Už se to sype, v Itálii a Bulharsku. Jednota vůči Ukrajině je fuč

27.06.2022 8:00

Válka na Ukrajině nepřidělává starosti jen zemím, kterých se týká uprchlická krize nejvíce. Začíná být čím dál víc jasné, že tento konflikt se do budoucna odrazí i v evropské politické mapě. S blížícími se volbami v jednotlivých zemích začíná téma ukrajinské krize rezonovat v podstatě ve všech státech, které se jakkoli podílí na pomoci Ukrajině, ať už finančně nebo dodávkami zbraní.

Už se to sype, v Itálii a Bulharsku. Jednota vůči Ukrajině je fuč
Foto: Repro ČT24
Popisek: Bývalý italský premiér Conte v rozhovoru pro ČT24

Stabilní situace v Itálii je minulostí

Po relativně klidnějším období se do italské politiky tento týden vrátily turbulence. Podle serveru France24.com je to díky sporu mezi dvěma nejvyššími představiteli Hnutí pěti hvězd. Šéf strany Giuseppe Conte se staví proti podpoře premiéra Maria Draghiho Ukrajině. Ministr zahraničí Luigi di Maio Draghiho přístup podporuje, a tak v úterý opustil Hnutí pěti hvězd a s ním i desítky poslanců. Nejsilnější strana italské vlády národní jednoty se tak rozdělila.

Conte opakovaně kritizoval Draghiho za to, že posílá zbraně na Ukrajinu a zvyšuje tak výdaje na obranu. „Naší odpovědí nemohou být závody ve zbrojení,“ řekl na toto téma už v dubnu.

Naproti tomu Di Maio, pevný obhájce Draghiho postoje k Ukrajině, vyjádřil rozhořčení nad Conteho postoji a obvinil Pět hvězd a jejího vůdce z „nevyspělosti“.

Jak v Itálii, tak v zahraničí panuje přesvědčení, že pokud někdo dokáže ukočírovat opakující se politické a ekonomické krize země, je to právě Draghi. Ten byl už jako prezident Evropské centrální banky v letech 2011 až 2019 oslavován jako „zachránce eura“ poté, co slíbil, že udělá „cokoli bude třeba“ k záchraně krizí zmítaných měnových trhů v roce 2012. 

Téma Ukrajiny bude jedním z hlavních předvolebních

Problémy Hnutí pěti hvězd ale způsobují, že jejich popularita neustále klesá. Už to, že vstoupili do vlády jim ubralo jejich „povstaleckou“ image. Svého vstupu do vlády ale nedokázali využít. Poté, co je premiér Draghi oslavován za svůj ekonomický úspěch po covidové krizi, se preference Hnutí pěti hvězd propadly z 33 procent na pouhých třináct, píše France24.com.

„Hnutí pěti hvězd je v krizi a neví, kam jít. Ve volbách v příštím roce ztratí mnoho svých poslanců,“ poznamenal Maurizio Cotta, profesor politiky na univerzitě v Sieně. „Všichni ve ‚Five Star‘ se bojí.“

Válka na Ukrajině ale dává tomuto sužovanému hnutí novou příležitost. Průzkumy ukazují, že většina Italů nesouhlasí s posíláním zbraní do Kyjeva a zvyšováním výdajů na obranu, i když většina také ruskou invazi odsuzuje. 

Italové nejsou velcí válečníci

„Italové nejsou pro Putina, ale mnozí z nich jsou vůči NATO skeptičtí,“ poznamenal Daniele Albertazzi, profesor politiky na University of Surrey.

Od konce druhé světové války byly italské vlády prozápadně orientované. Křesťanská demokracie byla hlavní politickou silou po celou dobu studené války a zajistila, že Itálie byla ukotvena v NATO s úzkými vazbami na USA. Přesto je ale Itálie vnímána jako země se silným protiválečným smýšlením, které je zakořeněno právě v katolickém sociálním myšlení. 

K tomu se čím dál více poslední dobou v Itálii objevuje únava z probíhající války. Toho se před nadcházejícími volbami bude snažit Conte využít.  

Jeho odpůrce Di Maio je naproti tomu přesvědčen, že i když válka dále přiživuje krizi životních nákladů, bude Itálie i nadále podporovat západní pohled na válku na Ukrajině.

Lidé mohou reptat, ale to je vše

Profesor Cotta k tomu dodává, že pacifistické a antiamerické aspekty v italském veřejném mínění jsou mnohem slabší než touha udržet Itálii v Evropě a atlantické alianci: „Lidé mohou reptat a říkat, že nechtějí platit za válku, a tak dále. Ale mohl by si pak někdo představit, že by do toho šel sám, aniž by byl spolu s Francií, Německem a Spojenými státy? To nemyslíte vážně. Italové se velmi bojí toho, aby nezůstali v Evropě osamoceni.“

Politické otřesy také v Bulharsku

Bulharská vláda liberálního premiéra Kirila Petkova byla ve středu svržena vyslovením nedůvěry, což zemi po třech loňských volbách uvrhlo do nové politické krize, napsal server Euronews.com.

Ta přichází pouhých šest měsíců poté, co se v prosinci k moci dostal premiér Kiril Petkov a strana „Pokračujeme ve změně“. Petkov byl zvolen na základě svých slibů vykořenit korupci a zavést reformy v nejchudší členské zemi Evropské unie.

Jeho centristická vláda však byla oslabena, když z koalice vystoupila populistická strana „I takoví lidé“ (ITN). Předseda strany ITN  Slavi Trifonov totiž nesouhlasil s Petkovem ohledně revidovaného státního rozpočtu země a obvinil premiéra, že vede Bulharsko k bankrotu zvyšováním nového dluhu.

Ignorace národních zájmů, ústupky EU, růst popularity Moskvy

Obvinil také Petkova z ignorování národních zájmů Bulharska tím, že aby dostal Bulharsko do EU, ustoupil požadavkům Severní Makedonie.

Členové hlavní opoziční strany GERB dále odsoudili koaliční vládu za to, že nedokázala zabránit růstu inflace. „Vyslovili jsme vládě nedůvěru kvůli jejímu selhání v hospodářské a fiskální politice,“ uvedla předsedkyně parlamentu strany GERB Desislava Atanasová.

Tato porážka vlády by mohla vyvolat čtvrté volby v Bulharsku od dubna 2021.

Minulý týden Petkov vyzval k „odvážným a odpovědným“ hlasům v parlamentu a varoval před „spirálou“ nových voleb.

„Byla by to katastrofa a ztráta času v rozhodující chvíli,“ řekl novinářům.

Ani Bulharsko se ale v případných následujících volbách nevyhne vlivu ukrajinské krize. Zdá se, že právě zde může s volebními preferencemi „zamávat“ velmi silně. O tom, že hrozí pád tamní vlády, ať už dojde k dodávce bulharských zbraní na Ukrajinu, nebo nedojde, jsme psali zde. Sám Petkov tehdy prohlásil, že Bulharsko je příliš blízko konfliktu na to, aby zbraně poslalo.

Průzkumy v Bulharsku totiž ukazují nárůst popularity nacionalistické, proruské strany „Vazrajdane“ právě po začátku války a po invazi Ruska na Ukrajinu, uzavírá Euronews.com.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: MaA

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Všude jako v Bruselu. Bodání, vraždy, popravy. „Popírají to. Nebo hůř, tvrdí, že je to dobře.“

11:30 Všude jako v Bruselu. Bodání, vraždy, popravy. „Popírají to. Nebo hůř, tvrdí, že je to dobře.“

„Původní bílé křesťanské evropské obyvatelstvo je nahrazováno migranty stále se zrychlujícím tempem,…