,,Kunda, hovno, zkurvili". Taková slova použil v přímém rozhlasovém přenosu prezident Miloš Zeman. Co vy na to?Anketa
„V posledních letech nabírají veřejné projevy Vladimira Putina vůči Spojeným státům stále více konfrontačního rázu. Ruský prezident otevřeně zpochybňuje legitimitu vůdčího postavení Spojených států ve světě a odkazuje na nutnost vytvořit multipolární rámec jako nástroj globální politiky. Lze vysledovat z Putinových projevů nějakou kontinuální filozofii, či snad přímo strategii? Pokud ano, tak jakou?“ pokládá si důležité otázky Lukjanov.
„Projev, který měl před několika dny Putin na diskuzním fóru Valdajského klubu v Soči, hodnotila většina komentátorů jako velmi ostrý. Proč však byla jejich reakce natolik překvapivá? Že prezident neuznává výsadní postavení Spojených států, to přece není nic nového. O tom mluvil mnohokrát i v minulosti. Co se však změnilo, je tón, který přitom tentokrát použil,“ všímá si Lukjanov.
Ve svém prvním prezidentském období vybídl Putin Ameriku, aby přehodnotila některé své postoje, aby spolu mohly obě zěmě snadněji spolupracovat. Prezident věřil, že hrozby, kterým musí obě velmoci čelit, převažují nad vzájemnými rozpory. Ve svém druhém období v roli prezidenta Putin varoval, že Rusko nepřipustí, aby byly jeho názory ignorovány. Před dvěma lety během své poslední prezidentské kampaně se snažil Putin pochopit kroky Washingtonu a došel k názoru, že místo k posílení vedly k cílenému zničení stávajícího světová řádu,“ upozorňuje Lukjanov.
Vladimir Putin je...Anketa
„V důsledku těchto skutečností byl z Putinova projevu cítit jistý fatalismus. Ruský prezident už nepočítá s tím, že by Spojené státy mohly ve své zahraniční politice něco změnit, a otevřeně jejich aktivity odsoudil. Možná, že je to nedostatek očekávání, které mělo největší dopad, a způsobilo, že lidé jeho projev hodnotí pouze v negativním světle,“ uvažuje Lukjanov.
Přitom v jádru byl podle Lukjanova Putinův projev míněn spíš v pozitivním duchu. „Hlavním tématem diskuzního fóra v Soči přece bylo hledání nových pravidel v oblasti globální světové politiky, díky kterým bychom se posunuli zase o kus dál. Svět prochází další etapou svého vývoje a my jsme svědky demontáže světového řádu, který byl vytvořen ve druhé polovině 20. století,“ tvrdí Lukjanov.
„Nový světový řád, který byl ustanoven před 25 lety, se neukázal jako životaschopný. V případě, že jeho podoba vznikla jako kompromisní řešení vzešlé ze společných jednání dvou supervelmocí, tak po rozpadu SSSR zůstal v ‚akci‘ pouze jeden z jeho architektů. Spojené státy však samotné nebyly schopny světové procesy uřídit. Ve skutečnosti se jim to úplně vymklo z rukou,“ kritizuje Lukjanov.
Celý text v angličtině najdete ZDE
„Po pravdě řečeno je však třeba říci, že ani Putinem požadovaný vznik mutltipolárního světa, který je dnes ve fázi vývoje, není sám o sobě zárukou udržení harmonie a rovnováhy. Jak ostatně ruský prezident správně řekl, tento multipolární svět prozatím pouze zhoršuje globální anarchii, protože se o slovo hlásí stále noví hráči. Nová pravidla jsou však bohužel v nedohlednu,“ píše Lukjanov.
„Záležitost, která ovšem odlišuje Putina od ostatních lídrů stojících v čele klíčových mocností, je to, že vedle kritiky Spojených států systematicky popírá, že by Rusko mělo o pozici světové velmoci zájem. Právě to vyvolává nejhlasitější reakce. Po skončení studené války se stala světová nadvláda Spojených států samozřejmostí a každá změna světového řádu byla vnímána jakou pouhé technické poupravení tohoto výsadního postavení. Nikoli snaha o zásadní změnu,“ vysvětluje Lukjanov.
„Striktně vzato, negativní postoj Spojených států vůči tomu, co Putin říká a činí, je oprávněný. Washington se domnívá, že Putin zpochybňuje nejenom politiku USA, ale také její zvláštní pravidla. Konkrétně Putin kritizuje postoj Američanů, kteří reagují nevraživě na každého, kdo by se rád ujal či alespoň spoluujal role světového hegemona,“ je přesvědčen Lukjanov.
„Paradoxně Putin neustále opakuje, že Rusko nestojí o to být součástí globální nadvlády. I ve svém valdajském projevu ruský prezident jasně zmínil, že se Rusko nehodlá pouštět do nějakého soutěžení mezi velmocemi. Putin má zcela reálnou představu o potenciálu své země. Nechce připustit omezení dosavadní role své země, ale zároveň ani nežádá více,“ pokouší se Lukjanov „číst“ v Putinově projevu.
Faktem však podle názoru Lukjanova zůstává, že Vladimir Putin odmítá dál hrát podle pravidel Spojených států. „Rusko dalo v letošním roce jasně najevo, že bude prosazovat své zájmy nezávisle na tom, co si o tom myslí ostatní země. Anexe Krymu je toho jasným důkazem. Valdajský projev Putina je součástí jeho komunikace se Západem. Především uším obyvatelů a politiků žijících na Západě byl ostatně určen v prvé řadě,“ míní Lukjanov.
„V novém světě, který se snaží ruský prezident nastínit, bude důležité, aby se do společného dialogu zapojily země a regiony, které neoponují Západu s těmi státy, které nejsou jeho součástí. Diskuze o nových pravidelch nemůže být vedena stejným způsobem, jako tomu bylo v minulosti za časů studené války. Dnešní svět je mnohem demokratičtější a výsledek globálních procesů proto závisí na rozhodující většině,“ uzavírá Lukjanov.
Ohlasy na projev Vladimira Putina:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
