Válka přichází. A když už přichází, tak se na ni aspoň připravte! I to zaznělo na velké konferenci o bezpečnosti Evropy

Podle ministra Zaorálka ještě v roce 2003 se v české bezpečnostní strategii uvádělo, že se Evropě nikdy nedařilo lépe a nikdy nebyla tak bezpečná a svobodná. „To odpovídalo pocitu, který v té době panoval,“ prohlásil. Ale po deseti letech už by slova, že jsme nejbezpečnější místo na planetě, podle něj nikdo neopakoval. Věci se daly do pohybu tak, že si to tehdy nikdo nedokázal představit. „Stalo se, že mizí hranice a státy, lidé utíkají před nenávistí, strachem ze smrti, před hladem a bídou,“ konstatoval. Podle něj se Evropa na základě zkušeností z druhé světové války snažila dělat všechno pro to, aby zabránila návratu minulosti, proto vytvořila evropské a severoatlantické instituce a hájila nějaké principy a hodnoty. „Najednou jsme se na našich evropských hranicích dozvěděli, na východě i na jihu, že existují politici, entity a lidé, kteří je neberou a neakceptují,“ upozornil. Bylo to podle něj vidět z vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž řekl, že mu nevyhovuje řád, který tady byl vytvořen, že on se řídí jinými principy. „Stejně tak nám to bylo dáno velmi brutálně najevo ze strany Islámského státu, že má jinou představu světa. Měli jsme nějaké strategie, koncepty, vize, ale vypadá to, že nefungují, nebo dokonce neplatí,“ připustil Lubomír Zaorálek, což je podle něj důvod, proč vláda přistoupila k revizi základních dokumentů – bezpečnostní strategie a nové koncepce české zahraniční politiky.

Zaorálek: Svět kolem nás se za pár let dramaticky změnil

„Svět kolem nás se dramaticky změnil. Samozřejmost, s jakou jsme existovali v minulých letech, mizí. Jiná věc je to, že na tu situaci nejsme připraveni, protože si tu změnu ještě ani neuvědomujeme,“ míní. Změny jsou podle něj tak rozsáhlé, že bude muset proběhnout nová diskuse i o „celkem kvalitně napsané strategii NATO“. Ministr zahraničních věcí je přesvědčen, že ve světě, který se tak mění, musíme najít nový, přesný popis, který by byl základem odpovědi, již budeme muset dát. Hrozbám se dá podle něj čelit jen kombinací vojenských, ekonomických, humanitárních a vzdělávacích opatření.

Počet imigrantů v Evropě se ještě zvýší

Anketa

Jste pro kvóty EU na přidělování uprchlíků?

Ano

98%

hlasovalo: 54683 lidí

Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Italské armády, admirála Luigi Binelli Matelliho, může mít působení Islámského státu dopad na celý svět. „Bude trvat generace, než bude poražena ideologie Islámského státu,“ míní admirál. Protože podle něj nebude mít občanská válka blízký konec, počet imigrantů v Evropě se podle něj zvýší, což může vést k vzestupu extremistických hnutí v Evropě včetně České republiky. „Migrantské vlny jsou jen vrškem ledovce nestability v severní Africe, na Blízkém východě, odstranění ekonomických a sociálních problémů v těchto zemích je nad síly Evropy, jakkoli se o to snaží,“ je přesvědčen Luigi Binelli Matelli. Zdůraznil, že NATO bylo a zůstává naší pojistkou do budoucna. „Ale je třeba revidovat roli NATO, abychom mohli čelit novým bezpečnostním výzvám. Jednotlivé země musejí být připraveny vzdát se části své svrchovanosti ve společný prospěch,“ prohlásil.

Situace v arabských zemích se hned tak neuklidní, bude nás to stát spoustu peněz

Velmi fundovanou analýzou situace v arabském světě přispěla do diskuse velvyslankyně Evropské unie v Iráku Jana Hybášková. Musíme si podle ní zvykat na situaci, kdy budeme muset z minimálně střednědobého hlediska s Islámským státem žít. „Tento fakt má vliv na situaci v oblasti severní Afriky, Blízkého východu, Sahelu, Afrického rohu, protože už pouhá přítomnost Islámského státu bude působit další rozpad existujících společenských a státních struktur, povede k dalšímu zvýšení nestability a chaosu v bezprostředním okolí Evropy. Zasahuje až počet padesáti pěti milionů lidí, kteří žijí v bezprostředním okolí a kterých se tato krize týká,“ konstatovala Hybášková, že jde o oblast, jež bude dlouhodobě nestabilní. „Bude vázat naše vojenské a bezpečnostní síly, bude vázat evropské kapacity a bude nás stát strašně moc peněz,“ varovala.

Islámský stát má všechny charakteristiky státu

Západ podle Hybáškové pojímá Islámský stát jako teroristickou organizaci. „To je mýtus. Je to stát, který má území, ministerstva, vlastní ekonomiku, obdělává 45 procent orné půdy v Iráku, vlastní veliké cementárny, obchoduje s ropou, vybírá daně, má sociální a zdravotní systém, má právní a vojenský systém a vyspělou vojenskou strategii,“ vypočítává všechny charakteristiky státu. Proto je podle ní nezodpovědné hovořit o tomto jevu jako o teroristické organizaci. Konstatovala, že Evropa nemá pro stabilitu Iráku žádné dobré předpoklady. Je podle ní třeba potírat korupci, která je prý příčinou rozpadu států. „Není to jev jen íránský, je to jev v celé oblasti,“ vysvětlila.

Co má Evropa podle velvyslankyně EU v Iráku v současné době dělat? Podle Hybáškové jen zadržovat Islámský stát, zadržovat rozpad Sýrie, působit v humanitární oblasti. „Žije tam milion uprchlíků, z toho polovina žen, nemají vodu, nemají ochranu, míra sexuálního násilí na dětech je neuvěřitelná jak uvnitř, tak vně Islámského státu. Očekáváme vypuknutí cholery, v řadě míst už se objevuje i smrt hladem,“ upozornila na nová nebezpečí v oblastech zmítaných konfliktem.

Domluvit se na stejné politice při počtu osmadvaceti zemí EU je složité

Vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice Jan Michal upozornil i na nebezpečí z Východu, na porušení celistvosti Ukrajiny. „Ukrajina není jen regionální krize, ale ohrožení mezinárodního prostoru,“ prohlásil. V souvislosti s migrací na jihu Evropy se zmínil o počtech utečenců, které se v posledních letech dramaticky zvyšují, navíc v uprchlických táborech v Turecku, Libanonu a Jordánsku žijí miliony dalších. Jsme schopni tomu čelit? Přiznal, že odpověď nezná, ale musíme se problému postavit. „Je nutná společná zahraniční politika. Evropská unie není vojenskou aliancí, ale obrana musí být jedním z nástrojů ochrany Evropské unie,“ míní Jan Michal.

Náčelník Generálního štábu české armády generál Josef Bečvář uvedl, že armáda jako opatření je až na konci řetězce, ale musí být schopna zasáhnout. Proto ocenil, že vláda jde cestou zvyšování rozpočtu armády. Bývalý člen Evropské komise Štefan Fúle ovšem upozornil, že je složité se při počtu dvaceti osmi členských zemí EU domluvit na stejné politice. „Domnívám se, že ani pro Spojené státy není v současné době lehké dělat jednotnou politiku,“ dodal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Podle velvyslankyně Evropské unie v Iráku Jany Hybáškové těžká bezpečnostní situace Evropu sdružuje, země v pudu sebezáchovy začínají chápat, že je nutné, aby Evropa byla schopna ovlivňovat své okolí na východě i na jihu.

Nebezpečí teroru v Evropě roste

Podle Peretze Gurela nebezpečí teroru v Evropě roste. Co může udělat Evropa? Sjednotit se, odpovídá, protože nejednota omezuje obranyschopnost. Evropa podle něj není jednotná, proto doporučil, že by měla mít jednu ústřední zpravodajskou službu, jako mají Spojené státy CIA. Ale náměstek ředitele EUROPOL generál Oldřich Martinů upozornil, že pro některé země je i bližší spolupráce v této oblasti nepředstavitelná. „Zpravodajské služby nemají potřebu posílat tajné informace do Bruselu nebo Haagu, spíš pracují na bázi bilaterální spolupráce. Citlivé informace nechtějí sdílet s někým, koho neznají,“ konstatoval. Nebezpečí terorismu je ale v Evropě podle něj vysoké, protože se sem vracejí lidé s výcvikem, kteří bojovali na straně Islámského státu. „Dnes už tam bojuje asi dvacet tisíc lidí z evropských zemí, další tisíce ze západního Balkánu, Ruska, z celkem stovky zemí. Ke značce Islámského státu se přihlásilo už třicet teroristických skupin. Martinů prohlásil, že Evropa musí rychle něco konat, a v této souvislosti uvedl, na co se zaměří EUROPOL.

Západ může jediné: Vyrážet klín klínem

Generál Jean-Marie Clament z francouzského ministerstva obrany se obává, že Islámský stát získá další území, protože má k dispozici bojovníky a dost peněz, takže může získat další zbraně a munici. Nevylučuje, že by mohl vyvíjet nové strategické zbraně v boji proti nám, proto boj proti Islámskému státu musí být globální. Obavy z teroristů v Evropě, kteří přijdou spolu s migranty, považuje za realistické.

Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Břetislav Tureček zase upozornil, že věnujeme velkou pozornost teroristickým aktivitám, umíme vypočítat, kolik bojovníků ze zahraničí jde na pomoc Islámskému státu, ale nikdo se nezabývá tím, kolik tam putuje z Evropy inženýrů, soudců, kteří také jeli budovat Islámský stát. „Což vysvětluje, jak je možné, že ovládá tak velké území s tolika obyvateli. Je to opravdu tak nenáviděná síla, jak se tady prezentuje?“ ptá se. Do chaosem zmítaného arabského světa přinesl Islámský stát podle něj určitý díl stability. Tureček uvedl, že Západ se chová obvyklým způsobem. „Ale z dlouhodobého hlediska nejsou možnosti Západu jiné než klasické vyrážení klínu klínem,“ připouští.

Evropská komise využívá situaci s uprchlíky k posílení vlastních kompetencí

Na tvrdou realitu v souvislosti s povinnými kvótami pro přijímání uprchlíků poukázal ředitel odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Tomáš Haišman. Podle jeho slov hrozí Evropě potenciálně milionová imigrace, částku 1,45 procenta z evropského rozpočtu, určenou na tuto oblast, považuje za nedostatečnou. Haišman kritizuje, že Evropská komise má být jediná, kdo bude rozpočítávat podíl utečenců na jednotlivé země. Vadí mu, že o tom rozhoduje pouze centrum, navíc že Evropská komise nebere v úvahu utečence, kteří přicházejí do střední a východní Evropy, například do Maďarska, z pevninské části na Balkáně nebo východní trase či Ukrajiny. „Když se dostane Ukrajina pod tlak, když tam dojde k destrukci sociálního státu, může se dát do pohybu směrem na Západ milion tři sta tisíc osob,“ varoval.

„Nemám jistotu, že Evropská komise zastává pravou pozici. Rozhodla se, že využije tuto situaci k posílení vlastních kompetencí bez spolupráce s národními státy. Přešlo se z pozice kooperace národních států k centrálnímu řízení z Bruselu,“ nesouhlasí s postojem vedení EU Haišman. Dodal, že podle evropských odhadů je 60 procent ekonomických uprchlíků. „Ale podle našich odhadů je to 80 až 90 procent,“ konstatoval. To potvrdila i Jana Hybášková: „Mezi utečenci není skupina nejubožejší, nejchudší populace, ti se pohybují uvnitř regionu, na větší pohyb se nezmohou.“