Evropská komisařka Věra Jourová prý v Maďarsku pozoruje nebezpečné tendence vedoucí k ohrožování unijních hodnot. Pro příklad uvedla smršťování prostoru pro nezávislá média nebo zužování prostoru pro občanskou společnost. „Trošku mi tam rezonují i některé názory z Čech, že lidé mají mít právo říci názor jenom o volbách, jinak ať jsou z ticha, nebo vstoupí do politiky,“ uvedla.
Problém v Maďarsku také vnímá i na univerzitní půdě. V souvislosti s tím připomněla kauzu, kdy Středoveropská univerzita měla na území Maďarska ztížený pobyt, i když jsou unijní pravidla taková, že je právo usazovat tyto instituce a nechat je fungovat.
„Tendence porušování unijních hodnot tam jsou. Evropská komise na rozdíl od parlamentu v tom hlasování říká: Pojďme ty jednotlivé věci řešit jednotlivou procedurou o porušení práva,“ řekla s tím, že to má v sobě element ten, že může skončit až u evropského soudu, který jako jediný má právo intepretovat, co jsou evropské hodnoty. „Já proto vidím postup Komise jako praktičtější,“ míní Jourová.
V kontextu s tím eurokomisařka připomíná slova maďarského premiéra Viktora Obrána, kterým dává za pravdu. A sice že v mnoha případech v minulosti, kdy proti Maďarsku byla tato procedura vedena, se Maďarsko stáhlo, kompromisy přijalo a vedlo dialog. „Maďarsko skutečně stále dialog vede a debatuje,“ potvrdila.
Jestli tyto výše zmíněné věci, na které Jourová poukázala, jsou natolik problematické na to, aby maďarská země ztratila hlasovací práva v Evropské unii, však budou podle eurokomisařky muset už posoudit členské země. Sama prý v Maďarsku ale sleduje náznaky totality. „Já půlku svého života zažila v totalitě, jsem citlivá na momenty, kdy mám pocit, že se vrátila zpět. V Maďarsku tyto momenty vidím. A to v tendenci: Vyhrál jsem volby, mám ústavní většinu, tak teď to beru všechno,“ přiblížila své pocity z dění v Maďarsku.
Poukázala poté na to, že demokratické ústavy říkají, že moc má být vybalancovaná. „Musí tam být moc justiční a nezávislá. Není to něco, co vítěz sebere, jako to pozoruji v Maďarsku,“ řekla s tím, že z tohoto důvodu si myslí, že je správné, že se na Maďarsko tlačí nástroji, které jsou k dispozici, a že to Komise nechce zavést do slepé uličky, kdy to přes článek 7 zavede do hlasování na úrovni členských států.
Parlament už ale dlouho avizoval, že chce, aby se taková procedura spustila, což prý na vlastní kůži pocítila podle svých slov i Jourová. „Já jsem ze strany parlamentu byla pod velkým tlakem, aby to udělala Komise,“ zdůraznila a dodala, že pokud to nevyústí k nějakému konečnému rozhodnutí členských států, je dobře, že se debata mezi premiéry vůbec vede. „Unijní hodnoty jsou totiž tak abstraktní pojem, že je nutné, abychom si je vydefinovali,“ míní Jourová.
Sám maďarský premiér Viktor Orbán na svou obranu zdůrazňoval, že v Maďarsku rozhodují voliči svým hlasem v parlamentních volbách a Maďaři sami vědí, co jejich země potřebuje. „Maďar jistě Maďarovi lépe rozumí, ale je to i Maďar, který žije v rámci EU, kde si klub všech těch zemí před časem dohodl, na jakých hodnotách se bude trvat a přes co nejede vlak,“ upřesnila Jourová a dodala, že právě upevňování vlády, k jakému dochází v Maďarsku, je hlavní důvod, proč Evropa musí mluvit.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
