Vrací se totalita a dělení na pány a poddané. Strašidlo populismu slouží jen k omezení svobody slova, varuje Jaroslav Bašta

25. 2. 2018 6:54

Kolo dějin se vrací do dob pánů a poddaných, varuje v komentáři pro První zprávy.cz někdejší diplomat České republiky na Ukrajině a v Ruské federaci. Stejně jako v roce 1848, ale i v období let 1838 až 1989 je prý i dnes ohrožena svoboda projevu, která se údajně nelíbí dnešním privilegovaným politikům a nejbohatším občanům.

Vrací se totalita a dělení na pány a poddané. Strašidlo populismu slouží jen k omezení svobody slova, varuje Jaroslav Bašta
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

V roce 1848 se zrodil Komunistický manifest. „Evropou obchází strašidlo – strašidlo komunismu. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojily všechny mocnosti staré Evropy – papež i car, Metternich i Guizot, francouzští radikálové i němečtí policajti,“ stojí hned v jeho úvodní části. Od jeho vydání uplynulo už více než 150 let, ale podle Jaroslava Bašty se teď dějiny tak trochu opakují. Stejně jako v 19. a 20. století je i ve století 21. třeba bojovat o svobodu slova, a to i navzdory tomu, že tu už takřka třicet let máme demokracii.

„Po dalších skoro třiceti letech naší posttotalitní historie mi připadá, že se kolo dějin vrací někam na svůj počátek, kdy existovali páni a poddaní. V oblasti svobody slova můžeme pozorovat nástup totalitních tendencí. Přestala platit Masarykova teze, že demokracie je diskuse. Na místo svobodné výměny názorů a společenského dialogu nastoupily v lepším případě mimoběžné monology, v horším propaganda. Společnost je totiž fatálně rozdělena,“ píše Bašta.

Když spatřil světlo světa Komunistický manifest, byla společnost rozdělená. Proti sobě stáli šlechtici, velkokapitalisté a dělníci. V důsledku globalizace tu i dnes máme situaci, kdy je jedna část společnosti spokojená, ale druhá se cítí zneuznaná, přehlížená a frustrovaná. Bohatí bohatnou a chudí chudnou.

„Privilegovaná menšina má samozřejmě své podporovatele a spolupracovníky, jejichž příjmy se výrazně odlišují od průměru až o dva řády (v USA vrcholoví zaměstnanci berou 500x více, než je průměr v dělnických profesích). Evropské poměry jsou zatím skromnější, ale pro zájemce o vstup mezi vyvolené nabízejí dostatečnou pozitivní motivaci. Když to shrnu, tak privilegovaní žijí ve velmi příjemném socialismu se všemi jeho atributy včetně jejich globální solidarity a soudržnosti,“ pokračuje Bašta.

A stejně jako za dob vlády komunistů si i dnes tato privilegovaná vrstva snaží uchránit své postavení tím, že omezuje svobodu slova. Jen místo strašidla komunismu varují strašidlem populismu, nacionalismu a xenofobie.

„Žurnalistiku doby totality charakterizovaly nálepky dávané názorovým oponentům, nový VIP socialismus v této tradici pokračuje, takže všichni, kteří se ve volbách opírají o hlasy většiny nevděčných vyvrhelů a stávají se tak jejich mluvčími, jsou bez ohledu na jejich politické názory označováni za agenty Kremlu, extremisty, nacionalisty, xenofoby a populisty. Tito reprezentanti zavržených a ponižovaných začínají být v každých dalších volbách úspěšnější a úspěšnější. S tím ti privilegovaní budou muset něco udělat. Vždyť Evropou obchází strašidlo populismu a lidé klidně říkají, co si myslí,“ soudí Bašta.

Neprivilegovaní lidé musejí bojovat s dluhy, s exekucemi, s hrozícím bezdomovectvím a s dalšími neblahými jevy. Čelí zkrátka drsnému kapitalismu. Od svých „pánů“ prý navíc podle Bašty slyší, že mohou vypadnout, pokud se jim současný systém nelíbí, protože před branami Evropy čekají statisíce lidí, kteří se na starý kontinent těší.

„Přílišná společenská nerovnost však má devastující účinky nejen na společnost, ale také na ekonomiku. Ze dvou zásadních důvodů – ten první vyplývá z parazitického charakteru tvrdého jádra vyvolených. Společnosti nic nedávají, neinvestují, jen berou a hromadí. Druhý souvisí s jejich výběrem jedinců spravujících věci veřejné, kde naprosto neomylně vyzvedávají nahoru lidi neschopné. Myslím si, že modelovým příkladem je budování a údržba dopravní infrastruktury v České republice a v Praze zvláště. Nejenže se u nás stavějí nejdražší dálnice v celé Evropě, ale také nejpomaleji. Peníze z unijních dotací šly nejčastěji na stavbu cyklostezek a mezitím zchátraly skoro všechny pražské mosty,“ nešetří ostrými slovními náboji někdejší diplomat v Rusku a na Ukrajině.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: mp

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Na to nemáte právo! Klaus ml. má vzkaz pro Mináře a připomíná mrtvé

20:33 Na to nemáte právo! Klaus ml. má vzkaz pro Mináře a připomíná mrtvé

Ve středu 21. srpna si na řadě míst České republiky lidé i politici se svými projevy připomněli okup…