„Nepřijal. Vlastně ani přijmout nemohl, a to hned ze dvou důvodů. Především šlo o seznamovací summit, kde si představitelé států vyměnili názory na novu situaci. Požadavek na vytvoření ‚cestovní mapy‘ je sice racionální, ovšem politika nesouvisí jen s racionalitou. Jde především o zájmy. Zatím se hledá cíl, kam by cestovní mapa měla Unii dovést. Nemluvě o nejasných nástrojích... K pozoruhodnostem bratislavského summitu patří, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk předložili odlišné návrhy. Ukazuje se, jak špatný byl v tomto ohledu kompromis při psaní Lisabonské smlouvy, který vedl k vytvoření dvou funkcí s překrývajícími se pravomocemi. A jak zmateně na krizi reaguje špička unijních struktur,“ popsal svůj pohled na situaci Krejčí. 

Druhým důvodem, kvůli němuž bratislavské setkání ani nemohlo uspět, je skutečnost, že pobrexitovou situaci se dnes snaží řešit politici, kteří nesou za Brexit spoluzodpovědnost. Nesou spoluzodpovědnost za chybná rozhodnutí na Ukrajině, ale také za chybná rozhodnutí v řecké dluhové krizi. Nesou spoluzodpovědnost za chyby, jež vedly k Brexitu. Tito politici tak mohou jen těžko vnést nějaký nový pohled na řešení krize. Podle Krejčího navíc existují dvě cesty, jimiž lze ke krizi dospět.

Celý rozhovor najdete zde.