Vůně peněz. Neziskovky, uprchlíci a výchova dětí k multikulti. A za vším miliony z dotací

04.11.2023 8:17

„Některé neziskovky jdou za vůní peněz,“ poznamenal už před lety profesor Jan Jirák. Nová migrační krize v letošním roce opět nasměrovala pozornost k těm, které se věnují právě uprchlické agendě. V jejich případě totiž nejde pouze o pomáhání lidem v nouzi, které je zcela jistě nezbytné, ale také o projekty s cílem měnit pohled české veřejnosti. Slovy bývalého europoslance Petra Macha se tu vydávají veřejné prostředky na „propagandu a osvětu“.

Vůně peněz. Neziskovky, uprchlíci a výchova dětí k multikulti. A za vším miliony z dotací
Foto: Rudolf Komár
Popisek: Protidemonstrace za přijímání uprchlíků a proti fašismu

„Peněz mají některé multikulturalistické politické neziskovky opravdu dost. Zvláště ty, které se účastní pašování migrantů přes Středozemní moře,“ řekl ParlamentnímListům.cz právník Robert Kotzian, autor knihy Politické neziskovky a jejich boj proti západní civilizaci.

České organizace, věnující se pomoci uprchlíkům, na tento zdroj financování příliš spoléhat nemohou. Jejich hlavním zdrojem příjmu jsou proto veřejné rozpočty a z nich vypisované dotační a grantové tituly, případně smlouvy na poskytování placených služeb.

Podle slov Martina Rozumka, ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům, pro ParlamentníListy.cz v roce 2015, jeho organizace čerpá větší část svých zdrojů z prostředků Evropské unie. I pohled na dotace a smlouvy s Českou republikou je ale velmi zajímavý.

Web Hlídač státu eviduje u této organizace celkem 548 uzavřených smluv v celkovém objemu 691 milionů. Dále 301 dotací, v souhrnu 328 671 651 korun. A také 120 veřejných zakázek.

Jeho ředitelka Magda Faltová je letošní držitelkou Ceny Alice Garrigue Masarykové, kterou uděluje Velvyslanectví USA.

Anketa

Líbil se vám projev prezidenta Pavla pronesený 28. října?

4%
93%
hlasovalo: 14008 lidí

Celkem osmnáct „migračních“ neziskovek je asociováno v Konsorciu nevládních organizací pracujících s migranty. Figurují zde Organizace pro pomoc uprchlíkům i Sdružení pro integraci a migraci, Magda Faltová je členkou exekutivy.

Dále v ní působí třeba Charita Česká republika, Multikulturní centrum Praha, nebo Společnost pro příležitosti mladých migrantů META. Nechybí nadnárodní neziskovky jako Amnesty International nebo Adra.

Figuruje zde ale také organizace Nesehnutí, která „podporuje angažovaní lidi, kteří se zajímají o dění kolem sebe s cílem budovat společnost založenou na respektu k lidem, zvířatům i přírodě“.

A členem je i Člověk v tísni, který se jako největší česká nevládka, věnující se téměř všem aktivitám neziskového sektoru, pohybuje ve zcela jiných číslech. Hlídač státu, který funguje pouze v posledních letech, eviduje s touto organizací 2 270 smluv za 25 miliard. Dotací měl v průběhu let čerpat za 2,7 miliardy.

Jako příklad lze uvést třeba dotaci na „rozvoj komunitiních organizací jako aktérů dobré správy věcí veřejných v Moldavsku a Gruzii“, přidělenou v roce 2021 ve výši 2 793 128 Kč.

Tyto organizace jsou financovány ze širokého spektra zdrojů. Přes různé nadace je podporují firmy, vybírají od jednotlivců, podstatnou složkou jsou i peníze daňových poplatníků. Nelze, jak připomněl ředitel Rozumek, opomenout ani zdroje zahraniční, ať z Evropské unie, nebo například z tzv. Norských fondů.

Pokud se podíváme na konkrétní případ hospodaření neziskové organizace v jednom roce, tak Organizace pro pomoc uprchlíkům za rok 2022 obdržela na provozních dotacích 60 milionů a 342 tisíc korun. Dalších 3,4 milionů získala na příspěvcích a 1,4 milionu na „tržbách za vlastní výkony a za zboží“.

Celkové výnosy 65 557 000 korun znamenaly zisk v hodnotě čtvrt milionu. Z nákladů šla největší část, téměř 46 milionů, na „osobní náklady“.

Martin Rozumek pro ParlamentníListy.cz v roce 2015 ale uvedl: „Ani jeden z mých kolegů v Organizaci pro pomoc uprchlíkům, kteří mají vysokoškolské právní nebo sociální vzdělání a mluví několika světovými jazyky, nedosahuje ani průměrné mzdy v Praze. Proto nám také často odchází“.

Sdružení pro integraci a migraci i v pandemií utlumeném roce 2020 potřebovalo ke své činnosti více než deset milionů. Ty získalo především z dotací z evropských prostředků či z veřejných rozpočtů od ministerstev, české vlády a od komunálních celků.

Nejvíce dostala od Evropského strukturálního a investičního fondu, šlo o částku převyšující šest milionů. Druhým největším příspěvkem bylo 2 298 659 korun od pražského magistrátu a 569 276 korun přišlo od Fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska.

Nemalé částky chodily z veřejných financí i prostřednictvím Úřadu vlády (441 687 Kč) či z Ministerstva práce a sociálních věcí (154 032). 45 971 Kč přišlo z resortu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a přes 48 tisíc zaslala Praha 3.

Přijaté finance pak nejvíce pohltily mzdy – šlo na ně 6 milionů a 257 tisíc.

Do roku 2022 mohly neziskové organizace migranty zastupovat také právně a následně si fakturovat palmáre. To zrušil ministr vnitra Vít Rakušan a ministerstvo najalo advokátní kancelář, která tyto služby poskytuje na náklady státu.

Multikulturalismus do škol i do celé společnosti

V aktivitách neziskovek pracujících s migranty je třeba rozlišovat. Není sporu, že existuje společenský zájem na jejich „humanitární“ roli, ve které pomáhají konkrétním lidem v těžké situaci.

Vedle toho ale všechny tyto organizace mají také svou roli „společenskou“, v jejímž rámci chtějí ovlivňovat veřejnost, aby se na migranty dívala pozitivně a aby je přijímala.

„České multikulturalistické politické neziskovky se věnují působení na základních a středních školách. Různými formami vštěpují učitelům nebo přímo žákům multikulturalismus. Rodiče o tom často ani nevědí,“ říká pro ParlamentníListy.cz Robert Kotzian.

Například Organizace pro pomoc uprchlíkům provozuje přednáškový projekt Migrace a my, který je určen pedagogickým pracovníkům. „Cílem kursu je získání znalostí o problematice migrace do ČR a fenoménech s ní spojených, zejména s xenofobií a rasismem a tématem respektování, dodržování a ochrany lidských práv a rozvoj schopnosti učitelů začleňovat problematiku migrace do ČR do různých vzdělávacích oblastí a konkrétních ŠVP jednotlivých škol,“ zve organizace na kurs, jehož dvě šestihodinová školení jsou zpoplatněna 2183 Kč od každého účastníka.

Žákům je nabízena přednáška na téma Migrace a lidská práva nebo Dílna o zemi původu.

V tomto směru je třeba rozlišovat i dotační tituly, které jednotlivé organizace čerpají.

Organizace pro pomoc uprchlíkům obdržela v roce 2022 dotaci na vzdělávací projekt na pražských školách. O částce ve výši 1 067 048 Kč měl rozhodnout pražský magistrát, i když peníze měly pocházet z fondů Evropské unie.

Přednášky ve školách ale pořádají i jiné neziskové organizace. Například In Iustitia, kterou vede právnička Klára Kalibová, držitelka Ceny Alice Mararykové z roku 2014, nabízela už ve školním roce 2014/15 pro žáky seminář „Multikulturní výchova: předsudky, projevy nenávisti a aktivní svědek“ v ceně 1500 Kč za každého žáka. Nabídka je podobná i v letošním školním roce.

Přednášky ale nejsou jedinou aktivitou, kterou tyto organizace školám nabízejí. Sdružení pro migraci a integraci dokonce školám nabízelo služby „interkulturálních pracovníků“, kteří měli na rozvoj tolerance na školách dohlížet dlouhodobě.

Zcela specifickou kategorií je projekt Člověka v tísni nazvaný Jeden svět na školách. Ten poskytuje komplexní nabídku přednášek a výukových materiálů, které jsou v některých předmětech tím nejkomplexnějším, co je k dispozici. Učitelé po nich proto sahají, organizace už před několika lety uváděla, že mezi jejími klienty jsou téměř čtyři tisíce českých škol.

V posledních letech se JSNS intenzivně zaměřil na téma „mediální výchova“. Tento předmět ještě před několika lety neexistoval a nikdo nevěděl, jak jej učit. Pak vznikla „platforma pro mediální vzdělávání“, kterou zakládal Člověk v tísni s několika mediálními organizacemi jako Manipulátoři.cz Jana Cempera, a ta se stala informační bází pro výuku mediální výchovy, které se podle garantů projektu „Měníme osnovy“ má dostat mnohem většího prostoru.

Pozoruhodnou poznámku k tomu v roce 2018 měl profesor Jan Jirák, první český profesor v oblasti mediální výchovy: „Některé neziskovky jdou prostě tam, kde cítí peníze. Jednou je to mediální výchova, jindy orální historie nebo inkluze. Řada těch neziskovek je nastavena tak, aby uměly ‚grantovat‘, ale v podstatě nemají žádný obsah. Paušalizuji, jsou i neziskovky, které jsou na tom jinak, ale obávám se, že jsou ve vleku vypsaných grantových řízení.“

Celé „migrační konsorcium“ pak participuje například na projektu Začít společně ve škole. Ta má za cíl podpořit pozitivní přijetí ukrajinských žáků, a to nejen spolužáky ve třídě, ale celou veřejností. S podporou UNICEF a Nadace České spořitelny se rozjel v letošním roce.

Ale už v prosinci 2022 si Ministerstvo práce a sociálních věcí objednalo od Konsorcia projekt Realizace komunikační kampaně k integraci ukrajinských uprchlíků, po započtení DPH stál 181 500 korun.

„Reformy školství nebo sociálního systému potřebujeme všichni a příchod statisíců lidí je dalším podnětem, abychom změny rychle nastartovali,“ sdělila ředitelka Konsorcia Andrea Krchová.

Migrace je zde tedy skutečně chápána jako součást ambiciozních plánů na přeměnu celé české společnosti.

Aby na tuto činnost byly poskytovány veřejné peníze, s tím rozhodně nesouhlasí bývalý předseda Svobodných a bývalý europoslanec Petr Mach. „Peníze českých daňových poplatníků by neměly v žádném případě jít na nějakou propagandu nebo osvětu. Je to jednak plýtvání penězi a za druhé to podporuje šíření ideologie a manipulaci s veřejným míněním. Výdaje na propagaci jsou i na úkor reálné pomoci těm, kdo jsou v nouzi,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jakub Vosáhlo

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

boj s dezinformacemi

Dobrý den, proč se podle vás šíří dezinformace? Není to náhodou proto, že vy politici špatně komunikujete? Ostatně na špatnou komunikaci této vlády poukazují mnozí. A jak přesně s nimi chcete bojovat? Budete odsuzovat všechny názory, které se neslučují s těmi vašemi? To totiž teď děláte. A ještě je...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Neziskové organizace jsou v podstatě teroristickými organizacemi., Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseAion2 , 04.11.2023 10:57:57
Provozují agendu, ve které finanční, průmyslové a státní organizace využívají jejich služeb k prosazování pozitivního obrazu jejich organizací a ke špinění jejich takzvaného nepřítele. Vlastně jde o politické diverzanty. Neziskové organizace i u nás se projevují v mnoha případech jako zbraň v takzvané asymetrické válce ve prospěch migrantů, islámské agendy a globálního velkokapitálu. Neziskovky jsou financované už i z peněz EU, kde na to dohlíží jistý vybraný eurokomisař/ka. Dalo by se říct, že nám dnes vládnou neziskovky, oficiálně zvolené liberální vlády jsou jen prostředníky - mluvčími těchto neziskovek. Ty jsou jen nástroji k prosazování zájmů korporací a globalistů, převážně americké provenience.

|  20 |  0

Další články z rubriky

Vepřový Lidl: Polákům za 58, Čechům za 90. Důkazy se množí

17:10 Vepřový Lidl: Polákům za 58, Čechům za 90. Důkazy se množí

Že už se do Polska nevyplatí jet za levnějšími potravinami? To není pravda. Německý obchodní řetězec…