Následně Ruml vzpomněl na revoluci v roce 1989, kdy v té době působil jako sanitář. „Vzpomínám na tu dobu s takovou dávkou jisté nostalgie. Ta doba neuvěřitelně pokročila a sune se směrem, který se mi vůbec nelíbí. Sune se směrem k autoritativnímu režimu v podání Babiše, Okamury, prezidenta Zemana,“ vyjmenoval Ruml a řekl, že z tohoto nemá vůbec žádnou radost. Lidé však podle něj slyší na populismus.
„Babiš by se měl spojit s komunisty a s Okamurou a udělat pohodlnou většinovou vládu. To by mě neděsilo. My známe ty formy odporu proti demokratickému režimu. Kdyby přiznal barvu...“ poznamenal Ruml.
Své pak Ruml řekl ke svému členství v ODS a k tomu, jak před 20 lety vyzval v souvislosti s finančními skandály strany a s vymyšlenými sponzory Václava Klause k okamžité rezignaci na post předsedy ODS a premiéra.
„Udělal bych to znovu. To bylo nejen proti mému přesvědčení a nejen proti mému svědomí. Nebylo možné zůstat ve straně, která se tímto způsobem financovala. Nebyly tam jakékoliv náznaky reflexe. Mám spíš problém s tou pozdější situací, kdy vznikala ta následující vláda a vznikla opoziční smlouva,“ dodal Ruml. On sám odmítl, jako lídr US-DEU, po volbách vládní spolupráci s Milošem Zemanem. Tím právě vznikla opoziční smlouva. „Já jsem mu nevěřil,“ řekl jasně Ruml. „Přikláním se k tomu, že jsem udělal správně,“ dodal.
Klaus o tehdejších nepravostech ve straně podle Rumlových slov musel vědět, i když z nich třeba neprofitoval. „Bylo to zvláštní, že nikdo z toho vedení ODS za to nepřijal zodpovědnost,“ podotkl také Ruml, jemuž podle jeho slov v té době volali mnozí lidé. „I hejtmani, možná už v té době byli hejtmani, abych s tím něco udělal. Věděli o této praxi a chtěli s ní skoncovat,“ dodal Ruml. První krajské volby však byly až v roce 2000.
Václava Klause, v jehož vládě Ruml byl, vnímal jako nebezpečí až tehdy, když se Klaus stal prezidentem. „Viděl jsem, že ten běh dějin si vykládá jinak, než je skutečnost. Choval se podobně jako Zeman, samozřejmě kultivovaněji. Nedocházelo za něj k takovému překračování hranic Ústavy. Ale způsob jeho druhé volby, to samo svědčí o tom, že se ODS z ničeho nepoučila.
Závěrem se vyjádřil k porozumění mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem, šéfem hnutí ANO, což považuje za nebezpečné. „Spojení těchto dvou lidí představuje jisté nebezpečí,“ sdělil. Jeho kandidátem pro prezidenta republiky je Jiří Drahoš. „Sice moc výrazný není, ale má podporu lidí,“ řekl Ruml.
Slova Jana Rumla ohledně sarajevského atentátu a financování ODS přinesl již včera server Neovlivní.cz. Poprvé tak zaznělo přiznání, že za privatizaci státních podniků v devadesátých letech chodily vládním stranám úplatky.
„Sarajevský atentát, když už použijeme tohoto termínu, byl důsledkem toho, jak ODS tehdy přistupovala ke svému vlastnímu financování. Bylo to v listopadu 1997 a pro mě nastala situace, kdy už se dál nedalo v té politické straně setrvávat a nechat to plavat,“ zmínil Ruml.
Podle jeho slov společnosti závislé na rozhodování vlády v privatizacích sponzorovaly tehdy vládní strany. „Druhým problémem ODS bylo sto milionů korun, které vládní strany tehdy dostaly od švýcarsko-holandského konsorcia, které zprivatizovalo SPT Telecom,“ sdělil Ruml a připomněl také drobné příběhy, které kryla fiktivní jména jako Bács a Sinha.
Jak Ruml dodává, šlo o velký balík peněz. Kde je ten zbytek, by mohl jen spekulovat. Myslím, že Klaus z toho neměl asi nic. Ale ti lidé za ním, ti si z toho zřejmě něco brali. Je pravda, že takové množství peněz by strana nespotřebovala,“ dodal, že přesnou částku, kolik bylo od státních podniků, neví. „Vím o těch sto milionech za privatizaci Telecomu a vím, že pak skončily někde v Lucembursku, odkud je někdo z hlavní kanceláře vozil v igelitkách,“ zmínil závěrem se slovy, že Klaus z toho měl obavy.
Psali jsme ZDE.
Dnes pak přinesl server Neovlivní.cz slova bývalého zástupce sdružení menšinových akcionářů státního podniku Telecom z doby, kdy vláda Václava Klause schválila vstup konsorcia TelSource coby strategického partnera, Martina Mosingera. Ten potvrzuje slova Jana Rumla o korupci, dokonce i to, že se to převáželo v hotovosti – konkrétně v kufrech. Peníze, konkrétně třikrát 90 milionů, měly být určeny nejen pro ODS, ale i ODA a KDU-ČSL, tvrdí.
