Typicky jde o srážku s odstaveným nebo poškozeným vozidlem, ale také hromadné bouračky. Jejich příčinou jsou většinou zbytečné chyby řidičů, kteří se nevěnují řízení, nebo neznají správný postup při řešení problémových situací u vlastního vozu. Časté jsou například nehody, které způsobí řidiči sledující nehodu v protijedoucím pruhu. Ročně při nich zahyne v průměru 23 osob. Podle České kanceláře pojistitelů je na vině nedostatečná znalost bezpečnostních postupů u účastníků silničního provozu.
Do definice sekundární nehod, ke kterým dojde na dálnici a silnicích 1. třídy, spadá více než 1 000 nehod za rok. Za posledních 7 let to bylo 7400 nehod. Z toho bylo 4 300 nehod bez zranění, přibližně 2 350 nehod s lehkým zraněním, 560 s těžkým zraněním a bezmála 170 nehod s úmrtím. Celková odhadovaná výše škody z těchto sekundárních nehod přesahuje 365 milionů korun.
Vedle nehod, které šetří policie, odpovídají definici sekundárních nehod také případy neřešené ze strany policie, nicméně vyplácené ze strany pojišťoven. To znamená, že skutečný počet všech sekundárních nehod může dosáhnout až trojnásobku případu.
Jedním z hlavních důvodů je podle expertů nedostatečná kázeň a připravenost řidičů. Problém začíná už v autoškolách, kde se nácviku krizových situací věnuje zcela minimální prostor. Žáci sice mají teoretické informace, ale praktickým nácvikem si jich projde jenom velmi malé množství. V případě havárie jsou často ve stresu a nedokáží postupovat správně. Svým zmateným jednáním ale ohrožují bezpečí sebe, i ostatních účastníků silničního provozu. Mnoho kritiků proto poukazuje na to, že vy se tomuto tématu měly autoškoly začít více věnovat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
