V prvním roce po jmenování vlády, k němuž došlo 29. ledna 2014, se ministr financí Babiš pouštěl do kritiky ministrů ČSSD kvůli financování zdravotnictví, sportu, zvýšení poplatku z těžby uhlí či státní podpoře pro OKD kvůli prodloužení těžby v Dole Paskov. Konflikt s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD) řešily i koaliční špičky.

Sobotka zase obviňoval Babiše, že jako vlastník vydavatelství využívá médií ke zvyšování tlaku na koaličního partnera. Jeho strana loni v březnu přijala usnesení, že je třeba jasněji definovat střet zájmů, zpřísnit pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní a zpřesnit mediální legislativu.

Politologové oslovení ČTK se shodují, že v koalici je relativní klid. Pro ten je vedle pohodlné většiny ve Sněmovně klíčové to, že nedochází k výraznějším sporům uvnitř vládních stran. „V ČSSD jsou sice stále viditelné odlišné názorové proudy, nicméně po fiasku Haškovy a Zemanovy snahy o odstranění Sobotky bezprostředně po sněmovních volbách došlo k upozadění těchto sporů,“ uvedl Vlastimil Havlík z Masarykovy univerzity. Vnitrostranické spory podle něj komplikovaly hlavně chod vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS).

Jan Outlý z Metropolitní univerzity upozorňuje, že stranickou disciplínu drží i ostatní koaliční partneři. „Považuji to za úspěch zejména v případě hnutí ANO, které je politickým nováčkem bez výraznější pojící ideologie. Role a význam Andreje Babiše je ve straně zřejmě natolik dominantní, že společný světonázor supluje,“ uvedl.