„Osobně bych cenu dal papeži Františkovi,“ prohlásil hned v úvodu Eichler. Připustil však, že v Tunisku vidí určité pozitivní rysy jako např. jednání o nejdemokratičtější ústavě v regionu. „Já to tomu kvartetu přeji, ale je otázka, zda tu bude ještě za rok nebo za dva. Další otázkou je, zda je tuniská zkušenost přenosná např. do Libye nebo do Egypta,“ doplnil expert.

Podle Halíka se dnes mění filozofie udělování takovýchto mezinárodních cen. Získávají ji totiž lidé, kteří jsou známí např. ve svém regionu, ale Nobelova cena pomůže ke zviditelnění v mezinárodním měřítku, které její nositelé mohou a měli by využít k něčemu dobrému. Spekulovalo se sice o tom, že cenu získá papež František, ale on ji v podstatě nepotřebuje, on je celosvětově známý již dnes a svými činy a projevy již svět ovlivňuje.