„Show s názvem Opoziční moskevské pochody, které byly tak populární v roce 2011 a o rok později se vytratily do ztracena, znovu vstoupila na scénu před několika dny. Účastníky protestu nejspíš zaujala možnost znovu si připomenout staré dobré časy, kdy nikým nevolená opozice využila sociální pnutí ve společnosti a vyrazila do ulic, kde se později ostře střetla s policií na Bolotnajském náměstí," připomíná Muchin.
„Podle mého názoru lídři protestního hnutí nevěděli a ani dnes netuší, jak s takovým politickým kapitálem naložit. Pravděpodobně se domnívali, že shromáždit větší počet lidí stačí k vyvolání revoluce a svržení režimu. Nicméně se jim od té doby nepodařilo přesvědčit takové množství lidé, aby vyšli do ulic i mimo hlavní město. Potenciání spojence navíc odradila arogance a nechuť opozičních lídrů přikročit k alespoň minimálním kompromisům," domnívá se Muchin.
„V současné chvíli nemají demonstrace organizované opozicí na tzv. ukrajinskou krizi žádný vliv. Příměří navzdory úsilí válečných jestřábů pokračuje, kontaktní skupina se stále setkává na jednáních v Minsku a pozorovatelská mise OBSE i nadále pracuje na jihovýchodní Ukrajině. Což je koneckonců důvod, proč nemůže ukrajinská armáda ostřelovat civilní obyvatelstvo, jak by chtěla. A co víc, jednotlivá fakta a důkazy o kriminálních skutcích spáchaných různými ukrajinskými bojůvkami dávají dohromady dostatečně vypovídající obrázek o operacích řízených z Kyjeva," je přesvědčen Muchin.
Celý článek v angličtině najdete ZDE.
„Mírový pochod konaný 21. září měl zajistit, že média ukážou, že v Rusku existují lidé nepodporující ruskou vládu v úsilí dohodnout se mírovou cestou s Kyjevem, který týrá své vlastní obyvatelstvo skrze tzv. protiteroristické operace. Nakonec však bylo prostřednictvím tohoto pochodu pouze dokončeno rozdělení opozice, ze které většina jejích čenů vyjádřila podporu proruským separatistům v boji proti ukrajinské armádě," míní Muchin.
„Na shromáždění podporovaném ze zahraničí se však příliš lidí nesešlo, protože většina z ruských obyvatel uvítala pořádání olympijských her v Soči, sjednocení s Krymem a veřejně odmítla protiteroristické operace na Ukrajině. A nejenom to. Mírový pochod se stal terčem kritky drtivé většiny ruského obyvatelstva," upozorňuje Muchin.
„Opozice se nachází v hluboké krizi způsobené nedůvěrou jejích stávajících příznivců. Jak se ukázalo v komunálních volbách, dokonce i jeji nejvěrnější zastánci přešli na druhou stranu barikády. Spousta opozičních lídrů se protestů nezúčastnila a naopak je ostře kritizovala. Aniž by ovšem nabídli konstruktivní alternativu," píše Muchin.
„Mírový pochod navíc nemůže ovlivnit náladu voličů, protože na příští rok nejsou naplánovány žádné volby. Jeho organizátoři propásli příležitost v podobě volebního dne 14. září, kdy však lidé přes očekávání opozičních lídrů do ulic nevyšli. V oblasti zahraniční politiky nikdy ani žádný vliv opoziční lídři neměli, když tedy pomíjíme úzké vztahy se členy zahraničních služeb, nevládních organizací a amerického ministerstva zahraničí," tvrdí Muchin.
„Stručně řečeno, ruskou společnost ukrajinská krize nerozdělila, o čemž svědčí i stále stejně vysoká popularita Vladimira Putina. Veřejné mínění je prezidentovi vysoce nakloněno, což skutečně ukazuje jakoukoli absenci neshod mezi obyvateli naší země. Když se podíváme na nízkou účast v tzv. mírových pochodech organizovaných v zájmu Spojených státech amerických, tak můžeme s nadsázkou říci, že tamější mininsterstvo zahraničí a liberální média si za svoji práci příliš vysokou známku nezaslouží," uzavírá Muchin.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
