Obyvatelé by podle návrhu zákona mohli rozhodovat téměř o čemkoli s výjimkou otázek směřujících proti demokratickému řádu a takových, které porušují základní práva a svobody. Z referenda by byly vyloučeny i otázky ke zrušení závazků vyplývajících z mezinárodního práva nebo k zásahům do soudní moci. Podle Dienstbiera by ale referendum mohlo zasáhnout do trestního řízení v předsoudní fázi a také do správního řízení. O přípustnosti všelidového hlasování by rozhodoval Ústavní soud.

Referendum by podle předlohy mohla iniciovat také vláda, nejméně 50 poslanců nebo 33 senátorů

Podle Dienstbiera by zákon přijatý referendem stál nad ostatními normami, ač česká legislativa zná z hlediska právní síly jen zákony a ústavní zákony. Všelidové hlasování by mohlo být například i o daních a o státním rozpočtu, ač fiskální politika patří podle vlády mezi základní pravomoci státu. Kabinet nesouhlasí také s tím, aby byl výsledek referenda platný bez ohledu na účast při hlasování. V souvislosti s tím, že by je mohli vyvolat obyvatelé peticí s nejméně 100.000 podpisy, by o zásadních věcech mohla rozhodovat výrazná menšina. „Referendum by se mělo používat výjimečně. Je nepřijatelné, aby o zásadních věcech rozhodlo například pět procent lidí," poznamenal Dienstbier.