Kabinet uvede podle předběžného stanoviska pro středeční zasedání, že ztráta mandátu kvůli přeběhlictví by byla v rozporu s jinými částmi Ústavy. Píše se v ní mimo jiné, že zákonodárci vykonávají mandát v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. Vláda také podotkne, že novela KSČM hovoří v této souvislosti o novém institutu „ztráty mandátu", aniž by ji blíže vymezovala.
Podle předkladatelů narušuje přeběhlictví důvěru lidí v politiku i fungování ústavního systému. Jde podle nich o „výpověď plné moci" kandidáta vůči voliči a o porušení závazku vůči politické straně nebo hnutí. Podrobnosti ztráty mandátu by stanovily jednací řády obou parlamentních komor, odvolání by bylo možné k Ústavnímu soudu.
Člen sněmovny by měl mít podle komunistů jistý morální kredit
Možnost zániku mandátu kvůli pravomocnému nepodmíněnému odsouzení zákonodárce za úmyslný trestný čin označují komunisté za logický krok, který vychází z požadavku na morální profil člena Parlamentu. Úprava si podle vlády obecně zasluhuje pozornost. Vhodnější by ale podle kabinetu bylo ustanovení, podle kterého by takový člověk nebyl volitelný a byl by to důvod i ke ztrátě existujícího mandátu.
Od loňského srpna je účinná norma, podle níž věznění zákonodárci nemají nárok na plat, náhrady a další benefity, jako je například kancelář v jejich regionech. Prosadila ji ODS a dopadla na jejího bývalého poslance Romana Pekárka, kterého soud poslal do vězení na pět let za korupci. Podle něj také norma dostala neformální název „Lex Pekárek".
Zánik mandátu pro odsouzení k nepodmíněnému trestu navrhovala v minulém volebním období i tehdejší předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Zákonodárci o její předloze do rozpuštění dolní komory nerozhodli.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr, čtk