Zanedlouho se jako každý rok spustí oslavy velikého „listopadu“, který – zjednodušeně řečeno – zdvojnásobil počet základních práv a svobod v ústavních základech Československa. Alespoň přijetím Listiny základních práv a svobod v roce 1991. Moderní ústava právního státu by měla být vyzrálým dokumentem, ve kterém jsou poslání a funkce tradičních orgánů a institucí státu, jejich pravomoci a působnosti, mechanismy, jako např. dělba moci, v dokonalém souladu s katalogem základních práv a svobod člověka a občana. Či dokonce jsou každému z těchto práv, a zároveň všem dohromady, podřízeny.
V následujícím roce bylo rozbito Československo, a ČNR, která neměla pravomoc přijímat ústavní zákony, na poslední chvíli, 16. 12. 1992 přijala Ústavu ČR.
Je pro vás Filip Turek přijatelný jako ministr zahraničí?Anketa
Tento pouze jediný příklad toto zmíněné srovnání úrovně zakotvení dělby moci dokazuje, že ani tento základní mechanismus kontroly nositelů moci nejenomže není v souladu s imperativem smyslu a poslání politických práv, zakotvených v hl. 2 odd. 2 listiny. Ale v tom podstatném – zákazu sloučení mandátu poslance a funkce člena vlády v mechanismu zastupitelské demokracie – dodnes zcela chybí!
Proč? Ten, kdo měl na tom zájem si přál takové ústavní poměry, jaké nabyly po 1. 1. 1993 na účinnosti. Přijetím tzv. Ústavního pořádku ČR, jak je vymezen v čl. 112/1 textu Ústavy ČR: „Ústavní pořádek ČR tvoří tato Ústava, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy…“ Listina zůstává oddělena od ústavy. Nikoli tak, že by stála alespoň „před ní“, nýbrž je uvedena až „za ní“.
Není to jen symbolika, neboť z československého právního řádu byla do právního řádu ČR převzata recepčními zákony, a to tak krkolomně, že se tehdy dr. Bárta, pozdější ředitel Ústavu státu a práva ČAV v nadsázce právem podivoval, zda její závaznost neklesla na úroveň dokonce jen běžného zákona. Dodávám, k jeho zrušení postačí jen prostá sněmovní většina, zatímco s ústavním zákonem můžou naši zvolení zástupci „pohnout“ jen většinami obou komor, a to současně.
Nicméně i listina má slabiny, neboť většina práv zakotvených v hl. IV – čili vesměs práv sociálních – jsou podle čl. 41/1 listiny de facto sníženy na tuto úroveň zakotvení v právním řádu. Takže ve sněmovně lze snadno prosadit do zákoníku práce i okamžitou výpověď bez udání důvodu…
Jsem si vědom, že Parlamentní listy nejsou časopis PRÁVNÍK, do něhož bych měl směřovat svoje úvahy, aby si je přečetlo pár moudrých kolegů z branže.
Jenže ústavní právo je o vztazích vládnutí, čili mezi hrstkou vládců a těch, jejichž osud ovlivňují. Proto píšu tyto řádky do PL, tradičně se tomu říká „právní osvěta“. Abych zvěstoval „neprávníkům“, a těch je snad až 99 %, že stát se stane právním státem, když cca pěti desítkám základních práv a svobod, které v podstatě definují člověka v právu, budou podřízena pravidla vládnutí. „Karty“ s nimiž o nás občanech, o našem národu a státu hrají – vládci. Poslanci, senátoři, ministři…
Ústavní právo zaručuje konání voleb umožňujících občanům si je vybrat nejen podle „obličeje“. Ale především podle programu jejich zásadního počínání v budoucích čtyřech letech. Téma volebních programů se „nám“ však zúžilo na výběr mezi setrváním v poměrech připomínajících vládu onoho smutně proslulého ministra vnitra, Rakušana Alexandra Bacha. A zbavením se tohoto nekompetentního „absolutismu“.
Jak daleko nás takový marasmus vzdálil, a ve svých důsledcích vzdaluje od pozornosti programům, které obrážejí fundamentální problémy člověka z počátku 21. století, vystihuje např. program jednoho ze zastupitelů občanů Spojených států.
Především z tohoto důvodu si dovoluji čtenářům PL stručně prezentovat návrh, který svým kolegům předložil dr. Bernard „Bernie“ Sanders, nezávislý zástupce za stát Vermont v Senátu USA. Nejenom proto můžu konstatovat, že v Americe se po nástupu Donalda J. Trumpa nevytratili nositelé představ o jiném způsobu dosažení její velikosti, než je jeho MAGA.
Ostatně, dr. Sanders by se s ním utkal o Bílý dům v roce 2016, kdyby jej v „primárkách“ z tohoto střetu intrikami nevyřadila klika Hillary Clintonové.
V „hlásné tribuně“ Donalda Trumpa, ve Fox News dali Sandersovi prostor. Nikoli poprvé, a jistě nikoli naposled. Konkrétně 6. 10. 2025 : „SEN SANDERS: AI must benefit everyone, not just a handful of billionaires (Umělá inteligence musí prospět všem, ne jen hrstce miliardářů.),“ (zkráceně):
„Všichni se shodují, že umělá inteligence (AI) a robotika budou mít transformační dopad. Existují však silné neshody, kdo z ní bude mít prospěch, a kdo bude poškozen. Někteří z nejbohatších, včetně Elona Muska, Larryho Ellisona, Marka Zuckerberga a Jeffa Bezose investují stovky miliard do těchto revolučních technologií. Že by chtěli zlepšit životní úroveň 60 % našich lidí, kteří žijí od výplaty k výplatě? Pochybuji, investice do umělé inteligence a robotiky exponenciálně zvýší jejich bohatství a moc. AI umožní korporátní Americe zrušit desítky milionů slušně placených pracovních míst, snížit náklady na pracovní sílu a zvýšit zisky. Výsledek? Nejbohatší lidé na světě zbohatnou ještě více, zatímco pracující lidé přijdou o práci a příjem. To se pravděpodobně stane v příštích 10 letech.
Nové továrny nebudou pro pracující, pokud v nich budou práci vykonávat místo lidí roboti. Musk prohlásil, že chce, aby Tesla vyrobila miliony robotů, jež nahradí muže a ženy pracující v továrnách, skladech a restauracích. Tak by mohly zmizet miliony dobrých pracovních míst. Není to jen Musk. Bezosův Amazon od roku 2022 propustil již 27 000 pracovníků, a v jeho skladech pracuje více než milion robotů. Brzy více, než dnes lidských pracovníků. V roce 2016 nahradil roboty Foxconn, obrovský výrobní dodavatel pro společnosti jako Apple a Google, 60 000 pracovníků v jediné továrně. Plánuje plně automatizované továrny. Její generální ředitel předpověděl, že AI znemožní outsourcing pracovních míst do zemí s nízkými mzdami, neboť většinu výrobní práce budou vykonávat roboti.
Ohrožena nejsou jen místa ve výrobě. Pokud si Musk prosadí, že kamiony, autobusy, či taxíky budou bez řidiče, miliony pracovních míst v dopravě budou zrušeny. Není to sci-fi, už se to děje. FedEx používá kamiony bez řidiče k přepravě těžkých nákladů po koridoru I-45 mezi Dallasem a Houstonem prostřednictvím společnosti Aurora. Walmart používá autonomní kamiony pro doručování na krátké vzdálenosti v Arkansasu. Waymo provozuje samořídící taxi v Los Angeles, Phoenixu, San Franciscu, Atlantě a Austinu.
V příštích pěti letech bude zrušena polovina všech úřednických pracovních míst.“
Dr. Bernie Sanders pokračuje – „Jakožto vedoucí člen senátního Výboru pro zdraví, vzdělávání, práci a důchody (HELP Committee) jsem dnes zveřejnil zprávu (začátek října 2025), která zjistila, že umělá inteligence, automatizace a robotika by mohly v příštím desetiletí v Americe nahradit téměř 100 milionů pracovních míst. Včetně 40 % registrovaných zdravotních sester, 47 % řidičů kamionů, 64 % účetních, 65 % asistentů učitele a 89 % pracovníků v rychlém občerstvení a mnoha dalších povolání. Obávám se, že jde o podhodnocení. V červnu generální ředitel společnosti Ford Jim Farley předpověděl, že umělá inteligence by mohla v příštím desetiletí eliminovat polovinu všech úřednických míst v USA. Musk letos prohlásil, že v důsledku AI a robotiky pravděpodobně nikdo z nás nebude mít práci. Gates předpověděl, že díky AI nebudou lidé v příštím desetiletí potřební pro většinu věcí, jako je výroba produktů, doručování balíků nebo pěstování potravin.
Mají-li Musk a Gates pravdu jen z poloviny, co se stane s desítkami milionů Američanů, kteří už nemají zaměstnání, protože si nemohou najít práci, která už neexistuje?
Jak si tito Američané v tomto novém světě zaplatí za zdravotní péči, jídlo, bydlení a další životní potřeby?
Nejde jen o ekonomiku. Práce, ať už je to školník nebo neurochirurg, je nedílnou součástí lidské bytosti. Většina lidí chce být produktivními členy společnosti. Co se stane, když je tento zásadní aspekt lidské existence z našich životů odstraněn?
Teď se dostáváme k docela hluboké věci. Rychlý rozvoj umělé inteligence bude mít pravděpodobně hluboce dehumanizující dopad, předefinuje, co znamená být člověkem. Zásadně změní naše vzájemné vztahy a samotnou podstatu toho, čemu říkáme ‚společnost‘.
Může nám umělá inteligence a robotika v mnoha ohledech pomoci? Věřím, že ano, nejsem luddita, nestavím se proti technickému pokroku,“ píše dr. Sanders.
„Cílem je však zajistit, aby nové technologie sloužily lidským potřebám, a ne jen dále obohacovaly malý počet multimiliardářů. Nepotřebujeme jen ‚efektivnější‘ společnost. Potřebujeme svět, kde lidé žijí zdravěji, šťastněji a naplňujícněji“.
Závěrem senátor Bernie Sanders dodává:
„Zde je jen několik nápadů, jak může technologický pokrok prospět obyčejným Američanům:
Za prvé, musíme přejít na 32hodinový pracovní týden bez ztráty platu. Zamyslete se nad tím: Dnes jsou američtí pracovníci o 400 % produktivnější než ve 40. letech 20. století, kdy byl poprvé zaveden 40hodinový pracovní týden. Umělá inteligence a robotika tuto produktivitu výrazně urychlí. Pracovníci musejí těžit z tohoto zvýšeného výkonu díky kratšímu pracovnímu týdnu. Dvaatřicetihodinový pracovní týden bez ztráty platu bude krokem vpřed.
Za druhé, velké korporace by měly umožnit zaměstnancům volit alespoň 45 % členů svých představenstev, podobně jako v Německu. Zaměstnanci potřebují místo u jednacího stolu, aby mohli nejlépe určit, jak se umělá inteligence v jejich společnostech používá. Pokud by byli zaměstnanci Tesly v představenstvu, pochybuji, že by Muska odměňovali bilionovým platem.
Za třetí, zvýšit podíl na zisku v největších korporacích; zaměstnanci by měli dostávat alespoň 20 % akcií ve společnostech, pro které pracují. Zisky firem by neměly jít jen na obohacení bohatých akcionářů a miliardářů, kteří je vlastní.
Za čtvrté, musíme v Americe podstatně rozšířit koncept vlastnictví zaměstnanců. Když zaměstnanci vlastní podniky, v nichž pracují, budou se více zapojovat do rozhodovacího procesu. Budou činit rozhodnutí, která prospějí všem ve společnosti, nejen lidem nahoře.
Za páté, místo poskytování miliardových daňových úlev společnostem, které vyhazují zaměstnance na ulici, a nahrazují je novými technologiemi, bychom měli zavést daň z robotů pro velké korporace, a tyto příjmy použít ke zlepšení života poškozených pracovníků.“
Na samý závěr dr. Sanders konstatuje: „Umělá inteligence a robotika přinesou naší zemi hlubokou transformaci. Tyto změny musejí být ku prospěchu nás všech, nejen hrstky miliardářů“. Proto Bernie Sanders vyzývá: „Začněme o tom debatu.“
(Vládní agentura USIA dr. Jaroslava Kubu koncem osmdesátých let pozvala na devítiměsíční stáž na Práva newyorské Columbia University k problematice Filozofie práva a lidských práv. V roce 1991 vydal stejnojmenná VŠ skripta. O zákulisí geopolitických změn, kterých se tam tehdy stal svědkem, vydal např. Podezření, druhý Mnichov. Pokus o dálkový výslech Gorbačova, či Vytunelovaný Listopad – pozn. red.).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Obáváte se AI?
autor: Karel Šebesta
