Nový návrh by měla vláda představit do 23. listopadu. "Otázkou je, zda takové narychlo připravené škrty nenatropí ve veřejném sektoru a ekonomice více problémů než užitku. Porovnání krátkodobého vlivu jednotlivých fiskálních nástrojů na ekonomiku ukazuje, že by zvýšení DPH dopadlo na ekonomiku méně negativně než škrty v investicích a vládní spotřebě," uvedl Marek.
Obecně by se sice podle něj mělo snižování rozpočtového deficitu opírat především o hledání úspor ve výdajích, ale celé úsilí by mělo vycházet z dlouhodobé koncepce rozsahu veřejných služeb, racionalizaci jejich finančních potřeb a nastavení vhodného systému daní. „Čím rychleji to bude, tím lépe, ale za měsíc by to nestihl ani Faust," dodal Marek.
Kritika ze Senátu i EU
Vládu kritizuje také Senát ve shodě s doporučením Evropské rady. Obě instituce vytýkají kabinetu, že rozpočtový schodek snižuje převážně plošnými škrty bez prorůstových opatření. Senátoři dnes také vybídli vládu k tomu, aby nastavila spravedlivěji zdanění zaměstnanců a živnostníků. Chce také snížení daňových úniků a zjednodušení výběru daní redukcí daňových výjimek. Pro hlasovali zástupci levice i koalice.
Naproti tomu další ekonomický analytik Vladimír Pikora tvrdí, že ačkoli nový návrh bude šitý horkou jehlou a nebude nejspíš příliš dobrý, má i jisté výhody. "Paradoxně má ale stále šanci být lepší než ten dosud navrhovaný. Bude obsahovat škrty a bude bez zvyšování daní, což je ta lepší z obou variant," uvedl Pikora. Nebylo podle něj ekonomicky přínosné ještě více tlumit spotřebu domácností. Naopak prostor ke škrtání vidí v mimorozpočtových fondech.
Návrh rozpočtu je úzce svázán s přijetím stabilizačního balíčku, který odmítají odhlasovat někteří z poslanců ODS. Ministr financí Miroslav Kalousek i premiér Petr Nečas se již dříve shodli, že schválení balíčku je podmínkou pro předložení rozpočtu se schodkem pod tři procenta hrubého domácího produktu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr, čtk