Ukrajina vyhraje – 14 %. Scholz slibuje pomoc. Ale Němci už nevěří, že to k něčemu bude

18.02.2024 8:00

Před pár dny vyšel v Německu průzkum, který ukázal, že ve vítězství Ukrajiny nad ruským agresorem věří už jen 28 procent Němců. Jen o pár dní později spatřil světlo světa průzkum, podle něhož věří ve vítězství Ukrajiny už jen 14 procent Němců, zatímco 26 procent dotázaných věří ve vítězství Ruska. Znalec moderních dějin historik Frank Bösch nabídl pohled na to, jak Německo v minulosti vycházelo s nedemokratickými režimy.

Ukrajina vyhraje – 14 %. Scholz slibuje pomoc. Ale Němci už nevěří, že to k něčemu bude
Foto: FCB
Popisek: Olaf Scholz

Počet Němců, kteří věří, že Ukrajina vyhraje nad útočícím Ruskem, stále klesá. Průzkum společnosti Forsa, na který upozornila soukromá německá televize RTL, ukázal, že ve vítězství Ukrajiny v pobíhající ruské agresi věří asi jen třetina Němců, přesněji 28 procent. Informaci převzal také server listu Die Welt. „64 procent německých občanů nevěří, že Ukrajina může ještě vyhrát válku zahájenou Ruskem,“ doplnil k tématu server.

Teď spatřil světlo světa další průzkum, podle něhož věří ve vítězství Ukrajiny jen každý sedmý Němec.

„Podle reprezentativního průzkumu INSA pro BILD am SONNTAG (1004 respondentů) je pouze 14 procent toho názoru, že Ukrajina vyhraje válku. To je o 6 procentních bodů méně než před rokem. Více než každý čtvrtý (26 procent, +9) nyní věří, že Rusko vyhraje. 47 procent (-1) věří, že nevyhraje ani jeden,“ napsal server nejčtenějšího listu Bild.

V témže průzkumu 42 procent respondentů prohlásilo, že Německo už pro Ukrajinu dělá dost. 40 procent naopak věří, že vláda v Berlíně dělá pro Ukrajinu málo. Bild upozornil, že je to vůbec první průzkum, v němž je více Němců přesvědčeno, že jejich vláda už pro Ukrajinu dělá dost, než skupina Němců, kteří se domnívají, že se toho pro Ukrajinu dělá stále málo. Německý kancléř Olaf Scholz však stále drží pozici, že Ukrajině nadále hodlá poskytovat vojenskou i finanční pomoc.

Anketa

Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?

6%
93%
hlasovalo: 45988 lidí
V této souvislosti stojí za zmínku komentář znalce německých moderních dějin historika Franka Bösche. Ten připomněl, že Německo začalo udržovat kontakty s různými autoritářskými režimy už těsně po druhé světové válce. Před ruským vpádem na Ukrajinu udržovali Němci velmi čilé obchodní vazby s Ruskem.

Podobné věci se prý opakují od konce druhé světové války.

„Prvními státními hosty, kteří byli vítáni s velkým jásotem, byli autokraté z Íránu a Etiopie. Spolková republika se rychle vyvinula v největšího obchodního partnera mnoha diktatur na světě. Když byly tyto státy antikomunistické, byly často podporovány vojenskou a kapitálovou pomocí,“ uvedl Bösch ve vyjádření pro deník Tagesspiegel. „Hlavním cílem bylo prosazovat „německé zájmy“, zejména export, a také mezinárodní vliv a uznání po nacismu. Různé federální vlády byly téměř posedlé silným exportem. Citlivé zboží jako německé jaderné elektrárny nebo zbrojní technologie bylo také prodáváno diktaturám s argumentem, že jinak by byla ohrožena pracovní místa a prosperita ve Spolkové republice,“ pokračoval.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Miloš Polák

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…