Všichni to tlačili, chápete? Babiš vzpomínal na rok 2015. Ale na Piráty taky došlo

16.07.2021 13:00

Andrej Babiš vydal další knihu. Má 450 stran a první kapitola je o migraci. Připomíná v ní, jak 29. června 2018 ve čtyři hodiny ráno s Viktorem Orbánem zabránili kvótám. Píše v ní o teroristických útocích migrantů v Evropě, ale nezapomíná ani na Piráty. „Piráti usilují o to, aby o migraci nerozhodovala česká vláda, ale bruselští byrokrati. Ve svém stanovisku k migraci požadují rozšiřování pravomocí Agentury EU pro azyl, jednotné evropské řešení a vzájemnou solidaritu,“ upozornil předseda vlády.

Všichni to tlačili, chápete? Babiš vzpomínal na rok 2015. Ale na Piráty taky došlo
Foto: Facebookový profil Andreje Babiše
Popisek: Premiér Andrej Babiš (ANO)

Anketa

Souhlasíte, aby se pokuty za opakované přestupky odečítaly ze sociálních dávek?

97%
1%
hlasovalo: 18015 lidí
Facebook premiéra Andreje Babiše byl včera plný překvapení. Nejdříve v šest hodin odpoledne národu sdělil, že další den řekne pravdu. Do dalšího dne však nevydržel a přišel s videem, kde představil svoji novou knihu s názvem Sdílejte než to zakážou. Designu knihy přizpůsobil i svoji novou profilovou fotku na Facebooku, kde své dílo propaguje. Pojďme se tedy podívat o čem kniha je.

„Dejte ji všem. Mamince. Babičce nebo dědovi. Tátovi. Dětem nebo vnukům. Kamarádovi, známému, nebo kolegyni z práce, sousedovi. Nebo komukoliv, koho potkáte, když vyrazíte ven do ulic. Tohle by měli vědět všichni,“ píše se na webu, kde je možno knihu buď stáhnout v elektrické podobě či si ji zadarmo objednat.

Celá kniha ke stažení ZDE

Samotná kniha je psána čtivě, v krátkých větách a ačkoliv má celkem 450 stran, tak díky své velikosti je ji možné přečíst za jedno odpoledne. Pojďme se tedy podívat, co nabízí například první kapitola. Ta se jmenuje Čtyři ráno, čímž naráží na čas, kdy Andrej Babiš s maďarským premiérem Viktorem Orbánem zarazili na jednání Evropské rady kvóty na migranty a právě okolo migrantů se točí tato první kapitola.

Babiš začíná kapitolu tím, že během jednání Evropské rady 29. června 2018, tedy vrcholného orgánu Evropské unie, koukl na své hodinky a zjistil, že jsou čtyři hodiny ráno. Na jednání byli přítomní představitelé vlád členských států. „Atmosféra by se dala krájet. Téma? Kvóty. Kvóty na migranty. Skoro všichni je chtěli. Drtivá většina. Tlačilo je Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Švédsko a Řecko. Znamenalo to, že by Česká republika musela povinně přijímat migranty. POVINNĚ, chápete?“ ptal se Babiš.

On sám si to představit neuměl. Dále jde trochu do historie, například do června 2015, kdy s kvótami přišla Evropská unie poprvé. Do České republiky tehdy mělo přijít 1 863 uprchlíků, za další dva měsíce však dle Babiše Evropská unie přitvrdila. „21. září 2015 nás ostatní státy přehlasovaly a silou protlačily, že si země EU v první vlně mezi sebou rozdělí 120 000 migrantů z Blízkého východu a Afriky. Tehdy jsme se na nic nezmohli, protože nás zastupoval Milan Chovanec. ‚Pan reforma policie‘. Anglicky neuměl ani slovo, schopnost pro naši zemi něco vybojovat nulová. Takže když došlo na hlasování o  ‚dobrovolném‘ přijímání migrantů, mohl jen koukat, jak ostatní zvedají ruce pro.

Anketa

Lídr které volební strany si zatím v kampani počíná nejzručněji?

27%
1%
1%
48%
1%
11%
hlasovalo: 13722 lidí

A víte, jaká byla kvóta pro Česko? Za dva roky 2 978 migrantů ze zemí, ke kterým nemáme historicky skoro žádný vztah, jako Pákistán, Sýrie, Afghánistán. Lidi, jejichž myšlení a kultura jsou na hony vzdálené té naší,“ připomíná Babiš. Zmiňuje i to, že pro kvóty tehdy hlasovali europoslanci Stanislav Polčák ze STAN a Luděk Niedermayer s Jaromírem Štětinou z TOP 09. Někteří tito politici pak měli žádat, aby Brusel za neplnění těchto kvót uvalil na Česko sankce.

Tento pokus o kvóty však neuspěl, i tak se ovšem měla Evropská komise snažit o další pokračování kvót, například pomocí příspěvku na migranta, ovšem, pokud by Česko migranta nepřijalo, tak by zemi čekala tučná pokuta. V září 2020 mělo Německo tuto metodu cukru a biče zlepšit tím, že zůstal jen příspěvek na migranta. Pokud by se nepodařilo přerozdělit 70 procent migrantů z Řecka, Itálie a Španělska, přišla by na řadu „povinná solidarita“. Tedy prý opět kvóty.

Následně se Babiš opět vrací na jednání Evropské rady, které zmiňoval v úvodu. „Ne! Ne!! Ne!!! Ne kvótám. Ne povinnému přerozdělování. Ani jeden migrant. Prostě NE. Společně s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a dalšími státy V4 jsme se postavili proti těm největším evropským hráčům. A  i  když nás přemlouvali nebo do nás nelítostně šili, hráli na city nebo vyhrožovali, tak jsme ani o píď necouvli. NE. Ne je ne. Prostě NE. Od té chvíle nás s Viktorem Orbánem pojí skutečné přátelství,“ přibližuje Babiš. Dokonce mu Orbán do knihy věnoval vzpomínku na osudné jednání, kde píše, jak se Visegrádská čtyřka dokázala spojit v boji proti kvótám na migranty.

Výhodou Evropské rady je dle Babiše nutnost jednomyslného souhlasu. Díky tomu kvóty neprošly. „Úplně si představuju, co se některým lídrům ze starých zemí honilo hlavou. ‚Co si to ti Středoevropani dovolují? To si vážně myslí, že můžou úspěšně vzdorovat státům, které společnou Evropu zakládaly? Co to tady na nás hrají? MY jsme Evropa…‘ Hotovo! ZAMÍTNUTO! Povedlo se! Zarazili jsme to.“

To však nebylo vše z první kapitoly. Ta se dále točila na tématu nelegálních migrantů. Babiš prý například vyzval generálního tajemníka NATO, aby Severoatlantická aliance použila své zkušenosti z boje proti somálským pirátům proti pašerákům lidí ve Středomoří. Migrace se dle Babiše musí řešit mimo Evropu, nejlépe v místě, kde žijí.

V další části první kapitoly Babiš přibližuje, co by se stalo, kdyby kvóty platily. Nejdříve by jich prý přišlo 2 978, relokační systém by se pak prý opakoval a opakoval. Musel by se údajně přijmout úplně každý, koho by byrokrati nařídili. „To vůbec není všechno. U nelegálních migrantů bychom neznali ani skutečnou zemi jejich původu, ani pravé jméno, ani věk, ani úmysly. Jejich doklady totiž vůbec o ničem nevypovídají, protože buď je v nich jen to, co oni sami nahlásí v záchytných centrech, nebo jsou padělané. Plno migrantů přicházelo do Řecka a Itálie bez dokladů, takže o nich nevíme vůbec nic,“ myslí si Babiš.

Připomíná i hromadné sexuální útoky od migrantů na Silvestra roku 2015 v některých německých městech, teroristické útoky a další problémy, s migranty spojené. Migrant dokonce znásilnil i v České republice. „Abdallah Ibrahim Diallo, migrant s nejasným původem, pravděpodobně magor a určitě sexuální násilník, k nám přijel vlakem z Německa. U Litoměřic znásilnil šestnáctiletou dívku. Tohle všechno se stalo jen proto, že si Evropa nehlídá své hranice,“ podotknul Babiš.

Anketa

Vadí vám, že od 1. září by si neočkovaní měli pravidelné testy na covid-19 platit sami?

54%
42%
hlasovalo: 10155 lidí

Koronavirus též problém migrace umocnil. „Evropské země se během nejhorší fáze pandemie přirozeně uzavřely, a stejně se uzavřely i vnější hranice Evropské unie. Ochrana obyvatel musí být i dál priorita. Umělý transfer tisíců, nebo dokonce desítek tisíc lidí napříč Evropou v rámci přerozdělování by další vlnu pandemie umocnil. Když jde zavřít hranice kvůli pandemii, proč je nejde zavřít před nekontrolovatelnou migrační vlnou?“ ptal se předseda vlády.

Upozornil i na bruselskou čtvrť Molenbeek, kde má žít na 6 km čtverečních 95 000 lidí. Čtvrť je údajně spojovaná s řadou teroristických útoků v Evropě. „Asi víte, že jedno z nejčastějších jmen pro nově narozené chlapce v Anglii je Mohamed. A to nemluvím o toleranci dětských sňatků v Německu, mnohoženství ve Francii nebo fungování paralelních islámských soudů v Británii,“ dodává šéf hnutí ANO.

Nelegální migranti byli zadržení v posledních měsících i v Česku, kde často projížděli v kamionu. Problém migrace tedy má být stále aktuální. Začaly ho řešit i takové státy jako Francie, kde Macron vyhlásil boj proti islámskému separatismu. „My jsme ale chytřejší. Víme své. Rádoby morální otevřená náruč pro nelegální migraci dnes znamená boj proti islámskému separatismu za 10 let,“ myslí si Babiš.

Na konci kapitoly nechybí ani vymezení vůči Pirátům. Ačkoliv jsme kvóty odmítli, tak to stačit nemusí. Babiš má obavy z toho, co by se mohlo stát příště. „Hlavně z toho, že naši zemi převezmou Piráti. Evidentně nemají žádný problém s migranty, což potvrdil i sám Ivan Bartoš, který v roce 2009 prohlásil: ‚Přál bych si, aby byl svět skutečně bez hranic. Migrace je přirozená věc. Jestli, a to již vidíme ve Francii i Německu, má být Evropa do deseti až patnácti let muslimská, nemám s tím problém.‘

Jasně, dnes se vymlouvá, že šlo o mladickou nerozvážnost. Tehdy mu bylo 29 let. Možná by mu to člověk snad i věřil. Ovšem nebýt toho, že se v roce 2016 účastnil demonstrace, která v Česku vítala uprchlíky. A co teprve pirátští europoslanci. Ti v roce 2019 hlasovali pro usnesení o záchranných akcích ve Středozemním moři, které mělo nejen podpořit neziskovky, které loví migranty u afrického pobřeží, ale zahájit i jejich letecký přesun z táborů v Libyi přímo do zemí Evropské unie. Kdo byl pro? Piráti Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa. Může se pak někdo divit, že Piráti vyzývají k přijetí Globálního paktu OSN o migraci? Ten moje vláda odmítla, protože dobře víme, že pakt stírá rozdíl mezi nelegální a legální migrací, snahu usídlit se v jiné zemi povyšuje na lidské právo, a dokonce přiznává migrantům stejné sociální zabezpečení a výhody, jako mají občané,“ informuje Babiš.

„Piráti o dobrovolném přijímání migrantů záměrně nemluví a snaží se odvádět pozornost tvrzením, že odmítají povinné kvóty. Bodejť by ne, když jsem je s Viktorem Orbánem zarazil. A nakonec snad to úplně nejzávažnější. Piráti usilují o to, aby o migraci nerozhodovala česká vláda, ale bruselští byrokrati. Ve svém stanovisku k migraci požadují rozšiřování pravomocí Agentury EU pro azyl, jednotné evropské řešení a vzájemnou solidaritu, čili přerozdělovací mechanismus, a dokonce podporují pozitivní motivaci k dobrovolnému převzetí části žadatelů o azyl, čili peníze za uprchlíky,“ vyhranil se premiér.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: tle

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Půlku vám sežerou. Český řidič po natankování uvidí rudě

11:12 Půlku vám sežerou. Český řidič po natankování uvidí rudě

Ceny pohonných hmot za poslední měsíc rostou a rostou. Pojďme se podívat, proč tomu tak je, zda se r…