V prosinci byla podle Roginových informací dokončena analýza mapující americkou zahraniční politiku vůči Rusku. Americký prezident se údajně rozhodl pokračovat v hledání variant, které by pomohly Putinovi najít cestu ven z patové situace na Ukrajině. „Nikdo si asi nemyslí, že by bylo v danou chvíli možné provést reset vzájemných vztahů. V každém případě sondujeme všechny možnosti a zajímá nás, jaké jsou postoje ruské strany. Bez ohledu na pravděpodobnost úspěchu této cesty,“ cituje Rogin nejmenovaného úředníka Obamovy administrativy.
Plánovala se prý přímá schůzka s Putinem v Moskvě
Prvotní signál vzešel podle Rogina z iniciativy ministra zahraničí Johna Kerryho. „Dokonce navrhl navštívit Moskvu a jednat s Putinem přímo. Vše se dostalo do bodu konkrétního plánování, ale nakonec k takové schůzce nedošlo. Na americké straně převážil názor, že by stejně nedošlo k prokazatelnému pokroku,“ prozrazuje Rogin zákulisní informace. Bílý dům se údajně obrátil na bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera. „Není však jasné, jestli se skutečně Kissinger spojil s někým z Putinova okolí, či přímo s ruským prezidentem. Z Bílého domu ani od Kissingera na můj dotaz nepřišla žádná reakce,“ píše Rogin.
Rogin uvádí, že ústřední roli v těchto snahách americké diplomacie sehrál Kerry, protože jeho poměrně blízký vztah s ruským protějškem Sergejem Lavrovem představuje v podstatě jediný funkční komunikační kanál mezi Washingtonem a Moskvou. „Oba politici se poměrně často setkávají a pravidelně si telefonují. Na druhé straně Obama a Putin si navzájem nejsou příliš sympatičtí, komunikují spolu jen velice zřídka,“ konstatuje Rogin. Američané podle jeho zjištění uvažovali o zrušení části sankcí.
Podmínkou bylo dodržování mírových dohod podepsaných v Minsku a ukončení podpory separatistů na východě Ukrajiny. „Jeden z vyšších úředníků Obamovy administrativy mi dokonce prozradil, že Spojené státy byly ochotny netlačit na pilu v otázce navrácení Krymu,“ zmiňuje Rogin. Součástí plánu na uvolnění vzájemných vztahů je i snaha začlenit Rusko do spolupráce v oblasti probíhajících konfliktů. „Konkrétně se hovořilo o izraelsko-palestinském konfliktu, Afghánistánu, Íránu, Severní Koreji a Sýrii. Pozitivní trend byl však později přibrzděn vyjádřením Lavrova, ve kterém odmítl Kerryho zmínku o zapojení Ruska do koalice proti Islámskému státu,“ píše Rogin.
Jak to vidí Rusko?
Zatím však není podle Rogina jasné, jak se k americkým snahám staví samotné Rusko. Pokud pozitivně, tak to Putin a další ruští politici nedávají příliš najevo. „Putin se v každém veřejném vystoupení nezapomene otřít o Spojené státy. Lavrov dle diplomatických zdrojů odmítl s Kerrym jednat o podmínkách vedoucích k případnému zmírnění sankcí,“ spekuluje Rogin a přináší odmítavý názor na aktivity Obamovy administrativy ze strany senátora Johna McCaina. „Senátor přirovnal Kerryho k Nevillu Chamberlainovi a řekl, že jeho snahy jsou naivní a nereálné. Putin prý za svoji agresi zaplatil příliš málo,“ popisuje Rogin.
Z dvojice Obama – Kerry je vstřícnějšímu postoji vůči Moskvě nakloněn pouze americký ministr zahraničí. A to je dle mnoha expertů největší kámen úrazu. „Mezi Putinem a Obamou nefunguje žádná chemie. Nejenom, že si nedůvěřují, ale jsou proti sobě až přímo zaujatí,“ cituje Rogin názor předsedy Centra pro národní zájmy Dimitrije Simese. Ten rovněž poukazuje na to, že čím víc Kerry upozorňuje na své zvláštní vztahy s Lavrovem, tím více se zhoršuje pozice ruského ministra zahraničí v očích jeho spolupracovníků i samotného Putina.
„Obama dal jasně najevo, že se hodlá ve zbývajících dvou letech v prezidentské funkci věnovat více zahraniční politice. Prvním signálem je jeho vstřícné gesto vůči Kubě. Jistě se bude snažit dotáhnout do konce dohodu o jaderných zbraních s Íránem. Jakmile však přijde řeč na Rusko, zůstává Obama opatrný. Je zřejmé, že se Spojené státy snaží hledat kompromisní řešení. Stejně tak je ovšem diskutabilní, nakolik je střední cesta mezi konfrontací a ústupky atraktivní pro Moskvu, aby kvůli ní Putin přestal s agresivní politikou ve východní Evropě. Obama dobře chápe rizika, která mu tyto aktivity mohou přinést,“ uzavírá Rogin.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
