Jamala (psaná také jako Džamala) je krymskotatarská zpěvačka a na Eurovizi vystoupila s písní nazvanou 1944, která je věnována krymským Tatarům deportovaným sovětským režimem za druhé světové války. Deportace, které měly být podle sovětského diktátora Josifa Stalina trestem za údajnou kolaboraci s nacistickým Německem, postihly asi 220 000 krymských Tatarů a příslušníků několika dalších krymských menšin.
Dvaatřicetiletá zpěvačka píseň věnovala své prababičce, která byla společně se svými pěti dětmi mezi deportovanými a která se nikdy zpátky na Ukrajinu nevrátila.
Celý text je ZDE.
Moskvu píseň rozzuřila
I když v textu songu není zmínka o předloňské ruské okupaci Krymu, chápe ukrajinská veřejnost píseň i jako protest proti násilnému záboru ukrajinského poloostrova Ruskem na jaře roku 2014. Stejně podle všeho vnímá píseň i Moskva, kterou účast zpěvačky s uměleckým jménem Jamala a její píseň rozhořčily a žádala vedení soutěže, aby zakročilo. Pravidla Eurovize texty politického zaměření totiž nepřipouštějí.
Soutěž Eurovize se koná od roku 1956 a patří k nejsledovanějším televizním přehlídkám populární hudby v Evropě.
Kontroverze kvůli vlajkám
Letos nabídla i několik skandálů. Na konci dubna vyloučili ze soutěže Rumunsko poté, co národní televize nezaplatila dluhy z roku 2007. Rozhořčené diplomatické reakce pak na začátku května vyvolalo rozhodnutí pořadatelů zakázat fanouškům používat některé vlajky. Mezi prvními vznesly protest Španělsko a Palestina, neboť na seznamu zakázaných vlajek jsou i baskická a palestinská.
Hudební klání si zakládá na přísné apolitičnosti. S kritikou se proto setkala arménská zpěvačka Iveta Mukučjanová, která v prvním semifinálovém kole mávala vlajkou Náhorního Karabachu. O separatistickou oblast, v Ázerbájdžánu obývanou převážně Armény, oba státy vedou spor.
V řadě evropských zemí je Eurovize mimořádně sledovaná a populární. Loňský ročník přitáhl k televizním obrazovkám 197 milionů diváků z celého kontinentu.
Vítěznou píseň okomentovali exministryně Stehlíková i Janda z Evropských hodnot
Redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra na svém facebookovém profilu sdílel příspěvek Džamily Stehlíkové, která poukázala na to, že po rozpadu SSSR došlo sice k rehabilitaci krymských Tatarů s možností návratu do vlasti. „Ale nebyl to happy end. Dnes po okupaci Krymu čelí krymští Tataři ruské perzekuci znovu,“ dodala Stehlíková.
Vítězného songu si povšiml také Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty. „Takže Ukrajinka vyhrála Eurovizi písní o tom, jak v roce 1944 Sověti odvlekli Tatary. Stejně jako je teď vyhánějí z jejich domovského ukrajinského Krymu,“ napsal Janda nejprve a vzápětí poněkud ironicky podotkl: „Další důkaz spiknutí fašistické Gayropy. Vloni to vyhrál hermafrodit, letos někdo z umělého státu, který podle Moskvy ani není stát,“ napsal Janda v narážce na vyjádření některých ruských politiků, kteří považují Ukrajinu za umělý stát. Janda ale v ironii pokračoval: „Příště to dostane někdo z toho Pobaltí, co zase není vděčné za okupaci. Nebo nějaký Polák, který zbytečně připomíná sovětský útok s Hitlerem na Polsko a Katyň,“ dodal Jakub Janda.
Celý text příspěvku Džamily Stehlíkové na jejím facebookovém profilu:
Ukrajina vyhrála Eurovizi se zpěvačkou z Krymu Džamalou, která zpívala o odsunu krymských Tatarů na příkaz Josifa Stalina v roce 1944. Po rozpadu SSSR došlo k rehabilitaci Krymských Tatarů s možností návratu do vlasti.Ale nebyl to happy end. Dnes po okupaci Krymu čelí Krymští Tataři ruské perzekuci znovu.
Celý text příspěvku Jakuba Jandy na jeho facebookovém profilu:
Takže Ukrajinka vyhrála Eurovizi písní o tom, jak v roce 1944 Sověti odvlekli Tatary. Stejně jako je teď vyhánějí z jejich domovského ukrajinského Krymu.
Další důkaz spiknutí fašistické Gayropy. Vloni to vyhrál hermafrodit, letos někdo z umělého státu, který podle Moskvy ani neni stát.
Příště to dostane někdo z toho pobaltí, co zas není vděčné za okupaci. Nebo nějaký Polák, který zbytečně připomíná sovětský útok s Hitlerem na Polsko a Katyň.
Zlá to Evropa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vam
