„Volat v současnosti po monarchii je jako chtít osvobodit indiány a vrátit jim Ameriku. Je to velmi romantické, ale zcela nereálné. Pokud nedojde k nějakému strašnému a nečekanému válečnému dobrodružství, tak k návratu monarchie nedojde,“ hodnotí bývalý šéfredaktor Reflexu Zdeněk Čech snahy „Koruny České – monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska“ vrátit se k monarchii. Strana v nedávných volbách podpořila TOP 09, která se s bídou dostala přes pětiprocentní hranici. Nicméně vraťme se o sto let proti proudu času, kdy se na naší půdě novodobí čeští politici poprvé ozvali, že chtějí samostatnost.

Tříkrálová deklarace

Po bolševické revoluci v listopadu 1917 začalo Rusko usilovat o mír s Ústředními mocnostmi. V Brestu Litevském o tom měly být zahájeny mezistátní rozhovory a mělo to odezvu i ve vnitřní politice Rakouska-Uherska. „Objevil se u nás dokonce pološílený návrh, že by při jednání měly být zastoupeny všechny národy monarchie, což byl samozřejmě z hlediska diplomatické praxe nesmysl. Nicméně to vypadalo hezky z hlediska principu sebeurčení národů. Samozřejmě, že se o samostatnosti našich zemí mluvilo už tehdy v zahraničí, kde vznikla Československá národní rada vedená Tomášem Garriguem Masarykem s účastí Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika,“ vysvětluje Čech.

Více o vývoji československé myšlenky během světové války: