„Bez ohledu na to, jaké zprávy přicházejí z Frankfurtu či Bruselu, válka na východní Ukrajině se chýlí ke svému závěru. A to i přes sporadické útoky, které se ozývají z obou stran. Investoři předpokládali, že příměří nebude fungovat. Především proto, že ruský prezident Vladimir Putin je prý lstivý, chamtivý a bude chtít získat další území. Jiní tvrdili, že důvodem nefungování příměří může být nesouhlas jeho ukrajinského protějšku Petra Porošenka s rozdělením země, jak požaduje Rusko. Všichni se však ve svém ,módním pesimismu' mýlí," je přesvědčen Kaleckij.

Příměří už podle publicisty nezávisí na dobré víře či shovívavosti, ale na sblížení zájmů. „Putin již dosáhl všech svých klíčových cílů a Porošenko pochopil, že snažit se zvrátit stávající územní zisky Ruska by bylo národní sebevraždou. Byť je pravda, že v Kyjevě se stále ozývají váleční jestřábi pod zdánlivým vedením premiéra Arsenije Jaceňuka, který vyzval NATO, aby jeho zemi pomohla vést totální válku proti Rusku. Ale schválení dočasné autonomie v ukrajinském parlamentu napovídá tomu, že většinu politiků naděje na vítězství ve válce či západní vojenskou pomoc již opustila,“ poukazuje Kaleckij.

„To ode mě může znít jako poněkud defétistická analýza, ale faktem zůstává, že skromné vítězství pro Rusko je vlastně tou nejlepší variantou ze špatných výsledků, jaké jsme mohli očekávat. Existuje proto mnoho důvodů, proč bychom stávající vyústění krize na Ukrajině měli vítat. Za prvé je takové řešení pro všechny strany jednoznačně lepší než vleklá válka. A to přesto, že musel Porošenko udělat četné ústupky. Tomu se však nedalo vyhnout. Ve skutečnosti se konflikt k mírové dohodě blížíl za přispění německé vlády coby prostředníka v jednáních již v průběhu léta. Tento pozitivní trend však byl narušen sestřelením malajsijského letadla,“ připomíná publicista ve svém textu.

• TÉMA: Sestřelené letadlo nad Ukrajinou

„Za druhé, nic nenapovídá tomu, že by Putin měl po anexi Krymu a destabilizaci Donbasu zájem na dalších územích. Jasně se však ukázalo, že Rusko bude bojovat proti jakémukoli rozšíření Evropské unie a NATO ke svým hranicím. To však neznamená, že by snad Putin ještě věřil v obnovení vlivu např. nad Polskem či Litvou, které již členy EU a NATO jsou. Ať už jsou ambice Putina jakékoli, ruský prezident chápe, že je jeho země příliš slabá na to, aby se pouštěla do ekonomického souboje s EU a NATO. Putin je realista, proto se alespoň snaží zachovat stávající sféry vlivu,“ konstatuje Kaleckij.