Úřady jsou na migranty zlé, zjistili vědci z univerzity. Inženýr ze Sýrie čekal levné vzdělání a dům zdarma, Německo ho zklamalo

16.02.2021 15:45

Migrantům úřady brání v tom, aby se v nové zemi zapojili do společnosti. K tomuto závěru dospěla trojice sociologů ze švédské univerzity v Lundu, Dalia Abdelhadyová, Martin Joormann a Nina Grenová. V každé fázi azylového procesu totiž prý systém dává migrantům najevo, že nejsou vítáni. A to v zemích, o kterých si migranti mysleli, že je vítat budou. Brání jim se vzdělávat, najít si bydlení či pracovat. A migranti jsou pak zoufalí.

Úřady jsou na migranty zlé, zjistili vědci z univerzity. Inženýr ze Sýrie čekal levné vzdělání a dům zdarma, Německo ho zklamalo
Foto: YouTube InformativosTvc
Popisek: Migranti v táboře Las Raíces na Kanárských ostrovech, 2021
reklama

Není žádným tajemstvím, že migranti, kteří se vydali do Evropy z Blízkého východu nebo z Afriky, považují západní státy Evropy za zemi zaslíbenou. Mnoho z nich pak dojde k hořkému poznání, že se jednalo o mýtus. Právě tím se zabývá trojice autorů ze švédské univerzity v Lundu. Ti konstatují, že migranti měli za to, že v sociálních státech jim demokracie a lidská práva zaručí nový začátek a splnění jejich snů. Jenže se tak nestalo a podle švédských sociologů je reakce vlád k migrantům z válkou zmítaných zemí jako Irák, Sýrie či Afghánistán odmítavá. Na toto téma sepsali i knihu.

Anketa

Kdo by byl lepší předseda ČSSD?

12%
65%
hlasovalo: 11151 lidí

Například Mahmúd, mladý inženýr z Damašku, který v současnosti žije v Německu, prý uvedl: „Slyšel jsem, že je tu vzdělání skoro zadarmo. Naučí vás jazyk, dají vám dům a tak dál. Takže jsem se rozhodl, že buď se budu dál nechat ponižovat v Turecku, nebo popadnu příležitost za pačesy v Německu.“

Podle autorů státní orgány ve Švédsku, Dánsku, Norsku, Německu a ve Velké Británii považují migranty za riziko, které je nutné kontrolovat přes různé intervence. A to znamená, že i když migranti dostanou azyl, stále se setkávají s překážkami, jež je frustrují a působí jim zoufalství. U nově příchozích totiž státy vynucují tvrdou disciplínu, někdy prý i s použitím fyzické síly. „V Dánsku, Švédsku a Velké Británii ženy, které čelily domácímu násilí ve svých domovských zemích, zažívají zatčení a věznění v detenčních centrech, když jim není udělen azyl,“ stěžují si sociologové. V Dánsku si prý ani nemohou vařit vlastní jídlo a z těch pár činností, které povoleny jsou, žádnou radost necítí.

Různé instituce jako úřady práce, ubytovávací zařízení či úřady rozhodující o udělení azylu totiž omezují přístup ke vzdělání, práci, ubytování či k obyčejnému pohybu. A nutí tak migranty do pozice podřízených. Zvlášť škodlivé je prý nicnedělání. „Uprchlíci zažívají prodlevy, u kterých nevědí, jak dlouho budou trvat, než si mohou začít shánět práci nebo zaměstnání,“ tvrdí tři sociologové. Podle palestinských a syrských emigrantů ve Švédsku a Německu jsou překážky značné, jedná se údajně o certifikované doklady o titulech či účastech na stážích.

A tak se sny migrantů bortí. V Norsku podle sociologů čekají migranti roky v azylových centrech, roky, než se mohou začít učit jazyk, hledat si práci nebo se shledat se svými bližními. Místo toho čekají, až je místní samospráva přijme. A toto čekání v nich posiluje pocit bezmoci a bezcennosti. Nejde prý jen o azylové řízení, ale také o čekání na to, že vládní úřady uznají, že migrant může začít nový život.

Každodenní setkání s policií, imigračními úředníky či sociálními pracovníky údajně migrantům připomíná, že jsou vnímáni jako přítěž, a je jim bráněno v tom, aby přítěží být přestali. Jak uvedl jeden pracovník ve Velké Británii: „Étos azylového systému od rozmísťování lidí přes rozdávání almužen až po zavírání a zákazy shánění práce, je zcela zřejmé, že ve všech stadiích se jedná o systém, který nechce, aby tu ti lidé byli.“ Právě setkání s mocí státu podle sociologů ukazuje rozdíl mezi vnímáním severských států jako uprchlíky vítající a realitou, v níž jsou azylové procesy zdlouhavé, integrační programy blahosklonné a veřejný diskurz nepřátelský. „Řada uprchlíků považuje zásahy sociálního státu jako něco, co jim brání v budování nového života,“ tvrdí tři sociologové ze švédské univerzity v Lundu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: kas

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Generál Šándor usadil Petra Fialu: V této zemi neprobíhá zoufalý boj, jestli patříme na Východ, nebo na Západ. Zklidněte hormon!

12:10 Generál Šándor usadil Petra Fialu: V této zemi neprobíhá zoufalý boj, jestli patříme na Východ, nebo na Západ. Zklidněte hormon!

„Jsme členskou zemí Evropské unie i Severoatlantické aliance. Je v našem zájmu udržovat dobré vztahy…