Tento názor zastává například analytik z International Crisis Group Noah Bonsey, který je přesvědčen, že ruská intervence zajistila prezidentu Vladimiru Putinovi při budoucích jednáních o míru v Sýrii pozici klíčového hráče. „Co se však týká nějakých budoucích zisků ze samotné vojenské intervence, tam Rusko patrně nic moc očekávat nemůže,“ míní Bonsey. Americký deník připomíná, že Evropská unie prozatím oddálila prodloužení sankcí vůči Rusku a ministr zahraničí USA John Kerry včera navštívil Moskvu, kde jednal se svým protějškem Sergejem Lavrovem i prezidentem Vladimirem Putinem. Za tyto úspěchy však prý ruský vůdce platí vysokou cenu.

„Rusko ekonomicky strádá kvůli nízkým cenám ropy a v důsledku vojenské intervence v Sýrii také umírají obyčejní Rusové a vážně byly narušeny vztahy s Tureckem. Zemi vedle toho hrozí odveta ze strany ruských džihádistů bojujících po boku Islámského státu, kteří by se mohli vrátit zpět domů a naplánovat teroristické útoky přímo tam,“ zmiňuje deník The New York Times, podle kterého je zřejmé, že Spojené státy a Evropa potřebují pomoc Ruska při řešení problémů na Blízkém východě, ale to samé prý platí i obráceně. „Klíčovou otázkou zůstává, kdo by měl získat právo hovořit při mírových jednáních ve jménu syrské opozice a kdo by měl být naopak opomenut a označen za teroristu,“ poukazuje americký deník.