Pane europoslanče, v první části našeho rozhovoru jsme se bavili o nové bezpečnostní strategii USA. Vraťme se k aspektu jejích dopadů na mezinárodní vztahy. Tento dokument vcelku narušuje liberální pojetí světa, podle nějž Západ musí rozšiřovat demokracii například v zemích bývalého Sovětského svazu a tedy podporovat Ukrajinu, že je nutné podporovat Tchaj-wan a být proti Číně. Nyní se dočítáme, že to vlastně není priorita a prioritou pro USA jsou ekonomické vztahy, což u nás v Evropě vyvolalo silnou kritiku, v níž zaznívá, že v boji s diktátory, proti nimž „musíme bojovat“, budeme bojovat coby Evropané sami. Z Británie do toho přicházejí zprávy, že se připravuje na válku a stejně tak se vyjadřuje i německý kancléř Friedrich Merz. Není tudíž vlastně jedno, co do té strategie Trumpova administrativa napsala, když to směřování Evropy nikterak nemění?
On je to boj populistů proti globalistům a Trump je nejen populistou, ale i realistou. Ta strategie mimochodem popisuje, že to, jak se Amerika chovala v posledních desetiletích, vedlo k tomu, že Spojené státy americké nenávidí drtivá většina zemí po celém světě. A to se děje kvůli tomu vměšování do vnitřních záležitostí jiných států, kvůli protlačování úplně nesmyslných agend jako LGBTQ do kultur, které to vůbec nechtějí a nepotřebují.
Jste rádi, že je Babiš premiérem?Anketa
Když se na tu analýzu podíváte, tak zjistíte, že ten „export západní demokracie“ byl totálním fiaskem. Nepovedlo se jim to vůbec nikde. Podívejte se na celé „arabské jaro“, které mělo nastartovat procesy demokratizace a pozápadňování v arabských zemích – to totálně ztroskotalo a vedlo naopak k tomu, že se tam dostaly k moci režimy, které jsou ještě více zpátečnické, než tam byly předtím. Podívejte se, kdo vládne v Egyptě nebo v Sýrii. V té vládne člověk, na kterého měly Spojené státy několik let vypsané pátrání, jelikož jde o teroristu, který zabíjel lidi. A teď je to najednou demokrat v obleku.
Takže tato politika ztroskotala a stejně tak jako Trump v té strategii jednou větou ukončil migrační proudy, když napsal, že „éra masové migrace musí skončit“, tak samozřejmě ukončují i tu intervencionistickou politiku USA. Ale proč? Protože Američané jsou si vědomi, že už na to nemají síly a nezvládají to ani ekonomicky, ani vojensky. Oni už nemohou být ten jediný globální policajt a učitel, který se bude všude vměšovat. Stanovili si jasné priority a alokují své kapacity směrem k Indo-Pacifiku, protože jejich největším rivalem je Čína a kvůli tomu potřebují stáhnout i části své armády z Evropy. A samozřejmě hledají spojence.
V nás v Evropě chtějí mít Američané silného spojence i nadále, ale nechtějí, aby toto spojenectví bylo na bázi toho, že nás k němu budou nutit. Oni jej chtějí mít na bázi, na níž to fungovalo dvě stě let, a tedy na tom, že máme společné kulturní, náboženské a myšlenkové kořeny. Amerika vyrostla z Evropy a oni se teď snaží očistit Evropu od všech těch tumorů, které tady vybujely v posledních dekádách, a chtějí nás vrátit k tomu, že budeme zdravý, silný a sebevědomý kontinent suverénních států, které budou stát na římském právu, na základech demokracie, osvícenství a křesťanství.
Evropa však v tomto konkrétním bodě odmítá tuto změnu v přístupu k mezinárodním vztahům akceptovat a brání se jí…
To není Evropa. To jsou právě ještě ty vládnoucí zbytky globalistických struktur, které se ještě zuby nehty snaží udržet u moci.
Jejich pohled například na ukrajinský konflikt je, že jej vnímají bez zamyšlení se nad tím, zda ten začátek problému na Ukrajině nebyl v tom, že se jí někdo snažil tahat do Evropské unie a do NATO a neustále to opakoval, nýbrž až v tom, že na Ukrajinu zaútočilo Rusko. A ani o milimetr toto myšlení neposouvají a naopak říkají: „Dobře, tak my teď lidi ještě stáhneme o více daní, abychom mohli zbrojit. A prostě na to budeme dále dávat peníze.“
Samozřejmě. Oni to měli od začátku na tomto postavené. Dnes už je všeobecně známo, že po tom převratu zorganizovaném CIA, kterému se říká Majdan, svrhli demokraticky zvoleného prezidenta, který byl proukrajinský i proruský, a instalovali tam svoji loutkovou vládu, načež tam začali implementovat přesně tyto věci. Do ukrajinské ústavy nechali napsat, že ústavním cílem Ukrajiny je vstup do NATO, což bylo samozřejmě harakiri. A tlačili je nejen do NATO, ale i do Evropské unie, k čemuž nebyl normálně vůbec žádný důvod. Ukrajina nikdy nesplňovala podmínky pro vstup do EU. Dříve to bylo tak, že takovíto kandidáti se museli postavit někde do řady a s prosíkem klepat zvenku na dveře Evropské unie s tím, jestli by, prosím, prosím, do ní nemohli někdy vstoupit a museli by na tom tvrdě pracovat a čekat 10 až 15 let. Tady ten proces probíhal úplně naopak a přesně s tím cílem.
Fotogalerie: - Zařaďte zpátečku!
Byla tu ta agenda a byly nastaveny takové požadavky, o kterých věděli, že na ně Rusové nikdy nepřistoupí. Rusové to komunikovali velice jasně po dobu delší než 10 let a říkali: „Podívejte se, tady máme určité červené linie a když je překročíte, bude to mít konsekvence. Nedělejte to.“ A oni to i přesto dělali. Přesně naschvál. A teď vidíte, co je výsledek.
Poslední tři roky se tady buduje obraz Ruska jako největšího nepřítele – a to dělají jenom globalisté. Trump to nedělá. Trump několikrát ve svých projevech řekl: „Naším největším nepřítelem není Rusko ani Čína, ale jsou to nepřátelé uvnitř našeho státu.“ A přesně tak je to i v Evropské unii.
Dá se ještě vůbec nadále hovořit o globalistech, když teď ztratili moc v Americe? Jelikož globální již tím pádem mohou být jen těžko…
To je dobrý postřeh. Tady v USA jim říkají, že to dělá „City of London“ (označení pro centrální část Londýna, v níž sídlí značná část globálního finančního establishmentu, pozn. red.).
Jaká je v tomto ohledu situace v Německu, kde panuje neustálý tlak na financování Ukrajiny a tamní války, zatímco se tam zároveň podporuje migrace a Green Deal a do toho ještě zdražují energie a padá průmysl? Jaké ekonomické kruhy tyto politiky, které musejí být z podstaty věci málo populární, podporují – navzdory tomu, že vidí, že Trump už ani jednu z těchto věcí nechce? Jsou to finanční instituce nebo německý průmysl?
V ekonomickém sektoru to nepodporuje nikdo. A tímto jsme se plynule dostali k druhé části mé zahraniční cesty do USA. Já jsem aktuálně v New Yorku a včera jsem měl setkání s různými zástupci finančního průmyslu. Byl jsem dokonce na Wall Street přímo v New York Stock Exchange (největší světová burza cenných papírů, pozn. red.) a všechny ty rozhovory, které jsem tam vedl, měly v podstatě společného jmenovatele. Zástupci amerického byznysu a průmyslu říkají, že Německo páchá sebevraždu. „Proč to děláte?“ ptají se a vůbec nechápou, co tam napáchala ta rudozelená vláda. Stěžejní věta, která při tom zaznívala, byla, že ekonomika takového státu jako Německo nemůže být energeticky postavená na větrnících. Prostě nemůže. A to je přitom přesně to, co se děje.
V Německu je pak ta situace stejná. Zástupci průmyslu jsou proti, ale v mnoha koncernech jsou ti lidé v podstatě zbabělí. Oni se nikdy nepostaví nahlas proti vládě a to zbabělství je vykoupené tím, že ti velcí se vždycky s vládou nějak dohodnou. Nejlepším příkladem je zrušení atomových elektráren, u čehož jsem slyšel tady v Americe opravdu často, jak se nám za to vysmívají anebo si klepou na čelo a říkají: „Proboha, co jste to udělali, když jste si zlikvidovali jaderné elektrárny v době, kdy se vyvíjí technologie AI (umělé inteligence, pozn. red.) a bude exponenciálně růst poptávka po energii. V době, kdy Bill Gates provozuje svoji vlastní atomovou elektrárnu ve Spojených státech amerických právě proto, aby měl dostatek energie na AI. A vy to likvidujete.“ A proti tomu se neobrátil ani jeden německý energetický koncern. Proč? Protože vláda jim řekla: „Dobře, vy tím budete mít nějaké ztráty, tak my vám je vykompenzujeme.“ A vyplatila jim přes miliardu eur jako kompenzaci z peněz daňových poplatníků. Jenom kvůli tomu, že chtěla prosadit tuhle svoji ideologickou agendu.
Vedlo to k takovým absurdním situacím, že když Nuklearia – což je taková rozumná nezisková organizace pro atomovou energii – dělala demonstraci před atomovou elektrárnou Gundremmingen na podporu této elektrárny a pro záchranu tamních pracovních míst, tak se oficiální tisková mluvčí od této demonstrace distancovala a řekla, že oni coby koncern RWE plně podporují ustanovení 16. sjezdu ústředního výboru a budou plnit plán na 104 %.
Vždyť ten průmysl musí vědět, že jednou ten daňový výběr kvůli jeho úpadku poklesne natolik, že už zdroje k takovému vyplácení nebudou…
Ano, přesně tyhle procesy probíhají. Asi před 14 dny prošlo i německým tiskem, že svaz rodinných podniků začal zvát politiky AfD s tím, že už nebude podporovat tuhle diskriminaci a začne zvát politiky AfD na své akce. Tady je vidět, že se ty ledy lámou.
A to přesně navazuje na to, na co jste se ptal předtím, tedy do jaké míry má vliv ta podpora Spojených států amerických na změnu chování. Toto jsou výsledky – že lidé, kteří předtím měli strach, protože si mysleli, že je proti nim celý mainstream a vláda a musí být proto zticha a šoupat nohama pod stolem, teď najednou začínají nabírat sebevědomí, jelikož vědí, že mají pravdu a že mají podporu někde výš. Tím se to mění.
U nás v Česku teď začíná opětovně vládnout premiér Andrej Babiš (ANO), jenž avizuje, že odmítá garantovat půjčky Ukrajině a posílat Ukrajině peníze. Zároveň chce dle svých slov odmítnout také rozšíření emisních povolenek ETS2, avšak někteří lidé mu tyto jeho postoje nevěří, protože má Babiš dle jejich názoru ekonomické zájmy na Západě. On se na druhou stranu tváří, že to myslí vážně. Vy mu to věříte, anebo nikoliv?
Otázka je, jak dlouho mu tento jeho postoj vydrží, jestli to opravdu ustojí, anebo jestli to potom vyhandluje za nějaký deal nebo nějaký kompromis.
Ing. Andrej Babiš
Jak by dle vašeho názoru měl premiér Babiš v rámci střední Evropy postupovat? Máme tu Slovensko, Maďarsko, máme tu Rakousko, které občas bývá také docela rozumné, a máme tady zároveň tu Trumpovu novou bezpečnostní doktrínu. Tak co by s tím Babiš měl dělat?
Tak ve střední a východní Evropě se vždycky osvědčilo, když ty státy držely pospolu. To byla Visegrádská čtyřka. Z té je myslím dobrým základem spolupracovat úzce se Slováky a s Maďary a držet s nimi společnou linku.
My v Česku vždy slýcháme, že jako Češi musíme být s Německem a se západní Evropou, protože jsme na ní ekonomicky závislí. Že bychom neměli kam exportovat a že bychom umřeli hlady, kdyby nás opustila, jelikož nemáme alternativu. Myslíte si, že ve světle aktuálního vývoje nějakou alternativu máme? A mění se něco na těchto výrocích, že my nic jiného dělat nemůžeme a že si musíme nechat líbit Green Deal či že nemáme na výběr u Ukrajiny?
Ale tak to je úplná blbost. Všechny ty firmy, které v Čechách jsou, tam nejsou z lásky k české kotlině nebo praotci Čechovi, ale jsou tam proto, že z toho profitují. A stejně tak jsou ty firmy v Maďarsku i přes velký nátlak Evropské komise, aby tam nezůstávaly. Jsou tam, jelikož tam mají odpovídající dobré podmínky, dobrou infrastrukturu, dobře vzdělané lidi, nízké pracovní náklady, a tak dále. Takže proto jsou v Čechách, proto jsou na Slovensku, a proto jsou v Maďarsku. Dokud tam ty podmínky nadále budou mít, dokud to pro ně bude nadále ekonomicky výhodné, tak tam taky zůstanou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte s názory europoslance Petra Bystroně?
autor: Jaroslav Polanský
