Rusínská organizace podle ruské agentury oslovila kromě českých i slovenské a maďarské zastupitele a zároveň zaslala svůj požadavek Radě Evropy, Evropské komisi, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a OSN. Odvolává se přitom na referendum v roce 1991 o "zvláštní samosprávě", v němž se prý většina obyvatel Zakarpatska vyslovila pro autonomii. Ten ale Kyjev Zakarpatsku nikdy nepřiznal a Rusíny považuje za Ukrajince.
Kyjev pohlíží na snahy o posílení zakarpatské samosprávy s nedůvěrou
V parlamentech v Česku a na Slovensku zatím o podobné inciativě nic nevědí. Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) prostřednictvím mluvčího Jiřího Nováčka zároveň ohledně statusu Zakarpatska uvedl, že jde o záležitost ukrajinského státu.
Kyjev pohlíží na snahy o posílení zakarpatské samosprávy s nedůvěrou, mimo jiné i proto, že část Rusínů hledá oporu pro své politické plány v Moskvě. Vůdce zakarpatských autonomistů Petro Gecko, který se označuje za "předsedu vlády Podkarpatské Rusi", je stíhán ukrajinskou policií kvůli podezření z ohrožování územní celistvosti státu. Ukrajinská média publikovala řadu odhalení, v nichž prezentovala rusínské aktivisty za agenty ruské tajné služby.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: čtk, mp