První otázka zněla, zda byla Česká republika připravena na vstup a Evropa na ČR. Matesová mínila, že mentálně česká společnost připravena byla, protože heslo „Zpátky do Evropy“ bylo nosné už od sametové revoluce. Ale dodala, že možná česká společnost nebyla připravena na to, co to přesně znamená. „Že to znamená nejen výhody, ale také odpovědnost a vlastní povinnosti,“ dodala. A že to znamená některé nevýhody, jako třeba zdlouhavá jednání. „Věděli jsme, že chceme žít svobodně a tak nějak, jako žijí Němci a Rakušané, to byla ta vidina po sametové revoluci,“ řekla Matesová. Podle Špidly Evropa připravena byla, protože vstupu předcházelo dlouhé přechodné období.
Jana Matesová, bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Repro ČT24
Souhlasíte s rozhodnutím Ústavního soudu, že hotel měl právo odmítnout klienty z Ruska, protože neodsoudili anexi Krymu?Anketa
Proběhla také debata o otázce evropské identity. Špidla prohlašoval, že nepochybně existuje a poznat se to dá podle něj, když vycestujete za hranice Evropy. Prý když vás v Evropě zadrží policie nebo jdete na radnici, tak víte, co čekat. A evropská identita je podle něj jasně odlišná od americké nebo čínské. Štefan Füle byl proti tomu, aby se evropská a národní identita dávaly do protikladu. „Je to podobné jako s národní suverenitou. My jsme ji přece nepředali bruselským institucím, aby ji řídily bruselské instituce. Jde o sdílení té suverenity. I my s našimi politiky a našimi představiteli využíváme tu část suverenity, kterou tam dalo Německo a další členské země.“
Fotogalerie: - Doplnění ministerských křesel
Topolánek na to reagoval, že evropskou identitu necítí: „Kvůli pár dnům v roce, kdy se octnu mimo kontinent a říkám, že jsem Středoevropan, Praha, Havel, Jágr, tak kvůli těmto pár dnům já nehodlám měnit své přesvědčení, že jsem především Čech, možná valašské národnosti.“
O tom, koho si Česká televize pozvala, píše komentátor TV Prima Tomáš Vyoral. „Objektivní, vyvážená a nezávislá“ ČT podle něj „jede zase bomby“. „Jak říkala má bejvalka: děkuji, už jsem zvracel/a/o,“ hodnotí Vyoral a dodává seznam diskutujících a dodává k němu: „Tihle se prý mají bavit o pro a proti EU. Takže to bude asi něco podobného, jako když se Moravec o nedělích plácá po zádech třeba se soudruhem generalisimem Pavlem a Andrejem Kiskou.“ Na obranu ČT je ovšem nutné dodat, že do studia byl taktéž pozván Mirek Topolánek, který ovšem dorazil později.
Právník Tomáš Tyl měl k ČT také výhrady: „ČT24 se rozhodlo na 1. máje od 20:00 reprízovat včerejší samochválu Špidly a spol. nad vstupem do EU. To je tak, když sebe sama přesvědčíš, že máš sexy večer s nejlepším člověkem, kterého znáš, i když ti ostatní říkají, že chlubení se onanií není žádná výhra.“
V ekonomických a jiných otázkách ČT24 oslovila také ekonomku Markétu Šichtařovou a viceprezidenta pro hospodářskou politiku a export Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara. Jednou z otázek bylo, co by se mělo v EU změnit. Šichtařová pravila, že základní ekonomické principy, na nichž EU byla původně postavena, platí, ale jsou stále více potlačovány. „Aby EU byla vitálním projektem, museli bychom se vrátit o nějakých patnáct nebo aspoň deset let zpět. Jinými slovy, pro svou životaschopnost by EU měla přestat uvažovat o jednotné armádě, o společné daňové politice, o společné zahraniční politice, měla by důrazně chránit vnější hranice, měla by se vrátit k systému hlasování před Lisabonem, měla by výrazně zredukovat dotační politiku, a to včetně zemědělské oblasti,“ radí ekonomka.
Špicar naopak považuje za důležité, aby členové EU neporušovali svá vlastní pravidla, jak k tomu v minulosti občas docházelo. „Unii v její dnešní podobě považuji za zvláštní hybrid, který takto nemůže dlouhodobě fungovat. Podobně jako prezident Zeman i já jsem evropský federalista, z čehož vyplývá i můj názor na podobu nutné reformy,“ tvrdí a dodává: „Musíme odstranit demokratický deficit, který existuje. Je potřeba posílit roli parlamentu, který dnes ani nemůže sám navrhovat nové zákony. Z voleb do Evropského parlamentu by měla vzejít také evropská vláda, hodna toho jména, a ne jen národními státy vyslaní zástupci, které máme dnes v Evropské komisi. Měli bychom důkladně přenastavit, co je lepší ponechat, nebo dokonce vrátit na národní úroveň, a co naopak přenést na tu evropskou. S tím souvisí i možnost přetvořit Evropskou radu v jakýsi evropský senát, kde by seděli zástupci národních států a hlídali, aby nebyly poškozovány jejich zájmy.“
Fotogalerie: - Dvanáct otázek na EU
A došlo i na téma migrace. „Migrace má relativně ‚jednoduché‘ řešení ex ante: dokonalá a nekompromisní ochrana vnějších hranic před ilegální migrací. Bez ohledu na to, kolik to stojí, to je prostě nutnost. Tedy ano, je to nezbytný výdaj a nemá smysl o něm diskutovat. Jinak nás to časem bude stát nesrovnatelně víc. Pokud jde o řešení ex post problémů, které již vznikly, to už dobré řešení nemá, tam existují jen řešení špatná a horší,“ říká k tomu Markéta Šichtařová. Špicar je ale jiného názoru, podle něj je řešením více Evropy. „Migrační krize vznikla tak, že si národní státy nedokázaly účinně ohlídat svoje hranice. Do Evropy pustily osoby, které tu neměly co dělat, a způsobily tím problém všem ostatním kvůli schengenské zóně volného pohybu. Řešením takové situace není méně Evropy, ale více Evropy. Když na to nestačí státy samy, tak potřebujeme evropskou pohraniční stráž, která ohlídá celé vnější hranice EU, abychom byli schopni sami rozhodovat, koho do Evropy pustíme a komu pomůžeme, a komu už ne. Je to typickým příkladem agendy, kterou je potřeba přenést na nadnárodní úroveň. Národní státy si s tím nedokážou poradit. Na té nadnárodní bychom to mohli řešit mnohem efektivněji.“
Rozdílné názory měli experti také v otázce eura. Podle Šichtařové se měna zvrhla v politický manifest a nepomáhá žádné zemi s výjimkou Německa. Euro dle jejího názoru mělo zůstat v „optimální měnové zóně“, tedy v Německu, Beneluxu a možná Rakousku. Naopak podle Špicara euro pomohlo tím, že odstranilo rizika vyplývající z měnících se kurzů. „Je pravda, že mnoha státům eurozóny se nedaří dobře. Není to však eurem, ale především jejich hospodářskou politikou. Euro z nikoho neudělá bohatý stát, ani chudý. Jen zvýrazní, čím ten stát už je. Jestli dělá něco pro posilování své konkurenceschopnosti, nebo ne,“ vyjádřil se ke státům, které mají problémy.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: kas
