Úspěšná integrace České republiky do NATO podle Paďourka nezbavila naši zemi rozporuplného vztahu k Rusku. Je to údajně dle jeho názoru celé řady předních politiků, kteří prý svou egoistickou a populistickou politikou rozdělovali společnost. Takovým politikem je například prezident Miloš Zeman, jehož náklonnost k Číně a Rusku je prý nejlepším příkladem, říká. „Česká politika vůči Rusku často nepůsobila sebevědomě a fakticky ilustrovala totální roztříštěnost české zahraniční politiky realizované v trojúhelníku Černínský palác – Hrad – Strakova akademie. Každá strana této mocenské struktury však často uplatňovala úplně odlišný druh své vlastní politiky vůči Rusku,“ píše Paďourek.

Tato situace se pak dle něho změnila 17. dubna, kdy premiér Babiš a ministr Hamáček oznámili, že ruské tajné služby zaútočily na Českou republiku. „Razance a rozsah opatření, použitých českou vládou jako odpověď na ruský nepřátelský čin, braly dech a během krátkého okamžiku se vyřešilo několik dříve neřešitelných problémů: nadlimitní stavy ruských diplomatických zastoupení v České republice, kolizní účast ruského Rosatomu v tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany nebo nákup Evropskou lékovou agenturou neschválené vakcíny Sputnik V,“ domnívá se Paďourek.