Podle Radka Holuba je sice postup odborů legitimní, ale bohužel ne příliš oprávněný. „Postup odborů je legitimní, ale s těmi 15 % mám vážné problémy, protože česká ekonomika na tom není tak dobře, aby se přidalo 15 %,“ řekl expert. „Kvalitní školství něco stojí, u nás připadá na školství 4 % HDP, zatímco průměr v Evropě je 5 % HDP. Máme vůči školství každoročně velký dluh, za současných peněz zkvalitnění školství není možné,“ kontroval Sárközi.
„Navíc co se týče platů, máme nejhůře placené učitele v Evropě, pouze 64 % průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného člověka, zatímco třeba v Německu je to 100 %,“ přidal další statistický údaj Sárközi. Holub mu ale oponoval tím, že se do školství v posledních letech investovalo již hodně peněz a další přidávání školství samo o sobě nezlepší. „Školství nemůžeme rozvíjet tak, že nejprve budeme splácet nějaký dlouhodobý dluh vůči učitelům a teprve potom se budeme soustředit na samotnou výuku. Takovým způsobem školství kvalitní nebude,“ řekl Holub.
„Vysoké platy nezajistí kvalitu učitelů a kvalita učitelů nezajistí kvalitní školský systém. Peníze pro učitele nevyřeší problémy českého školství,“ má jasno Holub.
Sárközi ale pokračoval ve statistikách a slibech předchozích vlád. „V roce 2003 se slíbilo 130 % průměrné mzdy pro učitele, dnes je to 110 % a tímto vývojem by se na 130 % dostali až někdy v roce 2060, navíc část peněz by měla jít do nadtarifní složky v podobě odměn pro kvalitní učitele,“ trval na svém prezident Pedagogické komory.
Podle Holuba je ale nejprve třeba vyřešit samotný školský systém a jako vhodnou inspiraci označil systém finský. „My v rámci tabulek ohodnocujeme učitele za výdrž, čím jsou déle ve škole, tím mají větší peníze a větší nadtarifní odměny. Je ale potřeba dostat do školství nové kvalitní učitele a těm nabízet ty nejlepší platy. Proto by bylo dobré vzít finský model, kde v zásadě všichni berou stejný plat, který se v rámci praxe jen mírně navyšuje,“ radí komentátor.
Navíc je podle něj problém i s přerozdělováním nadtarifních odměn. „Ředitelé je mohou vyplácet ne na základě kvality, ale nějaký osobních vazeb. A kdo zná prostředí maloměsta, ví, jak tam takové vztahy fungují,“ řekl Holub. „Proto usilujeme primárně o zvýšení tarifní částky, kde tyto případy nehrozí. Anebo o nadtarifní částky, které jsou dané, jako třeba příplatek za třídnictví,“ reagoval Sárközi.
Podle něj je hlavně potřeba zlepšit podmínky pro práci učitelům, tím se zkvalitní celé školství. „Třeba v Polsku je na 1. stupni 11 žáků na učitele, u nás je to 19. Běžné třídy pak mají kolem třiceti žáků, to jinde v Evropě není. Navíc inkluze ještě ztížila práci učitelů, kteří navíc musejí neustále řešit složité byrokratické záležitosti,“ řekl na závěr Sárközi a dodal, že ve školách také chybí personál, který by tu administrativu řešil, a učitelé to musejí dělat na úkor přípravy na hodiny nebo ve volném čase.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
