Thon právě pracuje na velké studii promořenosti koronavirem, která zkoumá covidové protilátky. Výsledky jsou prý nadějné, i když studie odstartovala až na podzim tohoto roku. Thon uvedl, že v dynamice se česká společnost začala v září chovat jinak než v prázdninových měsících. „Zjistili jsme, že se vytváří více paměťových protilátek v daleko větší dynamice, než tomu bylo o těch prázdninách,“ řekl Thon a vysvětlil, že to znamená, že si jedinci a skrze ně celá populace začíná proti covidu vytvářet aktivní imunitní obranu. Tedy, že lidská imunita dokáže reagovat i na nový virus, podobně jako na „staré“ typy koronaviru.
Myslíte či víte, že jste prodělali covid-19?Anketa
Rozlišil, že reakci vyvolává vir nejen v imunitě obecné, ale i specifické. „V podstatě pak ani nemusíme hovořit o pacientech, ale o člověku, který je infikován, a jeho imunitní obrana zareagovala tak adekvátně, že on všechno zvládnul a nedošlo k tomu těžkému onemocnění, jak bohužel u některých částí, procent nebo chcete-li promile, bohužel můžeme vidět.“
Doplnil, že vytvoření imunitní obrany nebude hned a nyní je potřeba se postavit krizi, aby ti, kdo jsou covidem těžce zasaženi, nepřišli o život. Ale v konečném výsledku by Češi měli být více imunní proti covidu-19.
Moderátor se pak zeptal na tři měsíce, po které je ten, kdo prodělal nemoc, dostatečně imunní, aby se nenakazil. Vědec nastínil možnost, že se jedná o delší období, ale záleží i na tom, jaká je virová dávka a jak často se člověk s virem setkává. Do toho, jaká bude imunitní odpověď na virus dle americké studie vstupují i genetické faktory. Odhadl, že imunita může být obdobná, jako u jiných virových infekcí respiračního typu, tedy těch, které zasahují dýchací cesty, tedy nikoliv celoživotní, ale dlouhodobější než zmíněné tři měsíce. Napomoci by mohlo, pokud bychom se setkávali s nižší dávkou viru, která by imunitnímu systému vir připomenula. Doplnil, že o tom svědčí i data od jiných koronavirů.
Fotogalerie: - Fandění na Staromáku
Uvedl také nová data, dle kterých je počet těch, kdo nemají žádné příznaky koronaviru, tedy tzv. bezpříznakový průběh, nikoliv 40 %, ale až 90 %. Což také masivně zvyšuje potenciál toho, kolik lidí už v Česku covid prodělalo. Může se jednat až o milion lidí. Odvolal se i na slovenské testování, které zjistilo na určitém vzorku promořenost 4 %, ale Česko je prý v epidemii o asi dva týdny napřed, tudíž i toto číslo bude větší.
Studie, do níž je stále možné se přihlásit a která zjišťuje, jaká je imunitní reakce na koronavirus, může být vodítkem i pro to, kdo bude potřebovat vakcínu a kdo ne, protože jeho imunitní systém je dostatečně odolný, tudíž by pak vakcína mohla být podána někomu, jehož imunitní systém tak odolný není.
To, že jsou údajně promořeny nižší desítky procent obyvatelstva, je dle Thona významné, protože to snižuje reprodukční číslo R. Nicméně, ani větší promořenost není samospasitelná, protože část populace zůstane imunologicky naivní. „Pokud se tam objeví nějaký superpřenašeč, který o tom ani neví, ne že by nic nerespektoval, ale vylučuje velké množství viru, tak ten může to své okolí nakazit a může tam vzniknout lokální ložisko epidemie,“ varoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
