Souhlasíte s tím, že koalice SPOLU jde společně i do eurovoleb?Anketa
Ale také se podle akcionáře ČEZ začíná ukazovat, že pohádka o levných obnovitelných zdrojích končí. Naopak se ukáže, že vůbec nebudou levné, budou velmi drahé. Ne vše, co se týká rozvoje obnovitelných zdrojů, se projeví v ceně elektřiny, protože ta je podle Šnobra do značné míry dotovaná. Ale projeví se v regulované složce. „Naše rozvodná síť v ČR byla připravená na tu starou energetiku,“ řekl s tím, že se jedná o velké zdroje soustředěné v jednom místě. Jenže teď vyrábí elektřinu každý, kdo má na střeše solární panely. Což ovšem vyžaduje obrovské investice do distribuční sítě. Šnobr poukázal i na to, že jsme v období, kdy zdražuje všechno. A je si jist, že nakonec budou platit spotřebitelé, tedy domácnosti a firmy.
Že se zdraží jenom o pár procent nebo konkrétně o 2 %, jak tvrdí premiér Fiala a šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš, to podle Šnobra nemůže nikdo s jistotou říct. Chápe, že se oba snaží uklidnit veřejnost a firmy. Ale natvrdo říkat, že spotřebitelům nezdraží, je „hodně odvážné“. Sice prý budou tací, kterých se změny nedotknou. Ale pak tu budou ti, kterým například skončí fixace ceny. Takže takto paušálně prohlašovat, že se ceny nezvednou, nelze.
Fotogalerie: - Příště Přísaha
Šnobr upozornil, že čím více se bude tlačit na rozvoj obnovitelných zdrojů, tím větší bude tlak na distribuční společnosti, aby investovaly do modernizace sítě, a ty pak náklady přenesou na zákazníky, kterým poroste cena z regulované složky elektřiny. „Ta poroste mnohem rychleji, než jsme byli v minulých letech zvyklí,“ prohlásil. A dodal, že rokem 2021 definitivně skončilo období, kdy elektřina stále 30, 40 nebo i 50 eur za megawatthodinu. „A přehoupli jsme se do období, kdy se bude pohybovat mezi 100 až 150 eury (2 400 až 3 700 Kč),“ doplnil s tím, že to vytvoří novou spotřebitelskou cenu energie. Konflikt na Ukrajině byl pak podle Šnobra jen urychlovačem vývoje. Místo několika roků se změna odehrála z měsíce na měsíc.
Navíc bude těžké tuto cenu předvídat. Nyní například cena za budoucí dodávku elektřiny poklesla, protože se snížila cena emisních povolenek. Jak Šnobr připomenul, ještě dlouho se bude elektřina v Evropě vyrábět v uhelných a plynových elektrárnách. Tudíž bude záležet na ceně povolenky. Ta teď padá, protože ekonomika také, zvláště ta německá. Ale co bude za rok, dva nebo tři nelze říci.
Další problém je plyn. Na současnou zimu sice zásoby jsou, podle Šnobra to však není vyřešeno dlouhodobě. Upozornil, že už budeme na světovém trhu se zkapalněným plynem. A pokud se na něm stane cokoliv, například nějaký konflikt, tak to ovlivní i nás.
Podle Šnobra budou chybět i výrobní zdroje. „Pokud chceme odstavovat uhelné elektrárny tempem, o jakém mluví politici, tak se dostaneme do situace, že prostě nebudeme mít elektřinu. A když něco není, je to drahé,“ vysvětlil polopaticky. Padla otázka, co zabrání tomu, že na společném evropském trhu budou všichni chtít nakupovat, ale nikdo nebude chtít vyrábět. „Nic,“ zhodnotil analytik, že žádný plán, jak rozvíjet společnou evropskou energetiku, neexistuje. Dodal, že všichni jsou tlačeni do jedné politiky přes ideologické termíny. Jako zásadní chybu vidí u politiků tendenci řešit pětiletky, desetiletky a tak dále. Chybějí totiž propočty, kdo bude elektřinu mít a komu ji bude posílat.
Míní, že národní energetiky si nakonec budou muset pomoci samy. Je totiž těžké hledat někoho, od koho by se za deset let dala dovážet elektřina. A kvůli nedařícím se energetickým plánům pak byly posledních dvacet let zanedbávány energetické investice. „Teď se ukazuje, že velmi těžko budeme realizovat ty investice na následujících pět až deset let. A možná to poslední, co nám zbývá, tak se budeme muset přikrčit a říct: Ano, ty uhelné elektrárny neodstavíme v roce 2028 nebo 2035, ale až v roce 2040 nebo až budeme mít náhradu,“ pravil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
Jan Fišer
