„Nepřijal. Vlastně ani přijmout nemohl, a to hned ze dvou důvodů. Především šlo o seznamovací summit, kde si představitelé států vyměnili názory na novu situaci. Požadavek na vytvoření ‚cestovní mapy‘ je sice racionální, ovšem politika nesouvisí jen s racionalitou. Jde především o zájmy. Zatím se hledá cíl, kam by cestovní mapa měla Unii dovést. Nemluvě o nejasných nástrojích... K pozoruhodnostem bratislavského summitu patří, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk předložili odlišné návrhy. Ukazuje se, jak špatný byl v tomto ohledu kompromis při psaní Lisabonské smlouvy, který vedl k vytvoření dvou funkcí s překrývajícími se pravomocemi. A jak zmateně na krizi reaguje špička unijních struktur,“ popsal svůj pohled na situaci Krejčí.
Druhým důvodem, kvůli němuž bratislavské setkání ani nemohlo uspět, je skutečnost, že pobrexitovou situaci se dnes snaží řešit politici, kteří nesou za Brexit spoluzodpovědnost. Nesou spoluzodpovědnost za chybná rozhodnutí na Ukrajině, ale také za chybná rozhodnutí v řecké dluhové krizi. Nesou spoluzodpovědnost za chyby, jež vedly k Brexitu. Tito politici tak mohou jen těžko vnést nějaký nový pohled na řešení krize. Podle Krejčího navíc existují dvě cesty, jimiž lze ke krizi dospět.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
