Obavy zemědělců, že by museli masivně zákazníkům zlevňovat své obilí, které byli dosud zvyklí prodávat za mnohem vyšší ceny než ukrajinští producenti, vyvolaly masivní protesty volající po ochranářské politice a obnovení cel či rovnou úplném zákazu dovozu obilí.
Dovoz ukrajinského obilí tak již po tlakem zemědělců zavedlo Polsko a Maďarsko, načež se k němu posléze připojilo i Slovensko. Země argumentují zejména tím, že zaznamenaly případy, kdy se v ukrajinském obilí nacházely nelegální pesticidy a jiné zakázané látky.
Právě hrozbou nekvalitního obilí vysvětlovala zákaz například polská vláda a uvedla, že tak nevidí překážky v tom, aby mohla dodávky ukrajinského obilí zarazit. A to i přes předchozího varování Evropské unie, že jsou takovéto jednostranné kroky bez předchozí dohody nepřijatelné.
Utrpíme velmi vážné ztráty, varuje Bulharsko
Ve středu pak začal platit zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin včetně obilí z Ukrajiny také na Slovensku a ve stejný den přišlo oznámení o chystaném dočasném zákazu dovozu ukrajinského obilí, s výjimkou tranzitu, od Bulharska.
Zákaz vstoupí v platnost 24. dubna, tedy několik týdnů před zahájením vlastní sklizně. Bulharský ministr zemědělství Javor Gečev dle portálu Euronews.com uvedl: „Máme vlastní mnohamiliardovou produkci, o které se domníváme, že bude obtížně obchodovatelná, a pokud nepřijmeme opatření, utrpíme velmi vážné ztráty.“
Fotogalerie: - Obránci evropských a ukrajinských hodnot
Aby EU nevypadala „slabě a rozděleně“
Evropská komise (EK), která dosud restrikce kritizovala, tak nakonec začala couvat a oznámila, že plánuje vlastní omezení na ukrajinskou produkci. Zároveň dodala, že připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce, kteří si v zemích sousedících s Ukrajinou stěžují, že dovoz z Ukrajiny má nepříznivý dopad na prodej jejich produkce.
Mluvčí EK, která dohlíží na obchodní politiku sedmadvacítky, restrikce podle ČTK označil za „preventivní opatření“. Týkat se mají některých druhů obilí a olejnatých semen, obzvlášť pšenice, kukuřice, slunečnicového semene a řepky.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pak podle agentury AP a serveru Euronews.com zasedla ke svému psacímu stolku, aby napsala dopis vedoucím představitelům Polska, Maďarska, Rumunska, Slovenska a Bulharska se souborem návrhů, které podle ní „reagují konkrétně na obavy členských států a zúčastněných stran v první linii, včetně zemědělců, a umožní nám v budoucnu reagovat ještě rychleji“.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
Po kritice, které uvedené země čelily od EU, najednou přišla nemalá otočka a Leyenová v dopise se přiznává, že ví o problémech, s nimiž se zemědělci setkali poté, co EU zrušila cla na ukrajinské obilí, a tedy o tom, že uvolnění cel vedlo k nechtěnému nárůstu ukrajinského vývozu a v důsledku toho k nižším cenám, které snížily příjmy unijních zemědělců.
EU také podle Euronews.com a agentury AP připravuje další technická opatření, aby se obavy zemědělců neproměnily v geopolitický problém, kvůli němuž by EU „vypadala slabě a rozděleně“.
Peníze zřejmě vše vyřeší
Agentura Al-Džazíra poznamenává, že se situace s obilím dostala do bodu, kdy by hrozilo, že se unie skutečně rozdělí právě kvůli otázce levných obilovin a zájmů zemědělců o jejich zisky.
Zatímco Ukrajina uznala obavy evropských zemědělců, s podotknutím, že to však nyní Ukrajinci „mají těžší“, Brusel dlouho s ústupky přijít odmítal. Tomu je však po další vlně protestů, které zachvátily už i Rumunsko, konec.
Nejvyšší představitelé EU omezování dovozu z Ukrajiny tak sice odsoudili, ale slíbili, že problém vyřeší penězi, načež navrhli miliony eur navíc na podporu zemědělců na kontinentu, po čemž se náhle rozlomili ledy a jak upozorňuje Al-Džazíra, s radostí se po jednání se svým polským protějškem ve Varšavě vrátil i ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskij a ve středu potvrdil, že bude přes Polsko obnoven tranzit ukrajinského obilí a potravinářských výrobků.
Fotogalerie: - EU Space week
Agentura EFE tento týden uvedla, že Brusel nabídl v této souvislosti, jako kompenzaci škod, nemalé prostředky také Bulharsku již dříve v tomto týdnu a mělo jít až o 16 milionů eur (375,5 milionu korun). Ztráty bulharských zemědělců však mají být několikanásobně vyšší. Vše by ovšem nyní mohly změnit nově oznámení unijní kompenzace.
Řešení jen pro někoho
Podle vyjádření prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala pro ČTK však tyto kompenzace z EU řeší situaci jen částečně, protože je dostanou jen některé země. Komise by podle něj měla situaci řešit aktivně, například zlepšením kontrol na takzvaných trasách solidarity.
Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR upozorňují na to, že to vedlo k zastavení obchodování s obilím a čeští zemědělci můžou mít problém prodat loňskou úrodu před další sklizní. Cena pšenice také podle Českého statistického úřadu v březnu klesla prakticky na úroveň před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.
Česko chce jít podobnou cestou jako Rumunko, jež zavede pouze přísnější kontroly ukrajinského obilí. Kontroly českých dozorových úřadů totiž podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko, Slovensko a další země.
Nekula dle ČTK dnes zopakoval, že u každého vzorku dovezených potravin se dělá rozbor na přítomnost více než 400 zbytků účinných látek. Jde především o testy na přítomnost mykotoxinů nebo zbytků pesticidů, u všech vzorků se testuje i to, zda neobsahují těžké kovy jako olovo nebo kadmium.
Zemědělská a potravinářská inspekce v posledních týdnech odebrala 30 vzorků obilovin a mouky, většinu tvořila pšenice. „Chtěl bych zdůraznit, že zatím nebyl zjištěn nevyhovující vzorek,“ řekl ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Martin Klanica.
Ředitel veterinární inspekce Zbyněk Semerád uvedl, že kontrola dovozu potravin živočišného původu je dlouhodobě priorito. „V současné době jsme provedli 16 cílených kontrol,“ pravil. Systém kontrol podle něj zaručuje, že potraviny na českém trhu jsou zdravotně nezávadné. Uvedl, že do ČR se letos poprvé z Ukrajiny dovezla běžná konzumní vejce, která se dříve nedovážela.
Nekula uvedl, že k tématu dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny se v posledních dnech objevovalo mnoho dezinformací. Připomněl, že do ČR se dovezlo pouze 4000 tun pšenice, což je méně než desetina procenta domácí produkce. Návrhy, aby Česko zavedlo zákaz dovozu z Ukrajiny, označil za populistické.
Ohledně dovozů z Ukr. do ČR je důležité nešířit paniku a opírat se o jasná data. ???? pšenice se k nám loni dovezly 4 tis. t. Naše celková produkce je asi 5 mil. t, tedy tyto dovozy nepředstavují ani 0,1 % v porovnání s ???? produkcí. Kontrolujeme vše, co se k nám z Ukrajiny přiveze. pic.twitter.com/17axkFFk2e
— Zdeněk Nekula (@ZNekula) April 20, 2023
Ministr ovšem připustil, že má levné obilí z Ukrajiny směřovat hlavně do zemí mimo EU, vše by ale dle něj mělo kontrovat jednotné řešení EU. „Směřuje se k systému, aby byly vagony nebo kamiony zaplombovány,“ nastínil, co může pomoci, aby levné obilí směřující například do Afriky neskončilo v polské pekárně.
Ukrajinské obilí je díky výrazně nižší ceně dle Nekuly skutečně lákavé pro spekulanty, a proto se prý při své cestě „odsypává“.
ČTK poznamenala, že ministerstvo už dříve uvedlo, že do EU se od začátku války na Ukrajině dovezl desetinásobek běžného množství ukrajinské pšenice, 3,526 milionu tun. Nekula dnes uvedl, že v Polsku zůstala zhruba třetina tohoto množství.
Ústup od podpory agrobaronů, komentuje Prouza
Ministr Nekula tak nakonec nepřistoupil k blokaci ukrajinského obilí jako zbytek zemí Visegrádské čtyřky. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza rozhodnutí Nekuly komentoval s tím, že šéf rezortu zemědělství „tentokrát musel díky veřejnému tlaku ze své podpory agrobaronů vycouvat“.
Přísun ukrajinského obilí se dle něj „nelíbí českým agrobaronům, kterým levnější ukrajinská pšenice omezuje jejich už tak přehnané zisky“. „Loni měli nejziskovější rok od roku 1998,“ připojil.
Aby si tyto rekordní zisky „čeští agrobaroni udrželi“, rozjeli podle Prouzy „tvrdý politický tlak proti Ukrajině“.
6/11 Aby si tyto rekordní zisky čeští agrobaroni udrželi, rozjeli tvrdý politický tlak proti Ukrajině. A zdá se, že jim funguje. Rámcová pozice české vlády říká: jednoznačně podporujeme otevření Evropy ukrajinskému zboží. Jenže pan ministr si s pozicí vlády zřejmě hlavu nedělá.
— Tomáš Prouza (@ProuzaTomas) April 17, 2023
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
namreh
