Vážná debata o Ukrajině v sídle ČSSD. Naprosto jsme selhali, řekl Zaorálkův muž. Bez Ruska to nejde, pravil akademik. A pak se křičelo

30.04.2015 18:40

REPORTÁŽ Jaká je budoucnost Ukrajiny? Složitá otázka, na niž hledali odpověď dva náměstci ministrů či známý bezpečnostní expert Miloš Balabán. Debata, kterou v Lidovém domě pořádali mladí sociální demokraté, nabrala místy i velmi ostrý směr. V publiku se totiž střetly dva názorové tábory a vzájemně na sebe pokřikovaly, zda je fašistický Kyjev nebo Moskva.

Vážná debata o Ukrajině v sídle ČSSD. Naprosto jsme selhali, řekl Zaorálkův muž. Bez Ruska to nejde, pravil akademik. A pak se křičelo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bohuslav Sobotka kráčí na podium

Šéf Střediska bezpečnostní politiky FSV UK Miloš Balabán, náměstek ministra obrany Jakub Landovský, náměstek ministra zahraničí Lukáš Kaucký a Tomáš Petříček z Univerzity Karlovy a bývalý mluvčí pražské ČSSD se snažili v rámci současné situace zamyslet nad možnou budoucností Ukrajiny.

Diskuse se ovšem výrazně dotýkala i minulosti, panelisté především zdůrazňovali chyby, které udělala Evropská unie. Zdůraznili, že ať se to někomu líbí nebo ne, Ukrajinu nepůjde vyřešit bez Ruska.

Miloš Balabán v úvodním příspěvku nadnesl, že nepůjde o nikterak optimistickou debatu, protože Ukrajina se nachází v nesmírně složité politické a ekonomické situaci. Podle něho je velkou chybou ze strany EU, která nepropočítala všechny možné varianty vývoje a teď se všichni diví.

Ukrajina je podle Balabána na hranici státního bankrotu a v pozadí politiky vládnou oligarchové. „To se všeobecně přiznává, i když se možná ukrajinská vláda snaží o nějaké omezení jejich moci. Je to ale komplikované,“ sděloval doktor Balabán.

„Za další, výsledky summitu EU – Ukrajina jsou velmi skromné a Ukrajinci nedostali to, co chtěli. Není naděje na nějakou masivní ekonomickou pomoc. Porošenko sice říká, že za pět let podají přihlášku do EU, ale já jsem v tomto směru velmi skeptický, když se podívám na ekonomické ukazatele.“

Odtržení Krymu bylo sice podle Balabána do určité míry narušení uspořádání v Evropě, které bylo dáno Helsinskými konferencemi v roce 1975. Na druhé straně však podle něho nejde o nic nového, protože odchod od pravidel mezinárodního práva se děje už dlouho jako například odtržení Kosova od Srbska v roce 2008.

Celkově je podle Miloše Balabána ukrajinský problém i potenciálním problémem České republiky, protože pokračováním konfliktu hrozí masivní exodus Ukrajinců, a vzhledem k tomu, že v Česku žije velká ukrajinská menšina, spousta lidí by mohla mířit právě k nám.

Náměstek ministra obrany Jakub Landovský podpořil tezi Miloše Balabána, že porušování mezinárodního práva začalo už Kosovem, a zmínil, že samostatné Kosovo neuznává zhruba polovina zemí OSN, z nichž je řada významných evropských států.

Zásadní sdělení, které bychom si podle náměstka Landovského měli všichni uvědomit, je, že pokud proces porušování mezinárodního práva bude dál pokračovat, pak se jednotlivé státy nebudou mít k čemu upínat a ocitneme se ve světě, který bude připomínat středověk,“ řekl na debatě Jakub Landovský.

Tomáš Petříček konstatoval, že Majdan znamenal pro Ukrajince velká očekávání na změnu vládnutí a příslib lepší ekonomické situace. Pokud to naplněno nebude, můžeme se obávat nové revoluce a další destabilizace země.

Jisté změny na Ukrajině prý přicházejí, ale otázkou je, zda to bude plošná záležitost nebo pouze reakce na předchozí režim. Evropská unie podle Petříčka není schopna dát Ukrajině perspektivu a nějakou dobu toho Unie ještě schopná nebude.

Náměstek ministra zahraničních věcí Lukáš Kaucký na semináři uvedl, že představitelé EU si neuvědomili, jak citlivá je otázka Ukrajiny pro Rusko. „Mělo se to řešit s maximální opatrností a ne se chovat jako slon v porcelánu. EU naprosto selhala. Otázkou ale je, zda EU skutečně selhala nebo pouze nedokázala předvídat všechny možné situace,“ míní Zaorálkův náměstek.

Ukrajina je podle jeho slov v katastrofální hospodářské situaci a míra korupce na Ukrajině je pro naše prostředí naprosto nepředstavitelná.

Kaucký také odmítl, že by Ukrajinu čekalo v budoucnu členství v Evropské unii. „Představa, že by se v budoucnu Ukrajina stala plnoprávným členem EU, je iluze. To nikdy nemůže Moskva připustit a nikdy to nepřipustí. Z mého pohledu je Rusko ochotno kvůli tomu jít do války a klidně i s USA. Postavení Ukrajiny, která je pro EU i Rusko strategická, říká, že tuto zemi není možné přičlenit ani k EU, ani jinam. Neznamená to, že bychom nad Ukrajinou měli lámat hůl, je to z evropského pohledu velmi významná země,“ dodal náměstek Lukáš Kaucký s tím, že čím více by Ukrajina byla v troskách, tím více by to vyhovovalo zájmům Ruska.

Miloš Balabán následně dodal, že kdybychom poslechli Henryho Kissingera a to, co napsal v článku před více než rokem, mohli jsme si to celé ušetřit. „Kissinger samozřejmě navrhl finlandizaci,“ doplnil Balabán. Totéž ostatně navrhoval i český prezident Miloš Zeman už loni v listopadu.

Pokud se podle Balabána konflikt na Ukrajině přesune do vnitřní politiky EU, ukáže se fatální nejednota členských zemí Unie. Celkově prý jde o totální selhání politiky EU, ale není se prý čemu divit, selhali jsme v Libyi, Iráku či Sýrii. Míra strategického myšlení EU, jak pokračoval Balabán, ukazuje, že je to v dost špatném stavu.

Jakub Landovský k tomu ještě poznamenal, že pokud by pocházel z Ukrajiny a tohle všechno slyšel, propadl by zoufalství.

Po úvodních příspěvcích a doplňujících komentářích panelistů dostali prostor k diskusi i posluchači, kterých se ve Steinerově sále Lidového domu sešlo několik desítek. Docent Radim Valenčík v diskusi ostře odmítl, že by Evropská unie udělala chyby náhodou nebo že by situaci podcenila. „Nejde o žádné náhody, všechno bylo pečlivě připravené!“ řekl důrazným tónem v hlase Valenčík.

„Ta situace mě traumatizuje a v posledních dnech ještě víc. Proč. Když si klademe otázku o budoucnosti Ukrajiny, neměli bychom si klást otázku o naší budoucnosti? Je současná politická reprezentace schopna uchránit naše obyvatele, abychom nenásledovali situaci, která je na Ukrajině? Já naší politické reprezentaci nevěřím. A hrozící další vlna emigrace, to už nebudou ti pracanti, co tu umývají okna. To budou ti ordneři, kteří vyslechnou výzvu pana Bartušky, který vyzval k tomu, aby tady někdo Ukrajinu napodobil a upálil ty lidi. Uvědomujeme si, čemu vlastně čelíme? Jak je možné, že ten člověk neletěl na hodinu z práce? Proč si ho mám platit z daní a proč si mám platit ministra zahraničí, který ho sice kritizuje, ale nevyhodí ho?!“ rozčílil se Radim Valenčík.

Zazněl i zcela opačný názor. Jeden mladík velmi svérázným způsobem označil celé Rusko za fašistické. „V první řadě jsem od počátku zastáncem Majdanu. Chtěl bych se vymezit proti proruským lžím, které tvrdí, že na Ukrajině je fašismus a banderovská vláda, což je naprostý nesmysl. V Rusku je fašismus! V Rusku se cenzurují novináři, vyhodili profesora Zubova a vraždí se novináři, kteří mají jiný názor!“ téměř se rozkřičel příznivec kyjevské vlády. Dále pokračoval obsáhlým exkurzem vývoje na Ukrajině podle jeho mínění a několikrát byl moderátorem přerušen, aby dal prostor i dalším posluchačům. Na tyto výzvy jen rozladěně reagoval, že se ho snaží diskriminovat, protože má odlišný názor.

Proruský politolog Jan Miklas, který seděl v publiku, vystoupil s tím, že Ukrajina jako taková je naprosto umělý stát a nějaká univerzální ukrajinská kultura vlastně není, a pokud ano, je to záležitost posledních několika desetiletí. To se nelíbilo jednomu staršímu muži, který Miklasův výklad přerušil: „Jako Hitler! Totéž říkal Adolf Hitler o Česku, že je to umělý stát!“

V závěru celé akce se Miloš Balabán pozastavil nad tím, že Evropská unie de facto ignoruje glorifikaci banderovského hnutí na Ukrajině. „Otázka dvojích standardů je velmi nebezpečná. Když se podívám na uzákonění zásluh bojovníků za nezávislost Ukrajiny, jako jsou příslušníci šovinistických organizací, uznávající Stepana Banderu, což udělala ukrajinská vláda asi před měsícem, očekával bych, že reakce EU bude velmi tvrdá. A mělo to být tak, že pokud tento zákon neodvolají, nebude žádná hospodářská pomoc. Takto bych se k tomu postavil. Ukrutně se divím Polákům, kteří byli terčem genocidy ze strany těchto vojenských oddílů, že je jim to jedno. Asi jim mysl zatemňuje faktor nepřátelství vůči tomu národu na východě,“ konstatoval Balabán.

Náměstek ministra zahraničí Lukáš Kaucký na závěr dodal, že ukrajinská vláda určitě není ideální a nejsou to žádní andělé. „Stačí si projet jejich historii a jejich napojení na různé politické a ekonomické skupiny. Na druhou stranu nemůžeme přistoupit na to, že kyjevská vláda je ztělesněním zla a Moskva naopak,“ konstatoval Kaucký.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radim Panenka

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

osobnosti ANO

Dobrý den, paní Dostálová, překvapil mě průzkum, podle kterého vás řada lidí nezná. Je pravdou, že já se o politiku dost zajímám a díky PL vás i znám. Ale napadá mě jedna věc, není chybou, že za ANO vystupují stále ti stejní? Babiš-Schillerová-Havlíček, občas vy nebo pan Nacher? Není potřeba, aby ge...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

20:13 „Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

Válka na Ukrajině přinesla do moderního válčení použití dronů a dalších bezpilotních letounů, které …