„Mně to hlava nebere. Je pro mě skutečně obrovské překvapení, že takto citlivou záležitost, byť je to už sedmdesát let, dělal na vlastní pěst, bez vědomí vlády, bez vědomí premiéra,“ kritizoval Veleba. 

„Není mi známo, že by místopředseda Bělobrádek udělal obdobný akt vůči českým lidem, kteří před Hitlerem opouštěli kvapně české pohraničí v roce 1939, nebo uctil památku obětí bojůvek Henleina z roku 1938. Nevidím tam žádnou reciprocitu,“ dodal s tím, že mu stejný krok uctění chybí u mluvčího Sudetoněmeckého zemského spolku Bernda Posselta, jehož hostem Bělobrádek v Mnichově byl. „Čekal bych, že tak učiní vůči lidem vyhnaným z pohraničí v roce 1939, což se nestalo,“ řekl.

Celý pořad ZDE.

Podle senátora Veleby je mezi pokloněním se památce obětem poválečného odsunu a zneuctěním obětí nacismu v této situaci rovnítko. Rozhodně nemá pocit, že by se jednalo o dvě různé věci. „Nejsou to dvě různé věci. Ta první věc je příčina, ta druhá věc je následek. A brát to v obráceném pořadí je podle mého názoru špatně,“ zkonstatoval.

Psali jsme:

Já jsem to moc nepochopil... Pavel Bělobrádek se ještě jednou vrací ke své poctě sudetským Němcům

Mnichovská dohoda byla podle tehdejších pravidel v pořádku. Historik Krystlík rázně zúčtoval s plukovníkem Vranským, který se ozval proti omluvě Sudeťákům

Chlap s gulema! chválí Bělobrádka za Sudeťáky Jiří X. Doležal

Bělobrádek vysvětloval u Tvarůžkové své gesto k sudetským Němcům: Vždyť se jim omluvil už Václav Havel

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.