Tento názor zastává například analytik z International Crisis Group Noah Bonsey, který je přesvědčen, že ruská intervence zajistila prezidentu Vladimiru Putinovi při budoucích jednáních o míru v Sýrii pozici klíčového hráče. „Co se však týká nějakých budoucích zisků ze samotné vojenské intervence, tam Rusko patrně nic moc očekávat nemůže,“ míní Bonsey. Americký deník připomíná, že Evropská unie prozatím oddálila prodloužení sankcí vůči Rusku a ministr zahraničí USA John Kerry včera navštívil Moskvu, kde jednal se svým protějškem Sergejem Lavrovem i prezidentem Vladimirem Putinem. Za tyto úspěchy však prý ruský vůdce platí vysokou cenu.
„Rusko ekonomicky strádá kvůli nízkým cenám ropy a v důsledku vojenské intervence v Sýrii také umírají obyčejní Rusové a vážně byly narušeny vztahy s Tureckem. Zemi vedle toho hrozí odveta ze strany ruských džihádistů bojujících po boku Islámského státu, kteří by se mohli vrátit zpět domů a naplánovat teroristické útoky přímo tam,“ zmiňuje deník The New York Times, podle kterého je zřejmé, že Spojené státy a Evropa potřebují pomoc Ruska při řešení problémů na Blízkém východě, ale to samé prý platí i obráceně. „Klíčovou otázkou zůstává, kdo by měl získat právo hovořit při mírových jednáních ve jménu syrské opozice a kdo by měl být naopak opomenut a označen za teroristu,“ poukazuje americký deník.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.
Spojené státy nyní ústy ministra Kerryho zmiňují, že nebudou prvoplánově usilovat o vypuzení Asada, ale přesto vyjadřují značné pochybnosti o úspěšném pokračování jeho vlády. „Moskva i nadále bombarduje především pozice syrské pozice, což signalizuje, že jejím hlavním cílem v konfliktu je udržet u moci současný vládnoucí režim prezidenta Asada. Jeho největším vojenským úspěchem od vstupu Rusů na bojiště zůstává ovládnutí letecké základny poblíž Aleppa. Je však nepravděpodobné, že by tento dílčí úspěch nějak výrazně ovlivnil celou válku. Ruské údery ničí syrskou infrastrukturu a jsou příčinou vzniku další uprchlické vlny. Podle syrského protivládního aktivisty Shadi al-Owainiho nadělalo ruské bombardování větší škody než to vládní. „Ruské bomby jsou ničivější a přesnější,“ cituje jeho vyjádření americký deník.
Rusové se vedle toho zaměřují na bombardování kamionů naložených ropou, jež byla vytěžena v oblastech ovládaných Islámským státem. Ani toto však dle některých analytiků nebude mít na konečný výsledek války výraznější vliv. „V dlouhodobém horizontu aspoň mohou džihádisty oslabovat. V této chvíli se však pro Islámský stát nic tak zásadního neděje,“ říká Aron Lund, který je šéfredaktorem blogu Syria in Crisis v rámci think-tanku Carnegie Endowment for International Peace. „V každém případě nyní také Rusko poznává na vlastní kůži, že pouze letecké údery bez použití pozemních sil jen stěží přivedou konflikt do vítězného konce. Asadovy síly jsou navíc po pěti letech značně vyčerpány na to, aby mohly podniknout rozsáhlou ofenzivu. Pro tuto chvíli aspoň Spojené státy tlačí Rusko ke spolupráci na mírovém procesu. Je však nejasné, jestli budou chtít Rusové jednat s nově vytvořenou syrskou opozicí a vysloví souhlas s odchodem Asada, což je klíčový požadavek opozice,“ uzavírá The New York Times.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
