Úřady práce nestíhají, na kontrolu dávek jim chybí přes tisíc lidí

31.01.2014 22:01

Úřady práce nestíhají kontrolovat, zda jsou příjemci dávek i po čase stále ještě v tísni a dostávají pomoc pro potřebné dál oprávněně. Chybí k tomu 1200 sociálních pracovníků a pracovnic. Výdaje na pomoc v hmotné nouzi loni přitom výrazně rostly. Uvedla to generální ředitelka úřadu práce Marie Bílková.

Úřady práce nestíhají, na kontrolu dávek jim chybí přes tisíc lidí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Úřad práce pro Prahu
reklama

"Počet klientů výrazně roste. Nemáme šanci ověřit, zda to, co lidé říkají na začátku, stále trvá. Práce se tak redukuje na výplatu dávek, a to je špatně. Dávka má být řešením, až když to nejde jinak. Práci s klientem, aby vše šlo jinak, už vůbec nestíháme," uvedla Marie Bílková. Úřad si proto najímá brigádníky.

Podle analýzy úřadu práce by bylo potřeba asi 1200 sociálních pracovnic a pracovníků, kteří by situaci ověřovali v terénu a pracovali přímo s klienty. Působit by měli i preventivně. Zaměřovali by se na dávky v hmotné nouzi a na příspěvky na péči. Ověřovali by tak, zda se situace či zdravotní stav lidí po určité době nezměnily.

Loni od ledna do listopadu se na dávky v hmotné nouzi vyplatilo bezmála 9,54 miliardy korun. Proti předchozímu roku je to o 36 procent víc, tedy skoro o 2,53 miliardy. Podle Bílkové byl raketový růst hlavně u doplatků na bydlení. Od ledna do listopadu se na ně vydalo 2,53 miliardy korun. To je o miliardu víc než v roce 2012, tedy o 70 procent. Loni v listopadu úřad vyplatil 67.600 těchto dávek, předloni 51.100. Do příspěvků na péči za loňských 11 měsíců putovalo 17,89 miliardy korun, meziročně zhruba o miliardu víc. Peníze pobíralo loni v listopadu 325.800 postižených či seniorů, předloni 317.200.

Nejen ekonomická krize a vyšší nezaměstnanost, ale i nedostatečná kontrola a neprovázanost informačních systémů jsou podle Bílkové za výrazným přírůstkem počtu příjemců dávek v hmotné nouzi a výdajů. "Je tu jistá část, která by se snížila, kdybychom měli možnost provádět systematické sociální šetření. Podařilo by se odhalit zneužívání i dostat mnohé lidi ze sociální pasti," míní ředitelka úřadu práce.

Kolik by přijetí 1200 úředníků stát stálo, vedení úřadu práce zatím nevyčíslilo. Vedle peněz na platy by byla potřeba i suma na prostory a jejich vybavení. Podle Bílkové by se přijetí dalších zaměstnanců státu dlouhodobě vyplatilo.

Strukturu úřadů práce změnila reforma exministra Jaromíra Drábka (TOP 09). V dubnu 2011 vznikl "superúřad práce" s krajskými pobočkami a kontaktními místy po republice. Od ledna 2012 se úředníci přestali věnovat jen zaměstnanosti, ale převzali i vyplácení dávek od radnic. Ze 3700 pracovníků, kteří v obcích agendu vyřizovali, jich přešlo do úřadů jen 1650, upřesnila Bílková. Situaci komplikoval i nový počítačový systém. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: pan, čtk
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nesmíte říkat „blázen“, ale „člověk s duševním onemocněním“, káže zástupkyně ombudsmana Šimůnková. A má i další nápady, ze kterých si někteří smíchy poprskali monitor

8:13 Nesmíte říkat „blázen“, ale „člověk s duševním onemocněním“, káže zástupkyně ombudsmana Šimůnková. A má i další nápady, ze kterých si někteří smíchy poprskali monitor

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková se domnívá, že by některé výrazy mohly pro svoji nevhodnost z…