Zakladatel Národní fronty (Front National) Jean-Marie Le Pen předal vedení strany své dceři Marine v roce 2011. Místo pro frontální útok na svou dceru si letos v dubnu nevybral náhodou. Rozhovor, který vyvolal konečný rozchod, poskytl extrémně pravicovému týdeníku Rivarol, antisemitské tiskovině plné nostalgie po vichistickém režimu a francouzském Alžírsku, jejíž šéfredaktor označuje Le Penovou za „katastrofu pro celé hnutí“.

Le Pen v rozhovoru zopakoval obvyklé provokace a přidal několik dalších. Maršála Pétaina, který stál v čele vichistického režimu a aktivně spolupracoval s nacistickým režimem, označil za slušného člověka, s nímž se po osvobození jednalo příliš přísně. Na otázku týkající se důsledků jeho řečí pobaveně odvětil: „Je jedno, jak se o nás mluví, hlavně že se mluví.“

Po rozhovoru vedení strany pozastavilo Le Penovi čestné členství

Le Penová zareagovala prohlášením, že otec sleduje strategii spálené země, rozhovorem spáchal politickou sebevraždu, straně škodí a jejím jménem se nadále nesmí vyjadřovat.

Výkonný výbor Národní fronty mu pozastavil výkon funkce čestného předsedy, jež mu podle stanov zaručuje, že se s hlasovacím právem může účastnit zasedání všech vedoucích grémií strany. Mimořádný červnový sjezd má rozhodnout, zda se funkce omezí, zruší, nebo nezmění s tím, že se otec zakladatel prostě vyloučí.

Le Pen se dostává do izolace

Podle Kuneše Le Pen s překvapením zjišťuje, že se posledními eskapádami dostal do osamocení. Měl a chtěl vést kandidátku v nadcházejících regionálních volbách. Měl to být jeho poslední politický akt. Vedení mu ho však upřelo a nikdo, až na jeden hlas, ho nepodpořil. Průzkumy mezi straníky prý ukazují, že si drtivá většina přeje, aby za sebou konečně spustil oponu.