkový rozpočet 1216 miliard eur, představuje to nárůst o 21 %, resp. o 15 %, pokud se vezme v úvahu pouze Ukrajina,“ uvádí studie IW.
S přihlédnutím k důsledkům války disponuje Ukrajina ornou půdou o rozloze 28,9 milionů hektarů. Dvě hlavní položky rozpočtu Evropské unie jsou společné zemědělské politiky a fond soudržnosti, na tyto položky spadá 62 % výdajů v současném víceletém finančním rámci. V současné době dostává nejvíce zemědělských dotací Francie. „Ukrajina by však Francii z této první pozice jednoznačně vytlačila, a to bez ohledu na to, který scénář se bere v úvahu,“ píše se ve studii.
Pro přibližný propočet zemědělských výdajů použila studie poměr rozlohy orné půdy mezi Ukrajinou a Polskem a poté mezi Ukrajinou a Rumunskem. Na základě údajů pro Polsko by Ukrajina měla nárok na zemědělské dotace v rozmezí od necelých 79 miliard eur do přibližně 93 miliard eur. Na základě údajů pro Rumunsko by se toto rozmezí pohybovalo mezi 68 a 80 miliardami eur.
Fotogalerie: - Staromák, trhy a ceny
Jednoznačně nejvíce prostředků ze všech členských států Evropské unie by Ukrajina získala i z politiky soudržnosti. „Vezmeme-li jako referenční hodnotu opět Polsko, pohybuje se rozmezí mezi 62 a 87 miliardami eur. Pokud se jako základ použijí údaje pro Rumunsko, pohybují se potenciální výdaje na politiku soudržnosti pro Ukrajinu mezi 50 a necelými 70 miliardami eur. To znamená, že Ukrajina by potenciálně získala podstatně více než Rumunsko, které má v současnosti nárok na necelých 30 miliard eur z politiky soudržnosti,“ udává studie.
V závislosti na předpokladech o orné půdě a počtu obyvatel Ukrajiny by tak Ukrajina mohla získat v současném víceletém finančním rámci až 180 miliard eur. „Pokud se sečtou výdaje na zemědělství a výdaje na soudržnost, činí tento odhad pro sedmileté období 2021-2027 řádově 120 až 180 miliard eur v závislosti na předpokladech o rozloze orné půdy a počtu obyvatel Ukrajiny,“ stojí ve studii.
K tomu se nicméně musí přičíst i ostatní hypotetické výdaje z ostatních kategorií, které činí 1 miliardu eur ročně. Celkem se tak jedná o 127 až 187 miliard eur. „Institut německého hospodářství predikuje výdaje na zemědělství a na soudržnost v rozmezí 127 až 187 miliard eur pro hypotetické celkové výdaje Ukrajiny na VFR 2021 až 2027.“ Podle multianuálního finančního rámce by Ukrajina v případě plného členství měla nárok na finanční prostředky ve výši přibližně 130-190 miliard eur.
S ohledem na tento objem financí by podle studie měla být Evropská unie připravena na to se reformovat. Pouze pak by mohlo být politické rozhodnutí o těsnějším připoutání Ukrajiny k Evropské unii s cílem vstupu věrohodné. V důsledku toho by musel být navýšen rozpočet Evropské unie. „Reorganizace rozpočtu EU by mohla pomoci zajistit potřebné finanční zdroje,“ píše se ve studii.
Důležitými nástroji politiky soudržnosti Evropské unie jsou platby z rozpočtu EU, které se uskutečňují ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti. Mezi strukturální fondy patří Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV). V současném víceletém finančním rámci (VFR) jsou na politiku soudržnosti vyčleněny výdaje ve výši 372,6 miliardy eur, což představuje přibližně 31 % celkového financování víceletého finančního rámce, udává Institut německého hospodářství.
Fotogalerie: - Mafiánská kronika
Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů evropské politiky soudružnosti je podpora méně rozvinutých regionů, je logické, že v případě rozdělení by tyto finanční prostředky zahrnovaly i Ukrajinu, když v roce 2021 byly podle kritérií za méně rozvinuté považovány všechny regiony Ukrajiny.
„V absolutních číslech byly Polsko, Maďarsko a Česko největšími čistými příjemci na politiku soudržnosti, zatímco Německo, Francie a Itálie byly největšími čistými přispěvateli. Nizozemsko musí do Bruselu převést téměř 12 eur, aby získalo jedno euro v rámci politiky soudržnosti. Německo si stále vede relativně dobře s poměrem čtyři ku jedné, podobně jako Francie, Finsko a Belgie,“ uvádí studie, jak aktuálně fungují příspěvky do Fondu soudržnosti. Česko, podobně jako Polsko, Rumunsko a Řecko, získává za 1 euro příspěvku přibližně 5 eur.
„Pokud se od celkových výdajů (44,6 mld. eur) odečtou čisté platby (25 mld. eur), vznikne přerozdělení mezi členské státy v celkové výši 19,6 mld. eur. To znamená, že přibližně 44 % strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v období VFR 2021-2027 ve skutečnosti nepředstavuje kompenzační platby pro chudší členské státy, ale dochází k jejich výměně buď v rámci skupin bohatších, nebo chudších členských států,“ udává institut IW.
Studie proto doporučuje přejít na jiný model financování politiky soudržnosti, kterým by se uvolnily finanční prostředky ve výši 140 miliard eur a přerozdělení politiky soudržnosti by tak mohlo významně přispět k pokrytí nákladů na přistoupení Ukrajiny do Evropské unie: „Pokud by evropská politika soudržnosti přešla na koncentrační model politiky soudržnosti, v němž by se výdaje na soudržnost omezily na chudší členské státy, byly by během sedmiletého období současného víceletého finančního rámce (VFR) k dispozici finanční prostředky v celkové výši přibližně 140 miliard eur.“
V rámci nového modelu, kde by se výdaje na soudržnost soustředily jen na chudší členské státy, by politiku soudržnosti platily pouze bohatší členské státy. Německo by například v případě převedení této politiky na model koncentrace platilo, ale nedostávalo by žádné výnosy. A například Polsko by obdrželo finanční příspěvky, ale neposkytovalo by žádné platby do tohoto fondu.
Při tomto modelu by mezi 5 největších plátců politiky soudržnosti patřila Belgie, Nizozemí, Itálie, Francie a Německo. Mezi největšími příjemci by pak bylo Polsko, Maďarsko, Česko, Rumunsko a Řecko.
Institut německého hospodářství (IW) tak doporučuje, aby při sestavování příštího víceletého rozpočtu na roky 2028-2034 byl zohledněn potenciál koncentrace evropských fondů soudržnosti pouze na chudší členské státy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lucie Kroutilová
sathene
