Dlouhé měsíce se zdálo, že Wilderse nemůže na cestě k historickému vítězství nic zastavit. Několik týdnů před volbami však začala Strana pro svobodu (PVV) v průzkumech klesat a pár dní před volbami ji předstihla VVD. Vítězství Rutteho se tedy očekávalo, přesto se jeví tak hluboký rozdíl mezi oběma horkými favority jako překvapivý. Podle předběžných výsledků získala VVD, která v Evropském parlamentu zasedá ve stejné frakci jako hnutí ANO, třicet tři křesel v parlamentu, zatímco PVV jen dvacet.

Ačkoli ještě loni v prosinci věštily průzkumy Wildersovi kolem třiceti křesel, nakonec se mu s největší pravděpodobností nepodaří ani překonat historicky nejlepší výsledek strany z voleb v roce 2010, kdy strana získala 15,45 %, což jí vyneslo 24 křesel. Na druhou stranu si PVV polepší oproti volbám z roku 2012, kdy získala jen patnáct křesel. Strana pro svobodu má tak jen o jedno křeslo více než další dvě strany – CDA a D66.

Přesto se podařilo Wildersovi dosáhnout aspoň několika úspěchů, když PVV zvítězila v jeho rodném městě Venjo a stejně se jí vedlo také ve velkých městech Maastricht a Rotterdam. Přesto ani tento úspěch na vládnoucí VVD premiéra Rutteho nestačil. Mnozí experti nyní hovoří o tom, že premiérovi paradoxně pomohla rozmíška s Tureckem, ve které zastával neústupný postoj a třináct milionů nizozemských voličů jej za to dokázalo ocenit.