Úplně jiné důvody, než by si premiér Petr Fiala přál, motivují veřejnost ke sledování jeho veřejných vystoupení. „Už jsem se dlouho tak nezasmál při sledování našich médií jako při rozhovoru, který poskytl Novinkám.cz v podcastu PoliTalk. Moderátorka se ho táže, jak by vysvětlil ten už skoro legendární výrok, že by české mzdy měly být do pěti let vyrovnané s německými, a zda to náhodou nepovažuje za populismus. A pan premiér odpovídá: ‚Není to populismus. Je to jediná důstojná vize pro tuto zemi. Těší mě debata, kterou to vyvolalo. Nebavím se teď o tom, jestli za pět nebo za sedm let, to ani není důležité. Nevysvětluji ani každé slovo svého výroku, mám radost z debaty a mám radost, že se tím lidé zabývají. Jsem přesvědčen, že kroky vlády jsou kroky na cestě k tomuto cíli.‘ Ale to ještě není ta hlavní motivace k hurónskému smíchu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Za mnohem více smích vzbuzující totiž považuje následující pasáž rozhovoru. Dotaz: „Vy si opravdu myslíte, že za čtyři až pět let se můžeme z průměrné mzdy 45 tisíc korun hrubého dostat na německou průměrnou mzdu okolo 4,5 tisíce eur, což je zhruba 110 tisíc korun? Jakými kroky? Odpověď premiéra, a o tu jde: ‚Nebudu se pouštět do detailů, o ně nejde. Neřekl jsem průměrná mzda v České republice nebo průměrná mzda v Německu. Neříkám, ve které části, kde, jaké platy. Nabídl jsem vizi, za kterou stojím.“ – „To je docela přesné vyjádření všech politických kroků, které pan premiér Fiala, ať už dříve v opozici, nebo teď v koalici, vykonal,“ míní mediální analytik.
U šéfa ODS je od slibu k jeho neplnění slepičí krok
„My, kdo ho sledujeme dlouhodobě už od jeho nástupu do čela ODS po Petru Nečasovi, máme velmi intenzívní pocit, že pro pana Petra Fialu platí, že od slibu k jeho neplnění je slepičí krok. To je citát Jana Wericha. Vzpomínáme si jistě všichni, jak pan Fiala ještě před volbami v roce 2021 rozkládal rukama, jak je jeho dobrým zvykem, to mu ještě žádný poradce přes řeč těla nesdělil, že to je velice hloupé, trapné a na svého uživatele leccos prozrazující gesto. Ale nechme gest. Pamatujeme si, jak rozkládal rukama a vykřikoval na kameru: ‚Garantujeme, že se nebudou zvyšovat daně. Garantujeme, že se nebude zvyšovat věk pro odchod do důchodu.‘ A takhle garantoval asi ‚šestapadesát‘ věcí,“ připomíná Petr Žantovský, jak šéf ODS rychleji sliboval, než myslel.
Vybavuje si také Fialův slavný projev na kongresu ODS v roce 2014. „Tehdy podrobil Evropskou unii zdrcující kritice. A završil ji konstatováním, že s tímhle nechceme a nebudeme mít nikdy nic společného, protože to je znesvobodňující a strašná věc. No, a kde dnes je Petr Fiala? Když bylo ve druhém pololetí 2022 české předsednictví v rámci Evropské unie, tak byl zatetelený až za ušima a trošku jsem se obával, aby neodjel i s tou delegací z Evropské unie do Bruselu a nezůstal tam. Tím by nás připravil o spoustu humorných scének. Například o tu se srovnáním našich a německými platů,“ oceňuje mediální odborník vskutku vydařenou Fialovu anekdotu.
Od žádného poradce ani marketéra, ale z Fialovy hlavy
Z toho rozhovoru podtrhuje věty, které už uváděl. Fiala: „Neříkám, ve které části, kde, jaké platy.“ – „To znamená, že to klidně může být poslední vesnička někde v Lužickosrbské oblasti, nejchudší, původně dederonská obec, kde možná mají opravdu podobné platy, jako máme my dnes. Nevím, dlouho jsem tam už nebyl, ale pamatuji si, že to byla dosti chudá oblast kolem Budyšína, takže možná měl na mysli tyhle platy. Ale o to vlastně taky nejde. Jde o to, že pan premiér kličkuje a říká věci tak, jak se mu zrovna hodí. Třeba vypustí nějakou vábničku jako tu s těmi platy. Pokud mám správné informace zevnitř ODS, tak to neměl od žádného poradce ani marketéra, ale bylo to z jeho vlastní hlavy. Takže teď už víme, co má na krku pan premiér. Tak se tím, prosím, řiďme i do budoucna,“ doporučuje Petr Žantovský.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník