Tajné služby – Česká republika má v současné době tři: zahraniční rozvědku ÚZSI, civilní kontrarozvědku BIS a Vojenské zpravodajství slučující v sobě armádní rozvědné i kontrarozvědné funkce.
Povaha jejich práce čas od času přivádí tyto služby na samou hranici porušování práv ostatních občanů a někdy i za ni. Jejich působnost tak bývá striktně definována a vymezena.
Mohl by ale suverénní stát fungovat zcela bez špionských agentur? A pokud je existence takového stavu nemožná, v jakém rámci a podobě by zpravodajské služby měly fungovat?
Tak lze zhruba charakterizovat nosné téma besedy Paradoxy zpravodajských služeb, které se zúčastnili hned tři bývalí šéfové tajných agentur: mediální hvězda Andor Šándor (v minulosti náčelník Vojenské zpravodajské služby), Petr Pelz (bývalý ředitel Vojenského zpravodajství) a exšéf BIS Jiří Růžek.
Besedou provázel dlouholetý publicista a v současnosti poradce v Evropském parlamentu Milan Syruček.
Mezi dalšími panelisty byli bývalý náměstek Federální bezpečnostní informační služby Jaroslav Bašta, bývalý první náměstek ministra obrany Jaromír Novotný, někdejší ředitel Kanceláře Rady vlády pro zpravodajskou činnost Vadim Petrov a analytik a publicista a rovněž i bývalý ředitel Kanceláře Rady vlády pro zpravodajskou činnost Jan Schneider.
ParlamentníListy.cz z besedy pouze pro zvané pořádané nadací Železné opony vybraly ta „nejtučnější sousta“.
Mluvilo se například o zneužívání tajných služeb a únicích informací zpravodajského charakteru. Téma otevřel hned v úvodu Jaromír Novotný (kromě náměstkování na Ministerstvu obrany pracoval i jako velvyslanec v Indii či Japonsku).
Služby nástrojem politiků?
V době, když býval náměstkem, podle něj byly zpravodajské služby nástrojem politiků. V té souvislosti ale Novotný zabrousil i do let nedávných, a sice do kauzy současného, a nezapomínejme, že trestně stíhaného, premiéra Andreje Babiše. „Říká se, že zprávy Šumana šly z Uziny. Tohle by se v demokratickém státě stávat nemělo,“ uvedl na konto twitterového účtu Julius Šuman, který v předvolebním období publikoval velmi nepříjemné informace odhalující Andreje Babiše, Novotný.
Na mysli měl českou zahraniční rozvědku neboli Útvar pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), spadající přímo pod Ministerstvo vnitra.
Nutno říci, že takzvaná „Uzina“ šla na přetřes během besedy ještě několikrát. Mluvilo se o tom, že jako jediná z českých zpravodajských služeb nebyla zřízena prostřednictvím zákona a rovněž se vymyká i tzv. kompetenčnímu zákonu.
„Uzina“ na přetřesu...
Strašákem, o kterém někdejší elitní zpravodajci hovořili dále, je možné prorůstání soukromého zpravodajského prostředí s tím státním neboli řečeno bez příkras: nebezpečí možného vzniku soukromých armád a soukromých zpravodajských služeb. (Autor článku k danému ovšem poznamenává, že soukromé bezpečnostní agentury a armády jsou již dávno realitou a jejich služeb využívají velmoci jako Rusko, např. agenturu Wagner, nebo Spojené státy: Academi dříve Blackwater.)
Hovořilo se i o únicích. Nepamatuji se, že by do revoluce byly z tajných služeb úniky,“ uvedl na to konto bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.
Jenže, jak naznačil Šándor, změna, která se udála, mohla souviset právě s převratem. Po roce 1989 ovšem do zpravodajských služeb podle Šándora přišli noví lidé, kteří si s sebou nepřinesli „etiku“ v tom smyslu, že se informace služeb nevynášejí a neprodávají, vyřkl natvrdo Šándor.
Zavzpomínal i na poslední léta svého působení ve zpravodajských službách. Do vynášení informací se tehdy podle něj zapojili i samotní politici, a to s účelem dehonestace určitých osob. Šándor ovšem neopomněl uvést, že situace v českých zpravodajských službách již není tak divoká, jako byla v 90. letech. Není to už takový „Klondike“ uvedl bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby doslova.
Když se úředník skočí zeptat amíků
Podle Jana Schneidera je privatizace tajných služeb „cestou do pekel“. „Donedávna jsme viděli vzrůstající počet zneužití tajných služeb. Já bych se přimlouval za to, aby se z těchto služeb opět staly služby tajné a aby se za nimi zavřela voda,“ uvedl Schneider. Schneider přitom hovořil i o případech zneužití tajných služeb v USA.
Jaroslav Bašta pak přidal tak trochu úsměvnou historku o tom, jak fungují státní úředníci z doby, kdy pracoval na ministerstvu zahraničí. V souvislosti s vlnou levicových revolucí a převratů v Latinské Americe koncem devadesátých let se Bašta dle svých slov zajímal o možné politické souvislosti s tamními zájmy Číny v oblasti dovozu ropy a zemního plynu.
Zaúkoloval tedy pracovníky ministerstva, aby mu v dané oblasti udělali rešerši. Když nedostal odpověď, chtěl se informovat o tom, co se stalo. Pracovníci ministerstva mu sdělili, že se byli ptát na americké ambasádě a tam jim bylo Američany sděleno, že se v Jižní Americe nic takového jako posilování čínského vlivu neodehrává.
Ovšem Baštovy předpoklady se dle jeho slov potvrdily, když se ukázalo, že levicové obraty jihoamerických režimů následovaly velké kontrakty na dovoz ropy a plynu do Číny.
„Cyril Svoboda se pak divil, že s ním Condoleeza Riceová chtěla během jejich setkání diskutovat pouze o problémech s Číňany v Jižní Americe, zatímco on se chtěl bavit o posilování transatlantických vazeb,“ poznamenal Jaroslav Bašta.
Výsledek besedy shrnut do krátkého sdělení? Zpravodajské služby ano, ale musí být apolitické.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
_profil_top.jpg)
