Do médií v roce 2020 promlouvaly desítky expertů, kteří však často nenacházeli společnou řeč nejen s klinickými lékaři, ale ani s politiky a s úřady. Museli navíc krotit plané naděje na vysněnou „českou vakcínu“, kterou zkritizovala třeba i Učená společnost ČR.
Podle Otakara Fojta, vědeckého atašé britské ambasády, nebylo v době koronakrize snadné přesvědčit vládu, aby vědecké znalosti naplno využila. „Ukázalo nám to, že věda nejsou jen nové technologie a zázračné hračky, ale že je to postup hledání pravdy a poznatků, proces pokládání si otázek a rigorózní testování hypotéz, abychom je mohli přijmout, nebo odmítnout. Všichni jsme viděli, že postupy vědy nejsou snadné, je v nich řada nezodpovězených otázek, častá odpověď je ,nevíme‘ a poznání se vyvíjí a rozšiřuje,“ uvedl Fojt, který v Česku spatřuje rezervy, jak přenášet vědecké znalosti do tvorby vládních aktivit.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



