Další vlna koronaviru nabírá v českých zemích na obrátkách. Podle oficiálních statistik Ministerstva zdravotnictví jsou počty nakažených oproti počátku měsíce září už několikanásobně vyšší. Na sociálních sítích, ale i na dalších webových portálech se tak opět otevírají vášnivé diskuse ohledně prospěšnosti očkování, ale i o tom, zda by si neměli odpírači vakcinace hradit nemocniční péči z vlastních peněz. A dokonce někteří lidé se zamýšlejí i nad tím, jestli by neměli mít očkovaní lidé přednost na lůžkách intenzivní péče při těžším průběhu covidu, pokud by se opakovala katastrofální situace z letošního jara, kdy byl v některých nemocnicích nedostatek lůžek i plicních ventilátorů. Naopak kritici očkování argumentují nedostatečnou mírou prověřenosti vakcín.
Například Karel Sechovec se na portálu Novinek.cz k tomuto tématu vyjádřil takto: „Každý neočkovaný měl dostatek času si to vyřešit, když se teď nakazí, měl by si vše zaplatit sám...“
Naopak diskutující „Žofka“ vehementně oponovala tomuto názoru: „Nezlobte se na mne, ale nechat do sebe píchnout cokoliv, o čem nevím vůbec nic, je neodpovědnost. Člověk má dobrovolně dělat pokusného králíka? Bez jakékoliv záruky od státu, respektive od Ministerstva zdravotnictví, že v případě potíží dotyčného odškodní? Stejně si myslím, že zničený život nebo zničené zdraví se odškodnit vůbec nedá.“
Pediatr Urbanová:„Děti by se neměly vůbec očkovat.“
Zapřísáhlí kritikové očkování se ale nerekrutují jen z řad laické veřejnosti, najdou se i mezi lékaři a nejedná se pouze o notoricky známé tváře z televizní obrazovky. Například pediatr Anna Urbanová z Přeštic u Plzně je tvrdým odpůrcem očkování dětí a mládeže do 18 let.
„Nemám sice k dispozici všechny studie, které vyhodnocují, kolik očkovaných lidí se nakazilo koronavirem, nicméně si myslím, že ta uváděná 90procentí ochrana je údajem spíše nadneseným. Ukazuje se, že očkování není dostatečným prostředkem proti různým mutacím covidu a dává spíše za pravdu skeptikům, kteří už loni tvrdili, že se bude muset očkovat častěji, což může mít negativní vliv na organismus člověka, protože se stále jedná o aplikaci experimentálními látkami-vakcínami, jež nejsou dostatečně prověřené. O tom, že očkování není definitivní tečkou za covidem, nám například vypovídají údaje z Izraele, kde je většina populace proočkována, a stejně ho postihla další masivní vlna covidu s mutací delta,“ konstatovala lékařka Urbanová a ještě dodala:
„Bylo by proto dost nefér diskriminovat neočkované lidi například zákazem jejich účasti na kulturních či sportovních akcích, jak se to děje v některých zemích. Také zcela odmítám vakcinaci dětí do 18 let kvůli možným negativním účinkům očkovacích látek, i když mne za to kritizují kolegové z řad infektologů a vakcinologů. Organismus dětí a náctiletých si je totiž schopný vytvořit dobrou imunitu a těžký průběh covidu je u nich spíše výjimečný. Své negativní stanovisko proti očkování dětí mám samozřejmě vytvořené i na základě prostudování různých odborných statí na toto téma.“
Také infektologové odmítají „očkovací“ selekci
I když lékařští specialisté – infektologové, imunologové a vakcinologové – jsou převážně velkými příznivci očkování, přece jen tvrdá opatření proti neočkovaným, jež jsou na hranici lidskosti, samozřejmě odmítají. Nicméně mediálně známý biochemik Jan Konvalinka by neočkovaným zvýšil zdravotní pojištění. Další renomovaní odborníci pak požadují alespoň větší kontrolu už zavedených preventivních opatření, jakými jsou například nošení respirátorů, dodržování odstupu v uzavřených prostorách či pravidelné testování populace.
„Tak jako i mnoho jiných dezinformací na sociálních sítích považuji názory ohledně poskytování péče neočkovaným za nesprávný, pokud přímo nechci použít slova nesmysl. Lékařská péče bude i těmto pacientům jistě uhrazena, přestože se do těžkého stavu dostali možná i vlastní vinou. Neočkovaný člověk není také nikde kritériem pro přijetí či nepřijetí na lůžko intenzivní péče,“ uvedl například Petr Kümpel, místopředseda Společnosti infekčního lékařství v ČR a primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě.
Ohledně přijetí tvrdších opatření při pořádání masových akcí je už zkušený vědec a praktik Kümpel o poznání přísnější: „Neočkovaný člověk není nezodpovědný jen sám vůči sobě, ale zejména vůči ostatním. Je pravda, že i člověk, který prodělal vakcinaci, může onemocnět a přenést covid na jiné, ale to riziko je podstatně nižší než u neočkovaných. Žádnou jinou účinnější zbraň než očkování proti probíhající velmi závažné pandemii v současnosti nemáme. Pokud se tedy jedinec, který odmítá očkování, nechce podílet na zastavení pandemie a ochraně ostatních lidí ve společnosti, musí mít společnost mechanismy a právo, jak se proti riziku od neočkovaných chránit. Takže pokud diskutovat, tak o mechanismech a rozsahu opatření vždy odpovídajícímu aktuální epidemiologické situaci a míře rizika,“ upřesnil ještě infektolog Kümpel.
Ten současné kroky Ministerstva zdravotnictví proti rychlému rozšiřování covidu podporuje, nicméně je považuje za velmi mírné. Jako katastrofální však vidí bezzubost přijatých opatření, která téměř nikdo nekontroluje, čímž se podle jeho názoru Česká republika odlišuje od mnoha jiných, vyspělých evropských zemí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Štěpán
